Prepadnutie v Pacifiku

I přesto, že je zde Seagal ještě ve vrcholné formě a režie se ujal zkušený Andrew Davis, není tento akční film žádným skvostem. A to z mnoha důvodů. Předně je nezvykle průměrně natočen, je lehce předvídatelný a nudný. Akce má proměnlivou kvalitu, ale i ta je zhusta natočena průměrně, stejně průměrný je i záporák Tommyho Lee Jonese, ale o něco zajímavější je Gary Busey. Tedy jako celek je to spíše podprůměrné a dnes bych se na to nedokázal dívat. (20.02.2009)

V mých očích jde o asi nejlepší film se Seagalem, potažmo jeho nejlepší roli. Viděl jsem ho už mockrát, ale zatím mě ještě neomrzel. Hláškující a především nezastavitelný kuchař je prostě extratřída a je jen škoda, že Steven už dneska nedokáže nic pořádného natočit. Vím že je to věkem, ale měl by raději odejít se ctí, než se dále ztrapňovat. Jinak ovšem musím pochválit i skvělého Tommyho a natřásající se Eriku. Tu tedy především za její krátký taneček v dortíku. 80% (25.09.2011)

Teroristé se zmocnili bitevní lodi amerického námořnictva Missouri. Nikdy by se jim to nepovedlo, kdyby neměli na lodi vysoce postaveného zrádce, ale touha po nemalých penězích již mnohokrát zlomila i daleko pevnější charakter, než jaký vlastní kapitán Krill. Loď je tedy obsazena, svět poctivě vydírán a kuchař Casey Ryback pomalu přestává přemýšlet o tom, jestli jeho svíčková obsahuje všechny potřebné ingredience. Zvolna si rozváže zástěru, trochu se protáhne, prokřupe si klouby na prstech a vyráží naplnit seagalovský odkaz budoucím generacím: "On byl vždy suverénně nejvíc nejlepší mezi těmi úplně nejvíc nejlepšími". V tomto případě to ještě fungovalo. (22.11.2009)

Přepadení v Pacifiku je zajímavá ukázka toho, že "akční hvězdu" lze udělat skutečně z kohokoliv. Steven Seagal možná skvěle uměl aikido, měl černý pásek a vedl vlastní dojo, ale ve filmech nikdy nic z toho pořádně nepředvedl. Přesto je tohle asi jeden z jeho nejlepších filmů, protože tu tehdy 41 letý Seagal ještě není tak masivně oteklý, jako posledních cca 10 let. Film docela dává smysl a má spád, což přičítám zkušenostem režiséra. Jedná se samozřejmě o tu nejjednodušší zápletku, kdy se hrdina snažící se zapomenout na "hrůzy války" dostane nechtěně zpět do akce a pořádně zavaří teroristům. Děj je stejně jako například Die Hard striktně ohraničený na jediné místo - tentokrát bitevní loď. Z této lodě chtějí teroristé vedení Tommy Lee Jonesem ukrást jaderné zbraně a kuchtík jim v tom musí zabránit. Jedná se o námět, který by působil ohraně již v 80. letech. V roce 1992 se ale Hollywood očividně ještě nevzpamatoval ze zbrojení v době studené války. V jednom ohledu ale působí aktuálně. Nukleární hrozbu zde totiž představují Tomahawky, střely s plochou dráhou letu, které byly poprvé bojově nasazeny v Zálivu, a to pouhý rok před natočením filmu... _____ Hrdina má po svém boku ještě pomocnici Eriku Eleniak, jejíž jedinou vlastností je (slovy feministky Laury Mulveyové) to-be-look-at-ness, jelikož se jedná jak ve filmu, tak i ve skutečnosti o Playboy playmate. No a spolu zachrání svět před nukleární zkázou.. PS: Kdysi dávno jsem viděl i druhý díl, a jestli si dobře vzpomínám, tak Přepadení ve vlaku je ještě nudnější, než Přepadení na lodi. (08.10.2010)

Kvalitní jízda, nejen na superrychlé lodi. Nezapomenutelná prsatice Erika Eleniak, zdařilá závěrečná akce, to vše si vybavuji i s odstupem času. Seagal ve své nezapomenutelné roli opět obstál na jedničku. Dodatek (3.3.12): Dívat se u bojových akcí na Stevenovu ohromnou schopnost koncentrace, je pohádka. Každý, kdo není jen figurka s plejádou kaskadérů za sebou, si obdiv zaslouží vždycky. Poučení? Uživatel, který má ve své režii 4219 laviC, a tím výsadní reprezentativní postavení na webu, by si měl příště vzít servítek, když obrazně seká poklony typu - nemám ho rád, ani jeho akce. V rámci zachování poslední špetky úrovně, ať se na podobné filmy nedívá a nekomentuje je. (13.09.2010)