Réžia:
Julie TaymorKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Elliot GoldenthalHrajú:
Jim Sturgess, Evan Rachel Wood, Dana Fuchs, Joe Anderson, Martin Luther, T.V. Carpio, Eddie Izzard, Bono, Jacob Pitts, Dylan Baker, Lynn Cohen, Harry Lennix (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Rozverný, bizarní a velice teatrální, takový je převratný muzikál společnosti Revolution Studios Across the Universe, který se zrodil v hlavách známé režisérky a scénáristky Julie Taymor (Frida, Titus, broadwayský muzikálový hit Lví král, inscenace Mozartovy Kouzelné flétny pro Metropolitní operu v New Yorku) a scénáristů Dicka Clementa a Iana La Frenaise, ve kterém se pojí originální příběh s 33 revolučními skladbami - mezi něž patří „Hey Jude“, „I Am the Walrus“ a „All You Need Is Love“ - které utvářely celou generaci. „Chtěli jsme vytvořit původní muzikál pouze za použití skladeb skupiny Beatles.“
Milostný příběh, zasazený do divokých šedesátých let plných protiválečných demonstrací, meditací a rock'n'rollu, se odehrává v Greenwich Village, bouřlivých ulicích Detroitu i na vietnamských bojištích. Milenci Jude a Lucy, jejichž láska je od začátku odsouzena k neúspěchu, jsou spolu s malou skupinkou přátel a hudebníků vtaženi do víru počínajícího protiválečného a protikulturního hnutí. Průvodci jim jsou „Dr. Robert“ a „Mr. Kite“. Síly, které se vymykají jejich kontrole, nakonec oba milence rozdělí, čímž je donutí, aby se navzdory všem překážkám pokusili znovu najít jeden k druhému cestu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (382)
Aniž bych tím chtěl tento film jakkoli snižovat, přijde mi, že je znát, že ho natočila žena, a že ho natočila především pro ženské divačky. A reakce z mého okolí mě v tomto dojmu utvrzují. Osobně jsem si k tomuto filmu cestu nenašel, sledoval jsem ho dosti znuděně, postavy i jejich osudy mi byly lhostejné, a coververze beatlesáckých songů mě taky dvakrát neoslovily. Nemluvě o tom, že Beatles nesnáším, ech. Ten film mi přišel roztříštěný, zahlcený nezajímavými postavami a zbytečně natažený do neúměrně dlouhé stopáže, která neodpovídá prostinkému ději. A především, tenhle muzikál mi přijde strašně zbytečný - proboha proč v roce 2007 točit filmy o Vietnamu a "divokých šedesátkách"? Není to jaksi krapet nepatřičné? Není všechna ta filmová nostalgie po časech, které už většina z nás nezažila, jen falešná póza, která je zrovna in? Nota bene v naší éře, které přetéká bezpočtem jiných, aktuálních námětů? Já mám z toho intenzivní pocit, jako by někdo v 21. století natočil nové Vlasy pro hipstery, kteří už Formanův klasický muzikál z r. 1979 neznají. Nemám z toho radost, ale nemohu hodnotit více než třemi hvězdami - je mi to líto už proto, že tenhle biják je plný úžasných vizuálních nápadů, které se mi moc líbily (obraz z jahod asi na prvním místě, bože!), ale jako celek je to podle mě prostě slabý film. ()
V porovnání s jinými muzikály, tenhle ještě docela jde. Může za to především skutečnost, že ve většině případů jsem si vyposlechl všeobecně dobře známé skladby. Chvílemi mi Across The Universe připomínalo Mamma Mia, které má spolu více společného, než by kde koho napadlo. Paralela Liverpoolu na Beatles byla moc fajn. Nicméně mě to nijak nenadchlo ani neurazilo. Chvíli jsem film pozoroval, chvíli jsem ho jen poslouchal a víceméně to stačilo. Nic víc třeba nebylo. ()
