Réžia:
Cristian MungiuScenár:
Cristian MungiuKamera:
Oleg MutuHrajú:
Anamaria Marinca, Laura Vasiliu, Vlad Ivanov, Alexandru Potocean, Tania Popa, Cerasela Iosifescu, Doru Ana, Eugenia Bosânceanu, Luminița Gheorghiu (viac)Obsahy(1)
Kontroverzní snímek, který natočil rumunský režisér Cristian Mungui a za který si odvezl Zlatou palmu. Snímek pojednává o dvou vysokoškolských studentkách za éry rumunského totalitarismu těsně před pádem železné opony, kdy během jednoho dne jedna z nich podstupuje tehdy zakázaný potrat. Film je drsnou výpovědí nejenom o těžké době, ale, a to především, i o silném přátelství.
Film získal nejvyšší ocenění, Zlatou Palmu, na letošním MFF v Cannes 07. Snímek byl také uveden na 42. ročníku MFF v Karlových Varech, v nové sekci, Otevřené oči, věnované výhradně filmům z letošního MFF v Cannes, které originálním způsobem posouvají vývoj filmového vyjadřování.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (355)
Ve filmu nejde ani tak o rovinu totalitního života, ve kterém se obě hlavní protagonistky zmítají. Jde spíše o realistické vykreslení a zachycení průběhu jednoho dne ať už se děje cokoliv. Důležitá je stejně tak samotná událost potratu, tak i bezcestný rozhovor při oslavě. Především je však snímek geniálním zobrazením vnitřních pocitů dívek a tvrdé konfrontace s realitou. Pokud jsem zmínil slovo REALISTICKÝ, tak mluvím opravdu o pojetí filmu, jako věrném zachycení reality - všechny technické aspekty tomu odpovídají: kamera tiše sleduje beze střihů co se děje (platí, co jeden obraz - to jeden záběr) a dopomáhá tím celému vyznění filmu; světlo je téměř přirozené - když má být tma, je opravdu tma... Dodávají tím filmu onu vypovídající hodnotu a intenzivní divácký zážitek. ()
Mrzký film, kde sa jasne stanovuje, muž – lekár – potratár je plešaté hovädo a dievčatá sú obete. Ale mne sa bridil film ako taký, tou myšlienkou. Nerieši sa tu iná možnosť. Vraj kamarátstvo. Nemám na potrat tak sa moja kamoška vyspí s predátorom, aby na potrat bolo. To má byť symbol obety? Nebola iná možnosť, nedalo sa uvažovať nad niečím iným ako potrat? Páčila sa mi ale thrillerova linka, to znázornenie strachu, že sa o nás režim dozvie. To bolo stvárnené veľmi dobre. ()
Prostřednictvím dlouhých, většinou statických záběrů s pečlivou kompozicí aktérů i dalších prvků mizanscény dovádí Mungiu k dokonalosti onen minimalismus, jenž je pro rumunskou novou vlnu tak typický. Příběhy tamějších filmařů si většinou vystačí s drobnou epizodou v životě zaměnitelných lidí, která se navíc odehrává tak, jak by to i ve skutečnosti dávalo smysl. Díky této neokázalosti a nejednou i záměrnému odpírání katarze se daří vytvářet hutnou atmosféru, kterou našim jihovýchodním kolegům můžeme jen závidět. Ve středu takové struktury však stojí promyšlený scénář, pomocí množství všedních detailů trefně vystihující svou dobu i myšlenkové podhoubí. Více zde. ()
Syrové, chladné, kruté, hořké, depresivní. To jsou přívlastky, kterými bych zhodnotil toto výborné rumunské drama a nejspíš bych přidal také autenticitu a opravdovost (i kamera tomu odpovídá), protože tvůrci filmu rozhodně nic nezkrášlovali. Sice je nosnou dějovou linkou vše kolem interrupce, ale jinak jde ve 4 měsících hlavně o přátelství, v tomto případě o tom, co je schopná udělat kamarádka pro druhou, ikdyž její úsilí není nijak doceněno (spíše naopak) a sama tím velmi riskuje. Závěrečný pohled do kamery je dost výmluvný, lépe to snad ani ukončit nešlo. A právě za konec, hlavní myšlenku filmu a za nestříhanou scénu s oslavou, hodnotím slabším, leč plným počtem (navíc bych neměl zapomenout na originalitu snímku). Smutné, opravdu smutné... ()
Rumuni opäť valcujú... Toto je maximálna psychologická dráma, ktorou Rumuni u mňa naplno zabodovali. Tak silné a nadčasové spracovanie témy potratov, aké sa Rumunom podarilo, má nielen obrovskú silu ako film, ale má obrovskú šancu zmeniť pomery v spoločnosti, či pohľad štátu na vec a to nielen v Rumunsku. Toto je spôsob ako ukázať kompetentným, že zákazom sa nič nerieši. Kto chce, spôsob si nájde. Herecké výkony sú úžasné a celkovo film pôsobí tak autenticky, akoby sa natáčal skrytou kamerou a my sme boli iba svedkami tohto príbehu. Najsilnejšia scéna je dialóg na hotelovej izbe s "doktorom", ktorý má zákrok vykonať. Film končí vetou: "Dohodnime sa, že o tom už nebudeme rozprávať", ktorá podľa mňa paradoxne spustí lavínu dialógov v spoločnosti. Ešte nejaké dva-tri dni po zhliadnutí som v hlave nosil tento film. Ďalší dôkaz, aký silný film sa dá urobiť za pár drobných. Na záver vďaka STV2, ktorý uviedla tento skvelý film, ktorý som nemohol nikde zohnať. 100% ()
Reklama