Skrytá identita

Tak tohle vskutku nebyl můj šálek čaje. Scénář neni sice úplně blbej a divákům chtěl něco sdělit, ale když všechno v něm jsem už někde viděl a v lepšim provedení. Zaskočila mě ta kombinace několika žánrů a prvků v nich obsažených. První půlka funguje jako psychologický thriller dobře a zapůsobila na mě mnohem více, takže kdyby se ubírala stejným směrem, vůbec bych si nestěžoval. Jenže neubírala, naopak úplně vyhodila výhybku a to jsem jednoduše nezkousnul. Škoda, už kvůli Mooreové a Meyersovi mohl být jeho potenciál využit více. Takhle film poputuje zaslouženě rovnou na dvd. (07.08.2010)

Jak už někdo jiný někde jinde podotkl, spoilerování je smrtelný cinefilní hřích, tudíž mě za následující komentář nějaký ten pekelný okruh nemine, ale co, smrtelných hříchů mám na hrbu bezpočet s obzvláštním důrazem na nestřídmost a smilstvo a známých tam dole mám taky nemálo... "To vás Bůh trestá, že se nemodlíte!" zahrozí Stařena z hory bezzubými dásněmi a plivancem potvrdí úděl odpadlíků od víry - třes se, bezvěrče, a honem začni nedělní rána trávit na kolenou v kostele místo na zádech v posteli, nebo přijde Jonathan Rhys Meyers a jediným francouzákem ti vysaje duši! Hm, tak právě drtivá většina žen a čtyři procenta mužů odešla hlásat, že Bůh je mrtev nebo na doživotní dovolené a polykají pastilky na vonný dech. Nechť zbytek populace tedy nese trest tucet a sto minut, které jim budou připadat jako dva dny, zírat na film, který zcela popírá úvodní slova hlavní hrdinky, že disociativní porucha neexistuje, protože změna z psychothrilleru na náboženský horor je jinými teoriemi nevysvětlitelná. Smutně nesourodé, nechtěně směšné, těžce překombinované a tak okatě a prvoplánově nábožensko-agitační, že to nejspíš bude naopak agitka ateistická. Rhys Meyers sice podává své tři (a více) tváře Jonathana výborně, ale když už dokazuje, že má na víc než upevňovat v paměti starou říkanku divorced - beheaded - died, divorced - beheaded - survived, měl by změnit agenta. Utápět talent v chlastu je jedna věc, topit ho v podobných sračkách úplně jiná. (23.10.2011)

Je sympatické, že sa niekto pokúsil zavíriť stojaté hororové vody, ale tento pokus vyšiel tak napolovicu. Film obsahuje pár naozaj vydarených strašidelných momentov i herci sa snažia čo im sily stačia, ale celkovo je príbeh i jeho pointa v dnešnej dobe neúčinná. Možno si niekto myslí, že práve teraz nastal čas na vieru v Boha, ale svet okolo nás i to čo sa okolo nás každý deň deje dokazuje niečo úplne iné. Súhlasím, že ľudstvo si už dlho koleduje o pohromu, ale neviem či práve viera v Boha to napraví. Je zaujímavé, že film som videl tesne po kórejskom filme Crossing, z ktorého vyplýva presný opak toho, čo vraví tento film. Veriť v Boha? Skúste ten spomínaný Crossing alebo napríklad Krajinu tieňov, kde A. Hopkins po niekoľkých fackách od života bibliu spálil a rozhodnite sa sami. Ja neverím, ale snažím sa žiť čestne a držím sa desatora. 60%. (26.12.2011)

To je tak, když se do vztahu cvokař-pacoš připletou a zamotají i všichni milovaní, to jako rodina, živá i mrtvá, včetně malého blonďatého - ovšem nevěřícího - andílka, a máme tu zápletku jako hrom. Potemnělá atmosféra sympaticky děsí, např. promáčené noty na prádelních šňůrách, náhlé onemocnění horních cest dýchacích a k tomu nepřehlédnutelné tetování na zádech. Pošahanec je impozantně přesvědčivý a doktorka si neví rady, báječná kombinace. Finále předčilo mé očekávání. Mrk. Modrooké mrk. (12.09.2015)

Nadsadím 3*, protože to začalo zajímavě i se to po dlouhou dobu zajímavě vyvíjelo a thriller byl opravdu poutavý, o výkonu Julianne nemluvě. Bohužel sklouznul (film) k nadpřirozeným jevům, a ty zrovna nemusím, nicméně ještě více mi vadily nelogičnosti - SPOILER: proč ho nezabili dřív, když měli možnost? Přinejmenším v koupelně. (20.08.2010)