Šťastné míle

Vskutku neobyčejné, použitými prostředky skromně minimalistické filmové dílo, sice s tématem již dnes skoro všedním, ale rozhodně velmi nevšedně zpracovaným, sledujeme tak trochu tragikomický příběh několika utečenců, kterých se snaží uniknout ilegálně do zahraničí z jejich zoufalé životní beznaděje stále více a více, pak se právě oni snadno stávají obětmi nejrůznějších zprostředkovatelů a jen s vírou v jejich často nesplnitelné sliby podstupují značně riskantní a mnohdy životu nebezpečná dobrodružství, tak jako právě v tomto vyprávěném příběhu, kde je skupinka sice vysazena z rybářské lodi na vytouženém australském pobřeží, ale v tak veliké vzdálenosti od nejbližších hustěji obydlených oblastí, že jejich dosažení přes vyprahlou, nehostinnou pustinu bez nějaké další pomoci je naprosto vyloučené, právě na této počáteční kritické dějové zápletce se začíná celý příběh postupně rozvíjet, všem jde bez výjimky v neznámé krajině o život a jednoduché východisko z takové situace není dostupné, může pomoci pak jen osobní vůle, intuice, odvaha, schopnost chytře improvizovat, spolupracovat a samozřejmě mít k tomu všemu alespoň trochu nezbytného štěstí, i když se v některých, až absurdních událostech jakoby potměšile střídá s nepochopitelnou smůlou, stejně tak jako náhlé pocity naděje a zoufalé beznaděje pronásledovaných běženců, opravdu výborný film, lze ho jen doporučit ke shlédnutí a určitě ne jen jednou. (16.10.2012)

Smutná, presmutná komédia, ktorá ani nie je komédiou, len takým odľahčeným pohľadom na dramatické osudy utečencov v australskej púšti. Škodoradostné zadosťučinenie mi urobilo, ak sa na púšť dostala aj trojica rybárskej lode, ktorá ich priviezla... V každom prípade mám pocit, že sa dalo z témy vyťažiť viacej. (19.10.2012)

Lucky Miles mě zaujaly už krátkým popiskem na plakátu k filmu, což se mi delší dobu nestalo. Těšil jsem se na vzájemné setkání postav z různých světových stran, kultur či náboženství, to vše v atraktivním neutrálním prostředí schopném dohánět postavy k hranicím psychické i fyzické vyčerpanosti. Izolovanost herců v prostoru, byť velkém, se projevuje docela pomalu a místo očekáváného dramatického stupňování jsem si připadal jako na houpačce. To podpořil i závěr, který mě ne zrovna dostatečně uspokojil. Taktéž linie australských rangerů a indonéských rybářů dle mě trochu rušily, otázka zní, zda byly ve filmu opravdu potřebné. Celkově se však jedná o povedenou road-movie s komediálními prvky a absurdními situacemi. I´m going to Perth! (23.01.2008)

Poprvé jsem se setkal s Filmovým klubem v Mladé Boleslavi a okamžitě nemůžu jinak hodnotit, než za pět hvězdiček. Fakt, že jsem na židlích umíral a styděl se, opřít si nohu o stůl s kytičkou nezměnil na tom, že tahle komedie je neuvěřitelně zábavná, i když se to na první pohled vůbec nezdá. Autoři z minima dokázali vykřesat maximum a tak, když rybáři vyloží 12 emigrantů na černo na pobřeží Australie, je každopádně na co se těšit. Rozhodně je. Všecko vychází tak nějak ze života, tak nějak z normálních životních scén, ale je to tak zábavné, že na to jen tak nezapomenu. Není se taky co divit. Postavy jsou zajímavé, děj je různorodý. Osudové cesty jednotlivých postav rozděluje a opět mezi sebou spojuje, takže film má i dobrý spád a stále se něco děje. Tento film si podle mě zaslouží plný počet a tipuju, že se na něj opět s radostí podívám, protože na takovéto filmy se jen tak nezapomíná. (11.04.2008)

Tak konečně jsou v Austrálii! Ale jak se dostat z té zatracené pouště? Řekli jim, že za kopcem je autobusová zastávka, mezitím je nejbližší město vzdáleno několik dní pěšky. Každý z nich to řeší po svém. K tomu jim šlape na paty místní jednotka vojáků se špičkovým domorodým stopařem. Ví všechno, i to, kolik dnes bude stupňů. A jak? Protože to říkali v rádiu... (25.07.2007)