Syrská nevěsta

Príjemné prekvapenie. Nevedel som, čo očakávať od filmu zo vzdialeného Blízkeho východu so všetkými jeho problémami. A vykľul sa z toho dobre pozerateľný film, v ktorom bolo viac hraníc, ako hercov, a z toho iba jedna viditeľná. Ale tá je obsadená dvoma neústupnými úradníkmi, medzi ktorými pobieha zúfalá pracovníčka Červeného kríža. Nevesta, ktorá svojho budúceho manžela pozná iba z obrazovky a svadba pre ňu bude znamenať trvalé odlúčenie od rodiny, tak táto nevesta je vsadená do centra problémov, ktorých je iba bezmocným svedkom a ktoré komplikuje každá ďalšia postava, ktorá sa na scéne objaví. Tento zaujímavý film o absurdnostiach života na Golanských výšinách nemuseli označiť aj za komédiu, pretože na prehriatom kotle s nefungujúcim poistným ventilom nič komického nevidím. (29.06.2011)

Zdanlivo banálny príbeh, ktorý však ani zďaleka takým banálnym nebol, ale...čím dlhšie o tom premýšľam tým viac sa mi pri spomienke na tento film vynára v hlave viac a viac výhrad. To čo robilo tento film výnimočným boli totiž geo-politické podmienky, v ktorých sa odohrával avšak vo filme sa o nich nedozvedáme takmer nič. Keďže som človek zvedavý, hneď po skončení filmu som si zopár informácií o Golanských výšinách a o Drúzoch naštudovala a potom ma absencia lepšieho spracovania ich života v tomto filme zamrzela ešte viac. V tejto podobe to totiž bola len akási bôľno-smutná a málo úsmevná sonda do zložitých byrokratických praktík danej oblasti. Podobné tortúry primerané podmienkam však si pri troške šťastia môžte užiť aj na našich úradoch a nemusíte pritom pochádzať ani z Golan... Takže po čase zo štyroch mením na tri, i keď podotýkam, že zlé to rozhodne nebolo, len pre mňa tam časom bolo tých "ale" už priveľa. (08.05.2015)

Podle anotace by se mohlo zdát, že ústředním motivem je absurdní divadlo na hranicích, ale tak to není. Víc než o cokoliv jiného se jedná o rodinné drama, ke kterému dojde ve chvíli, kdy se početná rodina sjede na svatbu. Nejvýraznější roli tu hraje uspořádání drúzské společnosti, která sice patří v rámci islámského světa k těm tolerantním, ale jistá dogmata tu přetrvávají a z toho pramení většina konfliktů. Díky tomu, že se nejedná o žádné radikály, tady absentují vyhrocenější scény, ale to je tady vlastně plus, protože decentnější a citlivé pojetí filmu sluší. Komedie si moc neužijete. V tomto ohledu má občas potenciál snad jen Barhomova postava, úsměvně působí halekání megafonem přes hranice a do jisté míry i potíže s razítkem, ale to je dohromady tak deset minut. Herecky na výbornou a pro mě byla hlavní hvězdou Hiam Abbass v roli nevěstiny sestry. 85% (20.05.2018)

Pro mezinárodní úspěch filmu je třeba zvolit natolik obecný námět, aby ho pochopil celý svět. To se myslím v tomto případě dokonale povedlo. Veškeré problémy postav ve filmu jsou dokonale srozumitelné a není problém se s hrdiny ztotožnit. Navíc k pochopení není potřeba mít mapu a znát dějepis. Mohlo by se díky tomu zdát, že jde o "oskarový" kalkul a ono to tak v prvním plánu opravdu vypadá. Jenže je za tím víc a čím víc člověk o daných zemích ví, tím víc do hloubky vidí. Příkladně my si stěžujeme na úředníky, ale na Blízkém východě je úředník pán a pokud mu nevyhovíte, zničí vám život. Je úředník, ne člověk, sere na lidi, nikomu nevyjde vstříc. Pracovní výkonnost těchhle lidí je 0. V porovnání s tím to unás funguje na 3000 procent. Izrael je úplně to samý. Vyspělá mocnost, která si vede lidi podle čísla pasu? Když mne kdysi vyhostili, vyměnil jsem pas a byl jsem tam zas. Ale když ten pas někdo někde špatně vorazí, zůstanete v zemi nikoho a bez pomoci. Živě si pamatuju výslechy na izraelských hranicích. Tyhle země na jednotlivce naprosto kašlou, a to je poselství i tohoto filmu. A když se náhodou nad vámi někdo ustrne, než oběhnete úřední kolečko, tak už mezitím nemá službu...80% (06.01.2013)

Golanské výšiny – místo, kde i přejití ulice je politický akt. A teď vdejte dceru za syrského herce. To, co by jinde byla (romantická) komedie, se tady blíží spíš vyhrocenému dramatu, přestože je film dostatečně odlehčený, aby to nepůsobilo vyloženě depresivně. Závěr na území nikoho mezi dvěma hranicemi, kde pobíhá jedna Francouzka od Červeného kříže a snaží se vyřešit absurdní situaci, vypovídá o světě, ve kterém žijeme, lépe než cokoli jiného. Bohužel. (20.06.2011)