Štyri slnká

Typický český film bez Troškovských a Vieweghovských kýčů ve své nejlepší formě. Jeden odporuje: „Poetické nic!“, druhý navrhne: „Až příliš reálné hledání sebe sama ve světě s vytrácejícími se cíli i hodnotami!“ A nad tou všudypřítomnou poetičností punkové subkultůry proti proudu i proti sobě, i její slunečnou alternativou září čtyři geniálně napsané i zahrané slunce. Čekal jsem hodně, dostal jsem víc, ale nikdy by mě ani nenapadlo že během půl roku se dostanou do kin dva perfektní české filmy. Stalo se. Ahoj, Karle. (25.04.2012)

Někdy mám pocit, jako by u nás byla půl roku tma a půl roku den .. tak nějak si český film v poslední době lahodí v bezútěšnosti tolik typické severským filmům (no dobře, tolik jsem jich neviděl). Nedávno jsem zabředl do marastu s Poupaty, nyní mi do smíchu nebylo se Čtyřmi slunci. Oba filmy mají společné to, že přes všechen nezdar každá z filmových postav hledá to své štěstí. A pozitivem může být to, že ho tam nacházím i já .. v podobě skvěle zahraných rolí, výborné muziky, dobrém příběhu. (29.03.2013)

Protože takový lidi pachtící se od vejplaty k vejplatě, bojující s věčně praskajícím odpadem a vetřelčími slimáky, chybující a celkem pochopitelně snící o "něčem lepším", i kdyby to bylo jen chvilkovou iluzí, tady prostě jsou. Stejně, jako teengeři pocházející z takových rodin a "rodin". Taky kvůli troše nostalgie, kdy vesnický klubovny a pařby jsou všude během let telecích dost podobný a "zbožnýmu" přání, aby se šlo ze všeho vyvlíknout větou: "Du se vychcat." tak snadno jako tady. Mínus za ten vydřislzáckej skorozávěr, ale to je jen špatný stéblo Slámy v ucházejícím tuzemským poli pšenky, kvůli kterýmu celou várku rozhodně vyhazovat nebudu. Už jen proto, že úrody je málo. Na každý slunce jedna hvězda. "Čty-ři hvě-zdy sví-tí nad hlavou...." (01.07.2012)

Uvažuji po shlédnutí tohoto filmu o svém smyslu pro humor, protože označení komedie podle mě sedí na filmy s jinou tématikou, než rozvrácené rodinné vztahy. Jak se mohu smát u scén, kdy jsou si partneři nevěrní, zkrachovalá mládež hledá recept na štěstí v drogách (i když lehkých) a nikdo nevidí šanci uniknout ze své bezvýchodné situace. Bohdan Sláma nám opět naservíroval film, popisující život celkem obyčejných lidí. Ale zůstal až příliš u popisnosti a nechává na divákovi, aby si domyslel, "co s tím". Přeposlední scéna mi na Slámu navíc vůbec nesedí, ale alespoň jsem si konečně uvědomil, jaká byla hlavní role v příběhu "guru" Karla. Mimochodem, toho zahrál opět skvěle Karel Roden, ten chlap má prostě charisma i s dlouhými vlasy a "dědkovskými" brýlemi. (12.05.2013)

Filmu buď člověk přijde na chuť a soucítí s hlavními hrdiny, anebo ho bez váhání pošle do kytek s komentářem: "To byla ale blbost". Já osobně se řadím spíše do té první skupiny. Už kvůli celkovému pojetí. Ostatně Slámovy filmy mám rád (právem ho mám v TOP režisérech). Osudy všech protagonistů byly opravdu zvláštní a nejednou jsem si říkal: "Ty vole, to je teda život". Jako komedii bych to vůbec nepovažoval, i takoví jedinci zkrátka žijí. Co se musí vytknout, je plytkost, absence většího vzrušení a málo propracovaný děj. Za což srážím významná procenta dolů. Nicméně Čtyři Slunce nezatracuji, film měl při nejmenším kvalitní a atraktivní obsazení. Ovšem ani to nestačilo k tomu, aby se člověku vryl film výrazněji do paměti. Ale věřím, že až to budou za cca 2 roky dávat v TV, tak zasednu. 66% (07.10.2012)