Kráska v nesnázích

DVD/// Obsazení 8/10 Děj 6/10 Hudba 8/10 Kamera 6/10/// PLUS: herecky skvěle zahrané (Brejchová,Vášáryová), sexuálně odvážné (Luknár, Geislerová), stejně tak i ostatní herci předvádí možná své maximum, romantika mezi Geislerovou a Abrhámem krásně funguje, líbilo se mi jak v závěru Abrhám převezl Macháčka s Hrušínským a také jsem se občas zasmál MÍNUS: najdeme tu výrazně negativní postavy a celková atmosféra je nepříjemná/// Shrnutí: Na tento film jsem si strašně těžko zvykal. Většina postav je krajně nesympatických. Ona Kráska v nesnázích má spíš smůlu na rodinné vztahy a manžela. Děti, kteří jsou v tom nevinně a přitom to nejvíc odnášejí. Do toho je tu kontrast skoro pohádkové bytosti (Abrhám - jako bych se v něm našel) a strýce (Jiří Schmitzer), jehož postava je asi ta nejhorší, co jsem v české tvorbě viděl - fakt nechutnej, slyzkej parchant, kterého musí trpěl celá rodina, protože ho trpí jeho družka (maminka Krásky). Prostě houšť negativních a záporných postav na daleko menší skupinku těch kladných nebo normálních. Závěr končí otevřeným happendem a Abrhám má stále své kouzlo./// Celkem 68%/// (23.05.2020)

45% - Po Pupendu a Horem pádem rozhodně zlepšení. A přesto zklamání. Jsem možá na Hřebejka přísný, ale vidím opravdu zdatného filmaře, u nějž forma (kamera, hudba, herecké výkony...) převyšuje obsah (scénář, dialogy...) takovou měrou, až mě to jako diváka skutečně mrzí. Jakékoli náznaky zajímavých motivů v ději jsou instantně sabotovány "hláškami", které kromě prvku odlehčení a vulgarity nemají jinou funkci, než odvést pozornost od nedokončených point, či nedotaženého jednání postav. Proto na mě Kráska v nesnázích působí jen jako slide show opravdu výborného herectví, krásné filmařiny a ucházející hudby (všelijaká nesourodá dobrá hudba, většinou neobratně použitá).... a všechno dohromady to klouže po povrchu jakési vztahové zápletky kde všechno se vším jakoby souvisí, ale kromě několika vypointovaných stereotypů postav nabídne jen typickou hořkosladkou podívanou, která je na komedii málo zábavná a na drama příliš mělká. Mě tohle bohužel neosloví. (10.03.2012)

U tohoto filmu jsem měl jeden velký problém, který jsem nemohl i přes jinak celkem dobrý dojem překousnout... Naprosto neuvěřítelné totiž je, že by vzdělaný, inteligentní, bohatý a citově založený emigrant, milující dobré víno a knihy Milana Kundery, byl schopen a ochoten jít do svazku s takovou živočišnou, prostou a materiální ženskou, jakou byla Marcela. Takže i když scénář je v podstatě velice chytře a kompaktně napsaný, stojí na podmáčených základech, které celý film sráží o třídu níž. Přitom je to obrovská škoda, protože se Hřebejk pustil do velice zajímavého tématu. Nemá tendenci nic "řešit", ale prostě jen zobrazuje některé rysy zpropadeného čecháčkovství, které v konfrontaci s noblesním emigrantem Benešem vyznívají tragikomicky a dost nelichotivě. Kráska v nesnázích je snímek i po herecké stránce zvládnutý velice slušně, zvláště se činí Schmitzer, Geislerová, Vašáryová... Jediný, kdo mi tam absolutně neseděl, byl Hrušínský. Trochu kritický bych byl k hudebnímu doprovodu. Miluju muziku Glena Hansarda i Radůzy a řadím je k tomu nejlepšímu co je u nás k slyšení i vidění. Bohužel Radůza se sem vůbec nehodila a připadalo mi, že Hřebejk ji tam chtěl mít za každou cenu, tak ji tam navzdory všemu prostě protlačil. Vrcholem tohoto nesouladu je fakt, že zatímco na plátně vidíme zpívat Radůzu, ve skutečnosti hraje Hansard s Markétou Irglovou písničku Falling Slowly...Když to tedy shrnu, Kráska v nesnázích je slušný film, dobře zahraný a se zajímavými charaktery, ale přesto zůstává těžko uvěřitelnou pohádkou, jež sráží zážitek na průměrnou podívanou. P.S.: tu studentskou agentůru si Hřebejk taky mohl odpustit... (11.04.2007)

