Láska v bílém pekle

Tento skvělý seriál BBC je austenovsky romantický i dickensovsky dramatický a já si ho mohu pustit vždy, když jiný film selže. Tyto bezdotykové romance, kde hrají hlavní roli pohledy a gesta, nikdy nezklamou. Působivá hudba, prvotřídní výprava, fascinující kamera se záběry šedivé nevlídné severské továrny v kontrastu s barevnou jižní přírodou, brilantní výkon charismatického Richarda Armitage a poutavý příběh, jsou hlavními devizami filmu. Méně známí herci dodávají snímku na věrohodnosti. Hlavní hrdinka Margaret patřila sice do vyšší společnosti, ale její sociální cítění ji získalo řadu přátel z nižších vrstev. Není z mého pohledu tak půvabná, jak by měla v tomto případě být, ale ne všechny Angličanky patří mezi světové krásky a před sto lety tomu sotva bylo jinak. Myslím, že i se svým chladným zdrženlivým hereckým projevem sem dobře zapadla. Ale i tak hlavní podíl na úspěchu tohoto snímku má Richard Armitage, protože kdykoliv vstoupí do děje, všichni ostatní přestávají pro mne existovat. (11.12.2011)

Synové a dcery Jakuba bavlnáře. Romantický příběh rozpolcený mezi snahou poukázat na sociální neduhy průmyslové společnosti ilustrované neutěšenými poměry v anglických přádelnách a „austenovsky“ vystavěným vznikajícím vztahem duševně vyzrálé dívky s inteligentním, byť navenek velmi chladně a humpolácky působícím chlápkem (uvozovky jsem použil proto, že kromě výše uvedených charakteristik tam zase tolik podobnosti není). Předlohu jsem nečetl, takže nemohu soudit objektivněji, leč tipnul bych si, že byla použita velmi doslovně: nemalá část dialogů působí tak neživotně, že snad musely být z papíru přeneseny slovo od slova. Bohužel také, byť v době vzniku předlohy jistě velmi nekonvenční a takřka revoluční, pojetí mezitřídních vztahů dnes působí až příliš školometsky a vypočítavě. To už mě víc zaujaly rozpory mezi vnímáním Jihu a Severu z pohledu vyšších kruhů střední třídy (edit: tak mě napadá, že odtud původní název – takže opět díky, distributore, jako vždy jsi to skvěle vystihl!). Výpravou sice tradičně anglicky povedený příběh o přadlácích a zamilovaném párečku, v němž jsem ale (hlavně zpočátku) jen silou hledal jakékoli sympatie k hlavním hrdinům, s papírem šustícími dialogy... ále, prostě se mi to ze začátku nelíbilo vůbec, pak jsem si zvykl, a nakonec to docela šlo. Trojka. (24.10.2011)

Sever a Jih, ale tentokrát anglický. Minisérie ve stylu Jane Austenové a mé srdce plesalo. Překrásný a skutečně charismatický John Thornton (ach ten úsměv, ale i zaťaté zuby, když jej Margaret odmítá), který je sice "zlým" pánem, ale nic není až tak černobílé, jak se na první pohled zdá. Margaret je pak neuvěřitelně svá a tvrdohlavá (no ale vážně, kde vzala tak vysoké mínění o sobě?) a nápadníci jí padají k nohám a ona se jen diví a stroze odmítá. Ale...No na pozadí je dickensovské téma továren a bídy a sociální nepokoje mezi jednotlivými třídami. A hlavně kradmé pohledy, ale i ty dlouhé a toužebné a podmanivá hudba a neskutečná romantika. A to já někdy můžu, ba přímo musím a je toho jako šafránu. (28.03.2011)

Z Richarda Armitage do mdlob sice nepadám, ale i tak se mi tahle minisérie moc líbí. Vím, že v dnešní době se o každém druhém filmu nebo seriálu píše, že má působivou atmosféru, ale North & South ji skutečně má. Ponuré prostředí průmyslového Miltonu, z jehož ulic je cítit všudypřítomná špína, chlad a vlhko, chudinské čtvrti, bavlnou ‚zasněžené‘ továrny, to všechno v kombinaci s odpovídající hudbou funguje na výbornou. Elizabeth Gaskell postavy ve svých románech velmi ráda zabíjela a i tady se dobrá polovina z nich nedožije závěrečných titulků, ale narozdíl třeba od takového Cranfordu, který se zprvu tvářil jako nevinná venkovská idylka a kde všechna ta úmrtí působila trochu násilně, to tady jaksi zapadá do celkového vyznění příběhu. Hlavním tahounem seriálu je bezpochyby romantická linka, ale zápletka se stávkujícími dělníky není o nic méně zajímavá a rozhodně neplní jenom funkci vaty. Trochu mi ovšem vadilo, jak utopisticky je tady vyřešen konflikt dělníci versus továrníci. Že by se majitel továrny snížil k tomu, aby zasedl k jednomu stolu se svými zaměstnanci, tomu myslím nevěří ani ti největší romantici. Jinak ale velmi povedené, tedy až na ten konec. Ráda bych věděla, která slušně vychovaná, neprovdaná dívka by se v tehdejší době líbala s mužem na tak rušném a veřejném místě jako je nádraží. (09.09.2013)

Vždy, když vidím nějakou mini-sérii od BBC (a vlastně i samotné dokumentární, životopisné filmy), mám jistotu, že si opravdu dali záležet a nebudu se nudit. Jsem zrovna ve stádiu, kdy se mi takové typy filmů a seriálů líbí, proto je mé hodnocení nejvyšší. Ale já vlastně nemám nic proti, žádnou připomínku. Herci byli skvělí, hudba byla pěkná, i ta doba a prostředí byly zajímavé. Co víc si přát. PS: Já vím, že inspirace Pride and Prejudice vidím všude, ale tady si říkám, že se mi to nemůže jen zdát. Richard by byl skvělej Darcy. (04.03.2015)