Réžia:
Evžen NěmecScenár:
Evžen NěmecKamera:
Adolf NavaraHudba:
Luboš SlukaHrajú:
Josef Somr, Karolina Slunéčková, Hana Maciuchová, Jiří Holý, František Němec, Miloš Nedbal, Bedřich Prokoš, Viktor Očásek, Bohumila Dolejšová, Karel Vlček, Helena Šimková-Malehová (viac)Obsahy(1)
Historická televizní hra byla napsána podle Vančurových Obrazů z dějin národa českého a odvíjí se na pozadí evropské situace počátku třináctého století. Přemysl Otakar I., otec Anežky Přemyslovny, usiloval o uznání českých zemí jako dědičného království. A jak to bylo s jeho láskou a vrtkavostí? Na to nám odpoví příběh, v němž se báseň a pravda rozcházejí jen v míře citových hnutí, v záchvěvech duší, jež vedou stejně tak k láskám jako k nenávsti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (24)
Je vidět, že starší historikové nemohli skousnout obojakou politickou hru Přemysla Otakara I., která zdánlivě zavání vychcaností, a která mu vynesla Zlatou bulu sicilskou, dědičný královský titul. Josef Somr zde svého Otakara hraje jako slizkého hada, s nímž nikdo neví na čem je. Tahle interpretace je už dnes překonaná, Přemysl byl zkušený a pragmatický státník, inscenace ho spíš zesměšňuje. Ale jak říkám, každý historický pohled obohatí, takže i tady jsem se díval rád. 60% ()
Byl jednou jeden král a ten dvě ženy miloval. Nevěděl kterou víc, každé zůstal dlužen polovic. Poněkud frejířský portrét jednoho z nejvýznamnějších českých panovníků je sice jen uměleckou reminiscencí, ale vpravdě rozkošnou a eroticky prchlivou, že nelze odolat. Vedle excelujícího Josefa Somra náleží veškerá pozornost také představitelkám obou královen, tedy Haně Maciuchové (Konstancie Uherská) a Karolině Slunéčkové (Adleta Míšeňská), které se svých rolí zhostily s ženským půvabem a grácií. ()
Pobavila mě inscenace, dost podařená a výborně zahraná. A neméně mě pobavily zdejší komentáře. Tak on ten Přemysl byl bezcharakterní cynik? Jémináku! To je hodnocení trouby, který nikdy nevedl žádný kolektiv. Vančura se pravděpodobně nemýlil, když si Přemysla představoval jako inteligentního a zodpovědného. Zdědil "statek" Čechy a staral se, aby prosperoval a předal jej dědicům v co nejlepším stavu. V tomto je soukromé vlastnictví nepřekonatelné a evropský feudalismus ohromně progresivní; kam se hrabe nějaká republika s volbami co čtyři roky! Zodpovědný státník si samozřejmě nemůže dovolit podléhat nějakým romantickým citům k té či oné ženě. Zapíchat si přece mohl s kým chtěl, ale královna musela být plodná a politicky výhodná. --- Přemysl v podání Vančury a znamenitého Josefa Somra není v žádném ohledu sprostý ani cynický. Nezpůsobuje víc bolesti, než mu povinnost velí. Ostatně ty jeho ženy rozhodně nebyly žádné husopasky a hrály tu hru taky, podle svých možností a platných pravidel. --- Kutná Hora a slabý císař byly předpoklady českého vzestupu. Přemysl to určitě nezvoral. ()
Historické lapsy nejsou zase tak podstatné, tahle hra stojí především na výkonech a charismatu ústředního tria, krále a dvou královen. Josef Somr je jako mazaný politik Přemysl správně cynický, pragmatický a přitom stále není pochyb, že právě on má sedět na přemyslovském stolci. Hana Maciuchová má jako Konstancie v sobě pravou uherskou divokost jako jezinka, člověk by jí věřil, že za jízdy na koni sestřelí šípem dravého ptáka :). A Karolina Slunéčková je pravou královnou, která sice již ztratila mládí, nikoli však důstojnost a půvab dámy. ()
Televizní studiová hra, která se na naše dějiny a slavné panovníky nedívá obdivnýma očima a Přemysla Otakara I. nelíčí jako vznešeného rytíře vybraných mravů, nýbrž jako cynického pragmatického muže, který umí jít tvrdě za svým a neohlíží se přitom na okolí. Josefu Somrovi jeho krále věříte a uvědomujete si, že při své historické velikosti mu nic lidského nebylo cizí a dokázal být prchlivý, malicherný, krutý i láskyplný. Celkový dojem: 60 %. ()
Reklama