Inspiraci, zřejmě hledala režisérka v mnou velmi oblíbeném Luhrmannově spektáklu. Across the Universe je hezký muzikál ale s velmi nadčasovými písničkami a scénkami které mnohdy působí až nesourodně.Některé jsou přímo úžasné a originální, jiné zase hrozně utahané a nudné. Atmosféra šedesátých let se podařila,děj není dvakrát originální ale jaký muzikál ho má?Herci a herečky byly vybráni s přesností včetně hlavní dvojce Evan Rachel Wood a Jima Sturgesse kteří zpívají jako profesionálové. Takže převládá spokojenost. ()
Bolo milé oprášiť (aj tie menej známe) songy od legendárnych 'The Beatles' a dostať ich opäť do povedomia hlavne tej mladšej (mojej) generácie. Muzikálové prevedenie songov do novšieho šatu je na skvelej úrovni, ale len čo sa týka zvuku. Spojenie s obrazom (a dejom) bolo rozpačité a neprinieslo požadovaný účinok. Silné momenty a nenudiace minúty (pohreb, nástup JoJa na scénu, Maxov nábor do armády) sa ako na hojdačke striedajú so slabými (rozvláčny úvod a celkovo rozhádzaný dej). Nemožno odoprieť originálny príbeh a spojenie silných myšlienok. Takže sa jedná o vkusný, trošku absurdný, no vizuálne zatiaľ asi najúchvatnejšie prevedený muzikál, no úplne jednoznačným pozitívom by som to nenazval. Hercom a ich speváckym výkonom však len ťažko nezatlieskať. 65%. ()
"All you need is Love?" Jude opouští rodný Liverpool a vydává se do Ameriky setkat se se svým otcem. Jenže nalezne mnohem víc. Poznává jednu světlovlasou dívku a dává se do zpěvu, protože některé věci se jinak vyjádřit nedají. Právě hudba je největším kladem, ale zároveň i největší slabinou Across the Universe. Beatles složili spoustu skvělých skladeb, to všichni víme, ale proč je všechny vysloveně „cpát“ do jednoho filmu? Z některých jen pár tónů, jindy celou sloku, některé celé... A i když je film hodně rozvláčný (občas až moc), tak písně jsou zde podávány příliš překotně. Zvolnění hudební stránky by prospělo. Jako skvělý nápad mi naopak přišlo obsadit ústřední role téměř neznámými herci. Mladé neokoukané tváře ztělesňují celou jednu generaci, která byla ochotna umírat pro lásku a válku (a tato dvě slova byla nutně spojena). Bono v roli jejich "guru" je pak přímo geniálním castingovým tahem. Kdo jiný by mohl kázat o míru než on, který je zase symbolem současné generace. Psychadelická jízda může začít, tedy pokud se ovšem nebudete bránit. Tak trochu jiná muzikálová podíváná... "Strawberry Fields Forever" ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (19)
- Jednou z mnoha narážek na písně Beatles je i Judeova (Jim Sturgess) odpověď na otázku: ,,Jak se Prudence dostala dovnitř?" Odpoví: ,,She came in through the bathroom window." Stejnojmenná píseň se dá najít na albu "Abbey Road". (Cimr)
- Během čísla "With a Little Help From My Friends" je vynikající plakát herečky Brigitte Bardot jako odkaz na celoživotní posedlost Johna Lennona touto herečkou. (don corleone)
- Když měl film na kontrolní projekci vidět i sir Paul McCartney, byla údajně režisérka velmi nervózní. Do poslední chvíle totiž nevěděla, zda bude promítnuta její nebo sestříhaná, producentská verze. Nakonec se promítala ta její. Za nejsilnější zážitek Taymor považuje, když si McCartney sedící vedle ní začal s filmem potichu své písně broukat. Na konci se vyjádřil velmi spokojeně, ale pak dodal: ,,Mimochodem, kolik písní je tam mých a kolik Johnových?" (Zdroj: z besedy s Julii Taymor na LFŠ 2016). (Cimr)
Reklama