Kanibali

Dosť primitívny spôsob snahy upútania pozornosti a zarobenia pár korún. Úplne zvrátený horrorový dokument, teda ak sa to vôbec k niečomu horrorovému vôbec blíži. Je to len pár nechutných a naozaj hrôzostrašne vyzerajúcich záberov, bez deja a zápletky. Ale ak to je skutočne autentický materiál, čo niektoré zábery tento pocit evokujú, preklínam tvorcov a hlavne distrútorov takéhoto svinského materiálu. 40%. (11.09.2006)

Pamatuju si, když jsem chodil ve videopůjčovně kolem dosti nevkusného DVD obalu (zalepené některé chybějící části těla nálepkami od cen). Několikrát jsem se tomu vyhnul obloukem, ale zvědavost vidět tuhle zvrácenost mě samotného nakonec přemluvilo a já si film půjčil. Je to TĚŽKÝ film, který se v nechutnosti dost přiblížil ke komediálnímu úletu BRAINDEAD (kde dostávali lidé v kině pytlíky na zvracení). Pro mě osobně je film KANIBALOVÉ diváckým peklem. Cannibal Holocaust s TEXASKÝM MASAKREM MOTOROVOU PILOU (1974) jsou nezaměnitelné a jedinečné klasiky, které odstartovaly hororové festivaly Otrlého diváka, které jsou nyní mým druhým domovem. (04.08.2012)

Zhlédnutí tohoto šokujícího a kontroverzního díla jsem dlouho odkládala, protože mi na něj zatím nepřišla ta správná "chuť." Pak nadešel ten moment, já se usadila a pustila si Cannibal Holocaust. Mé představy se však docela hodně lišily od toho, co jsem viděla. Všechny ty orgie, vraždění, brutalita, realistické záběry jsou možná odporné, příšerné, někteří se na to možná ani nedokáží dívat, ale mě celý tento film jaksi nechal chladným. Při vraždění zvířat či scénách, kde domorodci pojídali dokumentaristy, a kde jsem asi měla cítit něco jako odpor, rozhořčení, šok, vztek, či bych měla nad tím hnusem odvracet oči, jsem v klidu, aniž by mnou něco z toho více pohnulo, sledovala celý film. Že byla ta nebohá zvířata skutečně zabita, je otřesné. Ale spíš než to a pocity němého šoku a nepochopení především při scéně s mravenečníkem a prasátkem, které mě docela trochu "zabolely", jsem si uvědomila, že to nejvíce šokující v tomto filmu vlastně nepochází jen od domorodých kmenů. To největší zlo je zde také pácháno partou mladých dokumentaristů. Oni tam nepřišli natočit dokument. Oni přišli na cizí území, ke zcela odlišné "kultuře" a začali s úsměvy na tváři vraždit zvířata a tyranizovat domorodce v jejich vesnici. A to vše si bez jakéhokoliv svědomí natáčeli. Není toto to skutečné zlo? Když člověk provádí všechny odpornosti a hrozné věci, kterých si je dobře vědom, a pokračuje v tom? To mě přivádí k závěru, že těch nejšílenějších, nejkrutějších a nejodpornějších věcí budou vždycky schopni jen lidé. To oni dokáží rozpoutat to největší peklo. Nebyli to vlastně ti čtyři, kdo jsou mnohem, mnohem horší, než ty, civilizací nedotčené kmeny? (11.07.2011)

Tento film som nebola schopná pozerať. Videla som kúsok scény s korytnačkou, na niečo ďalšie som už dokázala len nakuknúť zrýchleným posunom a stačilo. No aj tak som ho ohodnotila ako odpad a na svojom rozhodnutí trvám. Je to zverstvo najhrubšieho zrna a je mi jedno, kde boli a neboli trikové zábery. Takéto veci vymyslí a natočí len chorý človek pre chorých ľudí. Neviem ani slovami vyjadriť, čo by som povedala a urobila pánovi Deodatovi, keby som ho mala v pivnici. Asi by som na ňom vyskúšala zopár hmatov, ktoré jeho "herci" trénovali na korytnačke. (01.09.2005)

Maximální ubohost a prasárna, která nikdy neměla spatřit světlo světa, a když už se tak stalo, mělo se s ní urychleně naložit jako s nebezpečnou chorobou (a ne to ještě protlačit na volný trh). Volit snímek, vůči kterému pociťuji největší nenávist, padl by los právě na Kanibaly. Zneužívat totiž rádoby poselství za účelem demonstrace těch největších zvrhlostí planety (zabíjení zvířat je silné kafe!) je samo o sobě volňáskem do psychiatrické léčebny. A to podotýkám, že se ani v nejmenším nepovažuji za druh člověka, který trpí fixní ideou o samojedinosti a správnosti Západní životní filozofie. Laciné, primitivní, zvrhlé. Fandové ať si mne za to třeba sežerou! (15.06.2008)