Za humnami je drak

Zvláštní pohádka se vším všudy, která rozhodně šla udělat mnohem, mnohem lépe. A to nemluvím jen o tom příšerném drakovi, kvůli kterému se na tento film každý podívá. Jeho bizarní podoba a chování je doslova katastrofální. Už jsem si zvykl, že v televizních pohádkách na nedělní odpoledne se v 70. a 80. letech objevovali příšerní plyšoví draci. S nimi si Dráček Mráček může podat ruce. Jenže tohle je přece film, který běžel v kinech! A to už tak odbýt přece nejde! Bohužel stalo se a Dráček Mráček je jedním z největších úrazů této pohádky. Na druhou stranu je taktéž velkým lákadlem.... Ty další problémy této pohádky vidím ve spoustě hlavních postav. Především král v roli Jiří Císler je hodně divný tvor. Ten mi vůbec jako král nesedí. Stejně tak jeho dcera, princezna a pak ten loutnista Marian, ze kterého se později vyklube princ z vedlejší země. Je to takovej ňouma a ona taková hloupá hňupka už od pohledu. Naopak uhlířova rodina v čele s prostou holkou (Anderlová) byly fajn. Dějová linka taktéž skáče od pohádky k muzikálu, od příjemné podívané po parodii, že ani nevím, kam to zařadit. Většinou jsou to právě scény s mrakem a především ta, když drak mluví na vojsko a to ne a ne se rozjet k úprku. Zachraňuje to na druhou stranu plynulý děj, docela vtipné scény (například boj rytíře s kozou v chlívku) a starej Kemr. [9508. hodnocení, 178. komentář, 60%] (08.12.2020)

Na téhle pohádce jsem byla poprvé v kině v 1. třídě a dodneška patří k mým nejoblíbenějším. Hlas tehdy 16 letého Jana Šťastného musel být sice pro moravský přízvuk předabován, ale nic mu to neubralo na charisma. Což nemohu řící o princi Mariánovi, "brnkálistovi" z vedlejšího království a to mám brnkálisty jinak veskrze ráda :). (08.05.2018)

Týjo, tak zjišťuju, že si tahle pohádka vypůjčila pár věcí z Pohádky o drakovi z roku 1972... Nojo, obě pohádky scénář Markéta Zinnerová... Tuhle pohádku miluju kvůli rtuťovitému králi Jiřímu Císlerovi, byl boží a jeho výstupy byly fakt vtipné moc... Jak už přede mnou napsal BarGoldstein: Naprosto mega kulervoucí Jiří Císler! (17.11.2022)

Nedovedu pochopit, proč je právě tato pohádka tak bodově podhodnocená. Mám ji ráda od prvního shlédnutí a to už od úplného začátku - titulky podbarvené vyprávěním starého dědy (Josef Kemr) uhlíře o tom, jak se rodí drak, doprovázené roztomilou animací si pokaždé vychutnám. Pohádka je natočená v nádherném prostředí, herecky skvěle obsazena (až na poněkud dřevěnou princeznu), je v ní spousta inteligentního vtipu a průpovídek a nenudí. Králem všech postav je zde jednoznačně představitel krále, Jiří Císler. Dostal obrovský prostor pro své kreace a ten využil. Je panovačně rozmarný, hašteřivý, netrpělivý, ale v jádru dobrák. Jeho komentář na tetičku, kterou si odnesl drak :"Áále, stejně si tu starou větev nikdo nechtěl vzít", mně vždy dostane. (22.02.2013)

Až na draka, který sem zabloudil z nějaké televizní taškařice Studia Kamarád, je to vydařená pohádka, jedna z těch, které pobaví bez ohledu na počet repríz. Veselá pohodovka se skvělým králem Císlerem hláškujícím jak o život, a nezapomenutelnou uhlířskou rodinou Kemr-Kvietik-Andrlová, která nečekaně ke království přišla. Milé, vtipné, pohodotvorné. (22.02.2012)