Naposledy som videl od Hřebejka PELÍŠKY a MUSÍME SI POMÁHAT, ktore sa mi velmi pacili a podla stale kritickejsich hodnoteni jeho novsich filmov na CSFD som ocakaval, ze tento film bude velmi slabucky, ale ocakavania sa nastastie nenaplnili. Naopak pán Hřebejk patri z mojho pohladu medzi talentovanych reziserov, ktory dokaze perfektne zobrazit zrkadlo ludskych charakterov tak, ako aj v tomto filme a to aj trpkym humorom, ale nie castym. Herecky vykon Schmitzera bol perfektny, tak ako aj Vašáryovej alebo Brejchovej. Nadherna hudba z filmu Once od Markéty Irglovej a Glensa Hansarda pohladili po dusi, takze uz dnes sa tesim na dalsi Hřebejkov film.... 15.09.2008 ______ Anna Geislerová - (Marcela Čmolíková) +++ Josef Abrhám - (Evžen Beneš) +++ Jana Brejchová - (Zdena Hrstková) +++ Jiří Schmitzer - (Richard Hrstka) +++ Emília Vašáryová - (Líba Čmolíková) +++ Roman Luknár - (Jarda Čmolík) +++ Jiří Macháček - (Patočka) +++ Adam Mišík - (Kuba Čmolík) +++ Michaela Mrvíková - (Lucina Čmolíková) +++ Hudba: Aleš Březina, Radůza, Glen Hansard, Markéta Irglová +++ (14.09.2008)

Romantický, v podstatě až červenoknižní námět dokázal Hřebejkův tým dovést do plnokrevného díla, v němž sice ne zcela ladí hudební motivy (Radůza a Irglová se opravdu mohou jen těžko snést jako sourodý celek) , ale klady drtivě převládají. Promyšlená kompozice, dějová linka vedená tak, aby dávala co nejvíce prostoru pro souhrnné, zpravidla v nepřímé formě podávané charakteristiky hlavních postav i nosných scén spolu s dech beroucími výkony herců v rolích hlavních postav filmu: platí to stejnou měrou nejen o Schmitzerovi, ale i o Vášáryové (je k neuvěření, zvážím-li, že v době natáčení jí bylo 62-63 let, vypadá neobyčejně mladistvě jako vnadná čtyřicátnice), Brejchové, Geislerové i Abrhámovi, jehož exilový Čech je přímo svodem prvorepublikové elegance, švihu, dvornosti i nezbytné razance a taktu. Za nejsilnější stránku filmu však považuji za en passant zachycenou odvrácenou tvář polistopadového Česka, jeho čecháčkovskou nenažranost a sprostotu; ne ve výkonech, ale ve scénaristickém režijním pojednání tu zvlášť záporně "vynikají" osobnosti evangelického kněze i velmi samorostlého šupáka-realitního agenta. Laskominovou záležitostí je naprosto neschematická postava Richard Hrstka, jehož psychologii, téměř opilecky se potácející na hranicích lidské slušnosti, sprosťáctví a lidské malosti, zvládl Schmitzer se záviděníhodnou bravurou a viditelnou chutí a radostí z hraní a ze získání této vděčné role. Klidný, jakoby nezúčastněný, téměř reportážní pohled autorského týmu i nenápadně nenásilné plynutí děje povyšují KRÁSKU do nezvykle vysoké úrovně; v každém případě máme co do činění s jedním z nejzdařilejších - ale také nejhlubších polistopadových filmů ze současnosti vůbec. (29.06.2008)