Ten chlapec je postrach

Takový normální rodinný film, u kterého se pobaví především děti. Dospělí to napoprvé snad taky dokáží vydržet, protože se některé scény docela povedly. Nicméně originalitu tady nehledejte a opakování jen na vlastní nebezpečí. Pokud chci sáhnout po podobném typu filmu, zvolím raději Sám doma, i když už jsem jej viděl mnohokrát. (07.02.2018)

"Adoptovali jsme Satana!" Sice adoptovali Satana, ale v porovnání s Kevinem (SÁM DOMA), Dennisem (DENNIS - POSTRACH - OKOLÍ) či s Lucií (LUCIE, POSTRACH ULICE) Prcek jasně prohrává. I proto že toho navyváděl mnohem víc než tihle tři dohromady, tak to působí nejen neuvěřitelně, ale hlavně i trapně. Všechny tři zmíněné filmy byly dokonale napsané, promyšlené a hlavně měly nějaké své mantinely. Ovšem co všechno způsobil Prcek a jakým způsobem to vždy udělal, to nezná mezí. Je to prostě debilní hovadina na jedno shlédnutí. [5044. hodnocení, 83. komentář, 51%] (14.04.2020)

Nejzlobivější dítě, které odmalička nikdo nechce se ocitne v jedné rodině (adopce) a nikdo nečeká co se v něm skrývá. Nástrah, jenž natropí kolem sebe je dost a zábava převyšuje mdlou kvalitu filmu. Já jsem se zasmál a bavil, tak silné tři hvězdy odpovídají úrovni. ( Hodnocení: 6/10 ) (13.04.2013)

Home Alone vs. Omen. Hmm. Môj film detstva, ktorý žiaľbohu stihol zostarnúť skôr než ja. Oproti dvojke je level nechutností ešte na relatívne udržateľnej úrovni, no už tu je viditeľný trend, akým sa budú rodinné komédie v nadchádzajúcom desaťročí poberať. A to preč od Spielbergovskej snoch za návratom do detstva k rodinným blbostiam á la Beethoven. (30.07.2013)

5 / 10 Aj napriek neoriginálnemu námetu a nudnému spracovaniu ide o prekvapivo podarené dielko. Sledovať všetko to priam démonické Prckove vyčíňanie ostro kontrastujúce s naivným snažením jeho adoptívnych rodičov je akýmsi zvrhlým spôsobom fascinujúce, čo len znásobuje prenikavá "buranská" atmosféra amerického predmestia, piknikom v lese a spievaním trampských pesničiek začínajúc a pestrofarebným jarmokom končiac. Z naratívneho hľadiska je to, samozrejme, blábol, sled viac či menej vtipných scénok bez nejakej väčšej logiky alebo časovej súslednosti, no je to práve táto neotesanosť, ktorá dáva filmu jeho špecifickú atmosféru. Navyše, ako sa bude rozprávanie chýliť ku koncu, psychika postáv sa konečne prebije do popredia a nás čakajú minimálne dve, tri skutočne dojemné scénky, ktoré mi jednoducho nedovolia ísť pod tri hviezdičky. (25.11.2005)