Výmena

Další parádní Clintwoodova jízda, i když ne s takovým drajvem, jako třeba Gran Torino. Výborná dobová atmosféra, klasická banda neschopných (či spíše všehoschopných) policajtů, uvěřitelný výstup Angeliny... Ale přesto tomu něco k top špičce chybí. Cejch "stalo se podle skutečnosti" tomuhle filmu bohužel procenta navíc nepřidal, i tak to ovšem stačí na pěkných 85%. (30.09.2015)

Oceňuju, jak Clintova pomalá, ale soustředěná režie, dokáže plně sloužit příběhu, vyprávět ho z pozice nezaujatého pozorovatele, a přitom nechat diváka, aby se s tou emocionální smrští vyrovnal sám. Co už oceňuju méně je fakt, že poslední čtvrtina je tak trochu apendixem – místem, které prostě je, ale tak nějak se bez něj divák obejde, možná proto, že karty jsou již dávno rozdány a nic ho už nemůže překvapit, a Angelina, byť skvělá, je stále a pořád jenom ‚Angelinou ™‘, jíž nezakryje ani apartní klobouček a dobový účes i make-up. Ale první cca dvě třetiny filmu mě semlely solidně, to nepopírám. (03.03.2009)

Clint Eastwood a jeho úspěšný rok 2008. Výměna a Gran Torino jako velmi kvalitní filmy v jednom roce. Lze pouze tleskat. Dobový snímek, který pohltí atmosférou i prostředím, doplněný o "proměněnou" Angelinu Jolie a její červené rty... Vizuálně dokonalé drama o matce, jejichž syn ji jednoho dne nečeká doma, kde ho zanechala. Díky skvělému, chvílemi až ukřičenému, výkonu Angeliny Jolie hodně rychle pochopíte, že doba se mění, ale láska a city matky k dítěti ne. Síla filmu však spočívá nejen v hlavní postavě a příběhu, ale také v dobovém zachycení poměrů nejen "matka syn", ale především poměrů okolo policie a lidských práv. Výměna se tak rychle stává kritickým pohledem do dob, které Amerika dokázala vyřešit a nastolit správné a lidské poměry. Dále je to Clint Eastwood a jeho zrání (kam se hrabe víno...), i když má Výměna podobně vlažné tempo jako Gran Torino, samotné prostředí a doba vše vynahrazuje. Vizuálně je totiž Výměna nádherný film, nejen prostředím, kostýmy a drobnostmi, ale také scénami jako je např zpovídání mladého chlapce detektivem, který "kouří" cigaretu a vše je doplňováno nejen flashbacky, ale také stíny deště za okny... Precizní scéna, která nezůstává osamocena. Celkově je Výměna velmi silný snímek, který osloví příběhem, postavami, atmosférou a prakticky ničím nedokáže urazit. Jako připomenutí krutých třicátých let minulého století dokonalé. (05.03.2009)

VÝMĚNA je nejlepší film Clinta Eastwooda za poslední roky. A když napíšu "nejlepší film Clinta Eastwooda za poslední roky", mám tím na mysli "raději bych si pustil tohle kriminální melodrama než jiná" (což v případě boxerského MILLION DOLLAR BABY a válečného diptychu VLAJKY NAŠICH OTCŮ a DOPISY Z IWO JIMY či dramatu TAJEMNÁ ŘEKA bohužel neplatí). Snad poprvé stojí u Eastwooda v centru vyprávění soběstačná a silná žena, která se nevzdává a nepotřebuje mentorskou mužskou postavu pro rady a snad poprvé se neprojevuje odpor vůči institucionalizovaným autoritám v podobě církve. Stylová dobovka, která je žánrově klamavá stejně jako poslední eastwoodovské počiny, je zdánlivě kriminálkou, ale ve skutečnosti melodramatem a protože hlavní úlohu zastává žena, klamání tělem je mnohem přijatelnější než v případě TAJEMNÉ ŘEKY. Jinak se nevypráví o ničem jiném, než na co jsme u Clinta zvyklí: westernové schéma jedince proti přesile zůstává zachováno, ale na rozdíl od předchozích kriminálních (melo)dramat KRVAVÁ STOPA a TAJEMNÁ ŘEKA VÝMĚNA drží pohromadě a postrádá zbytečnou doslovnost zmíněných staromistrovských (v nejlepším slova smyslu) opusů. Zatím nejvyzrálejší (myšlenkově i formálně) Eastwoodovo dílo tak atypicky sleduje ženu, která se ale jako ostatní eastwoodovské postavy nevzdává a chce dotáhnout věc až do konce, ale zjišťuje, že jasnou odpověď nikdy nedostane, protože jednotlivé pohledy nesloží komplexní pohled na jednu historickou událost (na rozdíl od VLAJEK NAŠICH OTCŮ A DOPISŮ Z IWO JIMY). 10/10 (17.12.2008)

Kdo by to před nějakými 40 lety řekl, že nejdrsnější pistolník divokého západu bude na stará kolena točit tak jemná emocionální dramata i se špetkou pečlivě zabaleného citového vydírání uvnitř jako je Gran Torino nebo Changeling? Zatímco Gran Torino je lineární, avšak vyzrálé a přímo rozlučkové (co se Eastwooda jako herce týče) drama, Changeling prochází skrz několik žánrů (ovšem stále zůstává čistě mainstreamové a imho ani není podvratné). Kombinuje emocionální prožitek mateřské lásky, navíc postupně obměňované za sílu odhodlání a boje za spravedlnost s historickým dramatem faktu o tristním fungováním policie a navrch s jednou "bolavou" krimi zápletkou, při jejimž rozluštění se zase vracíme zpět k těm emocím. Přechody jsou plynulé a uhlazené, ale snad díky tomu vyhýbání se extrémům není ani celkový požitek... Tolik extrémní. PS: Angelina sice onu pro sebe netypickou polohu předvedla dostatečně procíteně, ale na zlatou sošku to stačit nebude. 8/10 (29.12.2008)