Réžia:
Joe WrightScenár:
Christopher HamptonKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Dario MarianelliHrajú:
James McAvoy, Keira Knightley, Romola Garai, Saoirse Ronan, Vanessa Redgrave, Brenda Blethyn, Juno Temple, Benedict Cumberbatch, Patrick Kennedy (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Bujná fantázia dvanásťročnej "budúcej spisovateľky" Briony Tallisovej je spúšťačom tragických udalostí, ktoré navždy zmenia osudy troch ľudí. Keď neprávom obviní mladého záhradníka Robbieho zo znásilnenia sesternice, mladík skončí vo väzení a život má zničený i jej sestra, ktorá Robbieho bezhlavo milovala. Keď si Briony po rokoch uvedomí, čo napáchala, je už na nápravu neskoro. Vypukne však svetová vojna... (STV)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 284)
Je to teprv moje první setkání s panem Wrightem, proto nemůžu porovnávat. Jeho Pokání bych rozdělil do 3 částí...začátek se mi líbil a začal jsem se těšit, jak se to bude dál vyvíjet...bohužel prostředek byl pro mě bez feelingu a docela sem se u něj nudil... pak přišel konec, který mě svým přechodem do současnosti trochu praštil do nosu, ale v každém případě ve mně vyvolal silný pocit, který nedokážu přesně definovat (snad dojetí)...Herecké výkony mi nepřišly zase tak suprové (ikdyž Saoirse Ronanová mě zaujala), spíš se mi líbila kamera, kostýmy a hlavně špičková hudba (to klapání psacího stroje slyším ještě teď). Takže abych to shrnul; hodnotím slabšími 4*. ()
Možno trochu preceňovaný ale krásny príbeh o láske s občasnou tendenciou mierne skĺzavať do nudy. Scéna na pláži je úžasná a záver musí dojať snáď každého ale to nestačí na to, aby som tento príbeh označil ako bezchybný. Réžia, kamera, hudba na jednotku a práve tieto aktíva často zachraňujú aj menej vydarené pasáže, ako je napríklad stredná časť o hľadaní odpustenia kde sa až na onen dlhý nestrihaný záber nedeje takmer nič podstatné. Joe Wright je pritom schopný režisér a podobné veci by si mal vedieť ustrážiť. ()
Opět nádhera, Joe Wrighte, 2:0 pro tebe. Poslední třetina sice působí ZDÁNLIVĚ poněkud kostrbatým, nesourodým dojmem (zejména vkládáním Brionyních životních momentů), ale záverečné rozhřešení tomu dá smysl a emočně člověka rozseká, přestože náhlé zasazení do současnosti působí poněkud rušivě. Díky bohu za Joe Wrighta, který do kin vrátil svým způsobem vyprávění jakousi starosvětskou krásu a eleganci, s emocemi, které vyvolávají příjemné mrazení v zádech. Velmi mě překvapil James McAvoy, který od doby nesympatického floutka v ´Last King of Scotland´ prodělal osobnostní proměnu až v zde charismatického mladíka, kterému jsem věřil každé gesto a Keira Knightley? Přes její lehce anorektický typus mám pro ní slabost, film od filmu herecky roste a její tvář zde vyzařovala noblesní krásu hvězdy stříbrného plátna předválečné éry. Hlavní hudební motiv mi pak pořád zní hlavou a vyhánět ho z ní určitě nebudu :o) ()
Úchvatné z hlediska propracované struktury, pečlivé kompozice záběrů, které jsou dokonale podepřeny famózním soundtrackem. ALE, celé to působí ve snaze o co nejrozsáhlejší ódu roztříštěným dojmem, neboť se až tolik skáče, že po chvilce jeden lehce váhá nad tím, zda se viděné odehrává před anebo po tom, co viděl před chvilkou. Vztah hlavních hrdinů, jakkoli jsou protagonisté věrohodní ve svém nasazení, je až příliš zkratkovitě podán a než se člověk rozkouká, už je z toho náhle osudová láska. Blafák na konci je vynikající, přesto mám ale pocit, že to běžný divák ani omylem tak nedocení jako někdo, kdo se věnuje psaní (nebo k tomu má alespoň sklony). Joe Wright překvapil tím, jak moc si dovoluje být progresivní, aniž by se mu citlivé téma rozpadlo pod rukama. Nadchl silnými momenty a nepřerušenými střihy a zaujal drzou dějovou komplikovaností. Pachuť z přílišné roztříštěnosti se však nevytrácí ani pod tou závěrečnou slzou, která padla. Ale nepochybuji, že právě kvůli ní se mnozí odhodlají k plnému hodnocení… ()
Silně intelektuální zážitek, to bych od apriori romantického filmu věru nečekal. Režisér Joe Wright si ovšem postmoderně pohrál s daným žánrem a nabídl syntézu tradičního britského historického kostýmního dramatu a moderně laděného konceptu artového filmu. Z tohoto tvaru se jakoby logicky ve finále vytratil rozměr velké (tragicky překažené) romantické lásky a romantického činu z jejího překažení vzešlého. Vtip je totiž v pointě celého příběhu - pokání ne coby fyzické podřízení běhu svého života účinné lítosti, ale pouhý intelektuální akt, fabulační složka naračního světa. Nechci spoilerovat, ale (dokonale postmoderní) pointa mne přivedla k úvaze, co vlastně bylo v příběhu reálné a co už jen vyfabulované překvapivou hlavní hrdinkou (samozřejmě při vědomí, že vyfabulované je tu kompletně vše už ve fázi románové předlohy Iana McEwana :-)). Kde je ona hranice, kdy končí prezentovaný příběh a začíná jeho fiktivní část... Joe Wright chytře divákovi již od začátku dává několikrát najevo, že tentokráte je tomu trochu jinak, než jak bývá obvyklé (vracení se v ději, konfrontace úhlů pohledu na tutéž skutečnost) a že si s ním tak trochu pohrává... Rozhodně to není na škodu. Velmi osobitý film a důstojná adaptace výjimečného románu Iana McEwana... ()
Galéria (45)
Fotka © Working Title Films
![Pokánie - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/347/162347002_cef0e8.jpg)
Zaujímavosti (75)
- V DVD komentári režisér Joe Wright poznamenáva, že návrhárka zelených večerných šiat, ktoré Keira Knightley mala na sebe, zámerne nechala otvorený stredový šev na spodnej časti sukne (kde by inak normálne bol zošitý). Wright to nazýva "ľahší prístup" počas scény v knižnici. (Pat.Ko)
- V jednej skoršej scéne Paul Marshall (Benedict Cumberbatch) hovorí, že nútená vojenská služba je nevyhnutná "ak sa pán Hitler neukľudní a je tak pravdepodobné, že to urobí, ako že by kúpil akcie spoločnosti Marks and Spencers." Britský maloobchodný reťazec Marks and Spencer bol spoluzakladaný židovským prisťahovalcom Michaelom Marksom a mnoho vysoko postavených zamestnancov boli členmi jeho rodiny; Židia boli etnickou skupinou, ktorá bola hlavným cieľom genocídy Adolfa Hitlera. (Pat.Ko)
- Využití psacího stroje coby hudebního nástroje v soundtracku nebylo vyloženě novátorské. Mohli jsme se s tím setkat již např. v Amélii z Montmartru (2001). (hippyman)
Reklama