Unaveni sluncem 2: Odpor

„Ruský patos v té nejotravnější podobě“ jsem za minulého režimu zažil ve velké míře, coby častý kinodivák sovětských válečných filmů, ale Michalkův film k nim rozhodně nepatří. Naopak, co oceňuji, je Michalkovem systematické nabourávaní klišé válečného žánru, buď prostřednictvím jemného absurdního humoru, nebo fraškovitých situací, které dokreslují absurdnost války, či skrze nezvyklý autorský přístup, který je nečekaný a tudíž občerstvující (závěrečná scéna s odhalením poprsí). Ano, patos je zde také, ale ve velmi rozumné míře. Michalkov se určitě nemá za co stydět a těším se na druhou část vyprávění. (11.08.2011)

Moje hodnocení dalších dvou filmů o "Unavených sluncem" nemá nic společného s jejich řemeslnou kvalitou, režijním vedením, výpravou nebo s hereckými výkony, protože vytknout nemám co. Jistěže mi vadí roztříštěná vyprávěcí struktura, kterou si Michalkov mohl odpustit, nebo některé nadbytečné, často doslovné nebo v mých očích trapné scény. Dílo je to takové, jaké jsem asi čekala, sledujíc občas vysílání besogon-tv a především dění kolem režiséra v posledních měsících a letech, nemohla jsem se mýlit, ani podléhat klamu. Hodnocením především vyjadřuji míru mého zklamání z devalvace původního geniálního filmu. (08.10.2011)

Tak tohle bylo veliký! Michalkov zcela popřel první díl (co je tosakra za manýry dělat dvojku od inteligentních kouzelných evropských filmů) a vytvořil válečný film.. Michalkov film uvedl s tím, že máme hledat to, co je mimo děj a akci. Bohužel akce je téměř všudy přítomná (s trochou té "metafyziky"). Na druhou stranu nelze filmu brát, že krom perfetního vykreslení války (povinně pouštět všem zeleným mozkům!), válečných zvěrstev s ruskou mentalitou se jedná o snímek, který v sobě něco nese.. Myslím tím ty kouzelné scény (například hrající cikáni) a mnoho okamžíků, které v naprosto geniálně použitém filmovém jazyku zaobírají psychologií podobnými věcmi.. Ovšem mnohdy akce zabíjela vše ostatní.. Roztříštěná narativní struktura spada občas do klišé a já fakt nevím jestli bych neměl hodnotit hůř. Na druhou stranu nemůžu říct, že bych se jen na okamžik nudil, nebo považoval film za zbytečný... Panu Ebenovi, který film uváděl bych milerád vzkázal, že když někdo režisérovi znásilní film zkrácením o půl hodiny a pak nám tuto verzi pustí místo verze původní, že to není žádná dobrá zpráva.. Tenhle přístup k filmu NEPATŘÍ!! (10.07.2010)

Zase tak velký propadák to není. Na tento film je potřeba nahlížet zkrátka jako na ruský film. Není to žádný akční trhák, občas se děj zbytečně táhne a natahuje - škoda. S mentalitou té doby film souvisí (až na občasné přídavky fantazie), herecké výkony jsou náhodou dobré. Tvůrci se snažili podat film s lehkým humorem (Unaveni sluncem 2 mi trochu připomnělo Lazebníka sibiřského - jasný "rukopis" Nikity Michalkova ) i s narůstajícím napětím (mořská plavba na mině byla nápaditá, dojemná). (05.07.2011)

Prvotní divácký pocit po zhlédnutí Unaveni sluncem 2. naznačuje, že se Michalkov dopustil blasfemie na vlastním díle. Trošku se to podobá představě, v níž by Tarkovskij natočil pokračování Stalker 2: Invaze jako akční sci-fi. (Michalkov by v tomto duchu mohl celou ságu završit filmem Unaveni sluncem 3: Stalin vrací úder.) „Dvojka“ má s „jedničkou“ společného jen velmi málo. Oproti čechovovskými dramaty inspirované atmosféře v Unaveni sluncem, kde na sebe zlo bere podobu nepřítomného molocha operujícího skrytě v zákulisí divadla lidských osudů, nám tvůrce předkládá nesourodou směs válečného akčního eposu protkaného střídavě chtěných i nechtěným grotesknem a zároveň hlubokým patosem. Místo původní promyšlené a konzistentní koncepci působí pokračování až seriálově roztříštěně. http://www.indiefilm.cz/2011/07/23/dvd-unaveni-sluncem-2-odpor/ (08.08.2011)