Réžia:
Bahman GhobadiKamera:
Shahriar AssadiHudba:
Hossein AlizadehHrajú:
Soran Ebrahim, Avaz Latif, Hiresh Feysal Rahman, Saddam Hossein Feysal, Abdol Rahman Karim, Ajil ZibariObsahy(1)
Všechny války a násilí přinášejí smrt, utrpení a ničí budoucnost. Kdekoliv se lidé na sobě dopouštějí násilí, jsou kolem vždy i bezmocní svědkové a oběti zároveň - děti. Jejich šokující příběhy média nezaznamenají, z bombardérů, tanků a vojenských velínů nejsou vidět. Ony však, pokud přežijí, tyto strašné zkušenosti s sebou nesou do budoucnosti.
Film jednoho z nejpozoruhodnějších íránských režisérů současnosti Bahmana Ghobadího Želvy mohou létat byl natočen v autentickém prostředí kurdského utečeneckého tábora na irácko-tureckých hranicích v roce 2004 a vrací se do období několika týdnů před americkým útokem na Irák. Ghobadí, sám kurdského původu, se rozhodl jej natočit poté, co těsně po skončení americko-irácké války přijel do Bagdádu a stal se osobním svědkem otřesných dětských osudů, které za sebou poslední konflikty zanechaly. "Děti jsou totiž v každé válce jejími prvními oběťmi. Každému to bylo ale úplně jedno. ... Rozhodl jsem se natočit protiválečný film."
Děti, které v Ghobadího filmu vystupují, jsou samozřejmě neherci. Jejich výkony však působí nesmírně autenticky. A ve světě neexistuje režisér, který by dokázal s takovou znalostí a přesvědčivostí odhalit skutečný život obyvatel těchto krajů, známých v západní Evropě jen z populistických hesel, jimiž se ohání světová politika.
Film, který je prvním iráckým filmem natočeným po pádu Saddáma Husajna, viděli diváci rekordních osmdesáti filmových festivalů! A o tom, že Ghobadího nemilosrdná, syrová výpověď zapůsobila po celém světě, svědčí řada čtyřiceti mezinárodních a tří národních cen.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (129)
Film o dětech, natočenej dětskýma očima, dojemnej, bez snahy dojmout. Děti bez rukou, nohou, děti slepý a jinak postižený (nejen tělesně) se v něm proháněj jen tak mimoděk, že vám jich není ani líto, protože ony samy se taky nelitujou. Děti, pro něž je dětství na jednu stranu to tam, a na druhou je v nich tak moc dítěte, jak to jejich věku přísluší. "Matiku už uměj, teď se musej naučit střílet." ()
Želvy umí létat je snímek, který vyrazí dech! Příběh je tak děsivý, že Evropan sledující film pěkně doma v teple nebo v kině v měkkých sedačkách snad ani nemůže uvěřit tomu, co se ve světě děje. Dětské herecké výkony jsou neuvěřitelné; možná že ani hrát nemusely, jen předváděly svůj život. Film ukazuje krutost války, je velmi smutný a určitě pohne i s těmi citově nejotrlejšími. ()
film o rychlém dosspívání dětí, které už od malička přemášlý nad tím kam šlápnout. Něco nepředstavitelného pro civilizovaného člověka - děti sírající miny. Možná je film pro někoho až moc studený, ale to my evropané nedokážeme posoudit, ten chlad, který prostupuje tělem při zneškodňování bomby. Film se mi po mnoha stránkách opravdu hodně líbil. ()
Tři podivné linky (kluk co předpovídá budoucnost, kluk co šéfuje místnímu minovému gangu a sociální drama s problémovým děckem) jsou pospojované spoustou bezrukých a beznohých dětiček, které se motají v iráckém bahně. Nevím, zda jsem více trpěl citovým vydíráním mrzáčků nebo rozsypaným příběhem bez hlavy a paty. Nejlepší moment byl záběr hned na začátku filmu, když děti nastavovaly na kopci satelity a otcové na ně hulákali, jak je mají natočit. ()
Mimořádně silný příběh z minových polí, vyprávěný prostřednictvím dětí s dospěláckým postojem k životu - bohužel jim ani nic jiného nezbývá. Moc se mi líbila ústřední postava chlapce s příznačnou přezdívkou Satelit, který nejen že zařizoval kontakt se světem, respektive s válkou, ale v podstatě řídil celý uprchlický tábor. Zatímco Satelit poskytuje filmu humorné odlehčení, lez snad říct i nadhled, pak jeho vysněná dívka se svým bratrem a dítětem plní ve filmu tu tragičtější rovinu. ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (5)
- Každý detský predstaviteľ vo filme bol v skutočnosti utečencom. (Karush)
- Tři měsíce cestoval Ghobádí po nejodlehlejších končinách Iráku a hledal vhodné dětské představitele. Vybrané děti pocházejí z různých částí země, všechny však spojuje kurdský původ. Dvě z nich navíc přišly o končetiny při snaze deaktivovat miny, které následně chtěly prodat na černém trhu. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Jde o první film natočený v Iráku po pádu Sadáma Husajna. (hippyman)
Reklama