Ta, která obrací noty
La Tourneuse de pages
The Page Turner
Réžia:
Denis DercourtScenár:
Denis DercourtKamera:
Jérôme PeyrebruneHudba:
Jérôme LemonnierHrajú:
Catherine Frot, Déborah François, Pascal Greggory, Clotilde Mollet, Christine Citti, Jacques Bonnaffé, André Marcon, Martine Chevallier, Frédéric Moulin (viac)Obsahy(2)
Náhoda a arogance jí vzaly smysl života. Zbyla jí jen pomsta. Pro dvanáctiletou Melánii znamená hra na klavír smysl jejího života. Velmi pilně se připravuje na zkoušky na konzervatoř. Pravděpodobně by před komisí neselhala, kdyby předsedkyně, známá klavírní virtuózka, si při zkoušení nevyřizovala své osobní záležitosti a nevyvedla malou nezkušenou dívku ze soustředění. Rozhozená Melánie nedokáže zahrát skladbu tak, jak si ji nacvičila, a u zkoušek propadne. V tu chvíli ztratí smysl svého života. Po letech se Melánie opět setkává s klavírní virtuózkou, která je sice na vrcholu kariéry, ale psychicky velmi labilní. Melánie získá místo jako její asistentka. Nadešel čas pomsty. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (41)
Obyčejně podaný příběh s realistickými záběry ze života, nijak neokořeněné. Mohlo by to být kladem tohoto filmu, ale já přeci jen jsem trochu toho koření postrádala. Ovšem tematika velice zajímavá. Žena, co vám zkazí možnou kariéru klavíristky pouhým vyrušením u zkoušky a mstí se naprosto takticky s neuvěřitelným klidem, až by jí to člověk nevěřil. ()
Zajímavý film, při kterém jsem do poslední chvíle netušila, kam až pomsta Melanie může zajít a docela jsem si oddechla, že ne až kamkoliv dál, kam už se mojí fantazii ani nechtělo...Působivá kamera, svižné tempo, příjemné překvapení coby film francouzské produkce, které příliš neholduji. Asi změním názor. ()
Velmi komorní drama natočené s velkou profesionalitou. Dercourtův dvorní skladatel si dal velmi záležet a téměř se přiblížil Cosmovi. Dercourtovi neodpustím ani drobné zaváhání, zdá se mi totiž, že v něm roste následovník Lelouche s citem pro lásku, drama i hudbu. Proto poněkud povytahuji obočí nad nelogičností a především nepravděpodobností scénáře. Ale záhy jej stahuji zpět a rochním si v kvalitě atmosféry. A kochám se tím, že tohle není primitivní americký brak, v němž musí být vše explicitně dáno pro pochopení i blbými. Tady se hodně mlčí a dívá. Od dob Facky jsem si nemyslela, že ještě někdy uvidím takovou hru pohledů, jakou v ní předvedla Anička Girardot s Lino Venturou. A ejhle, je to tu. ()
Tichá, nenápadná, no nekompromisná a veľavravná. Pritom nebolo treba žiadnych slov, všetko prezradili mimika a gestá hlavnej hrdinky. Taká bola pomsta nešťastnej Melánie. Prísť o zmysel života takýmto spôsobom naozaj nie je bohviečo, z tohto pohľadu jej úškrn na konci aj chápem. Divák si tu navyše ako bonus užije veľa klavírnej hudby a na dospelú Melániu sa tiež príjemne pozeralo. Zaujímavý a nápaditý snímok na tému pomsty. 75/100 ()
Opravdu zvláštní film, celou dobu jenom řeči a zase řeči, pomalá pomsta, nenápadná dívka a k tomu klavírní hudba ... tento film mi připadal nudný a ne moc zajímavý ...avšak na druhou stranu hraje příjemná pomalá hudba a vše se odehrává jedním pomalým směrem .... osobně sem se musel opravdu snažit abych neusnul ...Celkové hodnocení: 30% ()
Reklama