12 podmienok dedičstva

film, který má určitě něco do sebe, jsou v něm emoce, dědictví který zkomplikuje mladému muži, jeho nalezení lásky, aniž by to čekal, drama to určitě není, ale některé zápletky jsou odlišné od ostatních, docela zmatené, že? ale holt toto je vše ve filmu, at si každý udělá ůsudek sám,rozhodující je, že mě se to líbilo. (17.09.2010)

Rodinný doják o tom, jak peníze mění člověka. 1) Pohádky pro dospělé jak poctivý ke štěstí přišel, či jak chudý a počestný odměněn byl, mám velmi rád. Oči mi zvlhnou a odcházím od obrazovky s pocitem, že ten svět snad není tak zlý, jak se jeví z pohledu televizních novin._____ 2) Určitá stylizace až absurdita k těmto pohádkám přirozeně patří. A tak se miliardář zamiluje do prostitutky (Pretty Woman), kongresman do pokojské (Maid in Manhatttan) a také dědicové musí vykonávat pověstné úkoly, aby si majetek zasloužili (spousta filmů)._____ 3) Nejsem ovšem rád, když ze mě tvůrci filmu dělají blbce. Emocionální vydírání (chudá umírající dívka), scénky vypočítané na efekt, napatlaná směs všeho, o čem se dramaturg, scenárista či režisér domnívá, že by mohlo zapůsobit - děkuji, nechci._____ 4) Krkolomný scénář předvídatelný od první minuty, průměrné herecké výkony._____ 5) A přesto jsem se vydržel dívat až do konce. Chvílemi jsem byl i lehce dojat. Ono to poselství je natolik nosné, že ani kýčovité fráze nedokáží potlačit obecné pravdy o životních hodnotách._____ 6) Kolik je vlastně těch darů? Ke 12 jsem se nedostal ani v závěrečných titulcích._____ 7) Oficiální text distributora psal zřejmě někdo, kdo film neviděl. Jason nedědil po svém otci, ale po svém dědovi. Svého otce miloval a nikoliv nenáviděl. Sám nepředpokládal, že čtení dědovy závěti bude jen další peněžní transakcí, jež mu umožní žít dál hýřivým životem, naopak, ani se toho nechtěl zúčastnit. Jason vůbec není "odrostlé důvěřivé" dítě._____ 8) Chápu, že v komentářích někteří opravovat gramatické hrubky (a že jich je) nehodlají, ale v oficiálním textu by se objevovat neměly - čtení otcovi (!) závěti. (31.01.2009)

Původně jsem věřila tomu, že filmu dám tak 4/5 hvězdiček i přes to moralizování, klišé a snahu dojmout diváka k slzám. Naneštěstí to od druhé poloviny začalo být šíleně natahované a chvílemi dost nezáživné. Film se nám snaží dokázat, že peníze nejsou tak strašně důležité, na druhou stranu, kde bychom bez nich byli a pokud bychom všichni měli víc než dostatek, kdo z nás by je tak bezostyšně neutrácel? Ony "dary" byly pěkně přitažené za vlasy, ale i tak je to daleko snesitelnější než Abigail Breslin - ta vážně zkazí co se dá. A v roli přemoudřelého fracka byla vyloženě nesnesitelná. Každopádně to trochu vyvažuje Drew Fuller, vida ho, on hrát UMÍ! (09.04.2013)

Kdyby mi tento film nebyl doporučen, asi bych se mu vyhnul obloukem, neb bych čekal hloupou komedii plnou klišé s předem jasným koncem (ostatně nepochopitelně nepřesný český překlad k tomu svádí). Jenže opak je pravdou. I když tu podobné téma již jistě bylo a i když je tohle vděčný námět pro komedii, ani jedno z toho nesplnilo mé očekávání. Naopak, celý film je příjemně odvyprávěný příbeh, který postupně vrší jednotlivé stupně skládačky a tak si dokáže bez problému udržet pozornost až do samého závěru. Svůj podíl na tom má i jeho romantická stránka, která je velmi jemně zakomponována do příběhu a nevnucuje se. Snad jen v úplném závěru ten motýl ... Zasloužených 80 % (01.07.2009)

Pár minut po dokoukání filmu jsem setřela slzu a jdu napsat komentář. Líbilo? Jistěže. Každá minuta. Protože mi připomněl, že všechno je dar a ne samozřejmost. Že vydržet neúspěch znamená uspět. Že ztratit všechno není konec, ale začátek. Že odpuštění nejvíce pomůže tomu, kdo odpustí. Že to největší přání může být někdy jen "obyčejný" den. Že se nemáme bát snít. Že není nikdy pozdě. (20.04.2013)