Devět písní

"Zkoumat Antarktidu je skoro jako objevovat vesmír... Klaustrofobie a agorafobie současně. Jako když jsou dva lidé v posteli." - 9 Songs je velmi zajímavý experiment s formou, ve kterém Winterbottom boří klasickou dramatickou stavbu a místo věcí jako jsou příběh či děj je zde pouze následující schéma: mezi devíti koncerty různých stylů (i na nich) se schází mladá milenecká dvojice Američanky a Angličana, přičemž optika filmu je zaostřena hlavně na sex. Pokud se občas - mezi souložemi a koncerty - vyskytne nějaký rozhovor, je na něm (bohužel) znát záměrná improvizace, tj. sklouzává k banalitám (na které přece nemusíme chodit do kina :o). Ale co se zobrazení proměn a vývoje sexuálního vztahu týče, je film špičkový - zde se nálady nevyjadřují slovy, ale činy, a to velmi explicitně zobrazenými, skoro až na hranici hard porna. Jenže v tom je právě ten rozdíl mezi režisérem a protagonisty běžného porna a mezi Winterbottomem a jeho dvěma herci - ti jsou totiž talentovaní umělci, kteří si chtějí hrát a přitom třeba i něco hlubšího sdělit. - Pokud se vám Poslední tango v Paříži zdálo příliš umírněné, koukněte se na tohle! (07.05.2005)

Možná příště bez toho kondomu... s rajcovnějšími figuranty, na lepších koncertech a bez přednášek o Antarktidě... nebo prostě jen víc koksu... Takže na shledanou v úplně jiném filmu. Vyloveno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov, jako č. 12 - erotický film. (11.06.2015)

Prečo je súčasná gitarová hudba v totálnej kríze a prečo sa už oplatí počúvať len elektroniku? Odpoveď na to dá zvedavému divákovi tento kúsok. Deväť gitarových skladieb, ako cez kopírák, ani jedna zapamätateľná melódia či hlbšia hudobná myšlienka. Sex ústrednej dvojice celkom zaujímavý, každopádne lepší ako tá hudba. A nie vždy v živote to tak musí byť, že... (17.12.2016)

Je libo kávu nebo spíš sex? Pěkně po ránu? Ona je bezstarostná, spontánní i bláznivá studující Američanka v Londýně. On v něm žije, jeho druhou velkou vášní je led, polární výpravy a Antarktida. Seznámí se na koncertě, vzápětí se milují, pak zase okusí hudební atmosféru, zase na to skočí, zase koncert, zase sex a tak dále, a tak dále. Velmi plodný chlapík (co se tvorby týče) Michael Winterbottom (a také těžko zařaditelný a nepředvídatelný tvůrce) zachytil drobnosti a prožitky v milostném vztahu, který tepe bez jasného scénáře, bez přítomnosti dramaturga, jen s totální autenticitou a bezprostřední atmosférou. Pomáhá jí ruční kamera i naprosto přesvědčiví herci, kteří se toho nebojí. Zvláštní kus pro zvláštní obecenstvo. Tentokrát se mezi něj zařadím. Místy působivé spojení hudby a intimity. Obsah totožný s tvrdou pornografií mi nijak nevadil (snad chápete, jak to myslím). Pocitová retrospektiva a jednoduchý umělecký experiment, který má styl. (30.11.2014)

Rogue neposlouchejte, písně od Primal Scream, Black Rebel Motorcycle Club, Dandy Warhols nebo Michaela Nymana přece nemůžou být průměrné. Ani s tím "péčkem" to není tak žhavé, je natočeno něžně a v dobrém slova smyslu obyčejně. Michael Winterbottom si zaslouží body za odvahu, téma ohlédnutí za vztahem dvou lidí dokázal uchopit mnohem zajímavěji než třeba Francois Ozon v 5x2. A film má příjemnou stopáž (kdyby se jmenoval třeba jen "12 Songs", už bych musel jít s hodnocením dolů). (18.03.2006)