Šťastný smoliar

Je mi líto, ale málem jsem to ani nedokoukal. Tak nesympatickej děj a obsazení nezachrání ani technická zručnost. Nějaké dobro a zlo, morální ponaučení nebo alespoň zajímavý příběh, nic takového. Příšerně napsané postavy a výprava míchá několik různých období, což nesnáším i v pohádce (motorka versus kostýmy tak někdy z počátku 19. století). Krom toho prvky jako zbavení dcery cti, kasino Monte Carlos a podobně? V pohádce, ve které přitom chybí v podstatě cokoli co by se dalo aspoň trochu nazývat romantikou a kde se "hrdinova" milá objeví sotva na nějakých 10 minut? Bez atmosféry, naprosto nepohádkové a velmi zdlouhavé. Včerejší měsíčci tedy nebyli veledílo, ale proti tomuhle byli ještě zlatí (přesněji méně špatní). (25.12.2012)

Při premiéře mi pohádka nějak nesedla. Připadala mi bez emocí, chladná, taková alá Jakubisko, ale po letech jsem ji přehodnotila. Je fakt, že za to může asi nemálo zvěrstev, které byly za poslední pětiletku na divákovi ze strany pohádkové tvorby napáchány, čili objektivně uznávám, tahle patří k tomu lepšímu, s pěkným scénářem, pěknou výpravou a s miminkem, které má na patičkách smůlu. (17.12.2019)

Tentokrát mě Jiří Strach docela zklamal. Čekala jsem od něho něco úplně jiného. Obsazení bylo skvostné, ale promarněné. Hodně jsem se těšila na Dagmar Havlovou. Ta se v celém příběhu jako Štěstěna obejvila párkrát. Samozřejmě působila jako blesk z čistého nebe. Ivan Trojan byl výborný. Filip Cíl byl sympaťák. Chybělo mě něco víc. (27.12.2012)

Je milé vidět, že lze spáchat vcelku kulantní pohádku, aniž by měl jeden Z prdele kliku při globálním vykrádání Božky a Karla, ztrapňoval Ivetku v roli debilního homočertíka a musel posílat toporné princezny a vyteplené prince se svou Troškou do mlejna. A stačí k tomu jeden gramlavý kominík, scénárista s nepovislou originalitou, režisér s koulema, tedy pardon, chtěl jsem říct s ušima, a neuvěřitelná plejáda opravdových a sympatických herců, co nemají Strach z televizní produkce. Obecně už pohádky nijak zvlášť nemusím, ale jsem vděčný za cokoliv, co aspoň na chvíli zabrání fakanům trhat si vzájemně nehty, demolovat byt a nutit agresivního souseda pod námi rvát si do uší špunty a třískat do radiátoru. A u tohohle jsem překvapivě přestal dělat bordel i já! (13.02.2013)

7/10. Jak to na první pohled celé vypadalo poněkud bizarně a nebudilo ve mně valnou důvěru, tak se z toho nakonec vyklubala po čertech příjemná zábava. „Šťastný smolař“ je vším, jen ne typickou českou pohádkou. Spíše humorně-dobrodružným příběhem s pohádkovými prvky a kejklířskou poetikou. Pohádková road movie je možná přesnější označení. Vtipné, nápadité, neotřelé, originální. Že by náznak, jakou cestou by se mohla ubírat současná pohádková tvorba? (25.12.2012)