Bezmocná

Romantická stredoškolská blbinka o náprave jednej pipinky podľa tisíckrát obohranej dejovej schémy, no dá sa pri tom vypnúť a oddýchnuť. Ku cti slúži aj to, že dejová linka nenudí a dokonca by sa tu našlo aj niekoľko vydarených vtipných scénok. To najlepšie je však očarujúca mladučká A. Silverstone (nad ktorou tu zaslintá nejeden chlap) a príjemná deväťdesiatková atmosféra - ach, tá nostalgia. Priemer. 60/100 (03.06.2017)

Parodie! Jinak se to nedá brát. Přistupujte k téhle postmoderní koláži skutečně jako k parodii, odpusťte si intelektuální pohrdání a spravedlivé rozhořčení nás trpících z východu nad záplavou konzumu. Budete se výborně bavit. Nostalgická vzpomínka na šatník z poloviny devadesátek, našlapané dialogy, zapamatovatelné hlášky, výborná hudba. Trenky ven, kalhoty do půl zadku a sláva peroxidu! (29.03.2008)

Do současnosti převedená adaptace románu EMMA Jane Austenové mohla dopadnout i hůře. Z dnešního pohledu je film zajímavý hlavně díky Brittany Murphy, která je dnes jednak předčasně zesnulá a pak má ve filmu vizáž, na kterou u ní člověk nebyl zrovna zvyklý - oproti štíhlé blondýnce oplácaná tmavovláska. 50% (28.04.2013)

Přehnaná ironická variace na největší klišé středoškolských BH90210 barbie příběhů, která klame tělem. Na první dojem totiž působí jako další tuctová hloupá romantická komedie, ale nakonec se ukáže jako překvapivě mazaná a zábavná se spoustou chytrých detailů. Alicia Silvestrone i všichni ostatní tam mají skoro v každým záběru jiné oblečení :-) (09.05.2022)

Musím říct, že pro mě byl objev tohoto filmu vcelku příjemným překvapením (nikdy jsem o něm myslím neslyšel). Na Alicii Silverstone se zde kouká více než příjemně, byl jsem jí vyloženě okouzlen, a hlavní postava v jejím podání mi byla strašně sympatická - Cher vůbec není zlá, hloupá, povrchní nebo tak něco. Jasně - ovšem že ztělesňuje takový ten americký konzumerismus v jeho nejčistší podobě, kdy to s fotříkovou kreditkou a v doprovodu kamarádky roztáčí ve velkém na nákupech a je vždy dokonale oblečená a tak vůbec, ale ona je prostě jen dítě své doby, nic jiného nezná, a v půlce devadesátek se ještě nějaké věci jako omezování spotřeby nebo ekologická móda vůbec neřešily, takže nemá smysl jí to vyčítat (a podle mě - pokud ji někdo odsuzuje kvůli tomu, že je atraktivní a bohatá, pak mu to vadí jen proto, že ho kdysi takoví lidé ve škole šikanovali). Naopak mi přijde super, jak se hezky stará o svého otce-vdovce a jak jí záleží na tom, aby lidi kolem ní byli šťastní - až jí nakonec dojde, že právo být šťastná má i ona sama, a byl-li ten film do té doby jakousi zvláštní povahovou studií jedné středoškolačky z prominentních kruhů - pak se v závěru žánrově přehoupne ve víceméně tuctovou romantickou komedii o tom, jak si k sobě nakonec najdou cestu dvě postavy, které si na na začátku ani nemohly přijít na jméno. S tím, že jsem ovšem dalek ten film shazovat jako nenáročnou a hloupou záležitost - vůbec ne, naopak, z mnoha dialogů je evidentní, že autorka a režisérka scénáře v jednom není žádný hlupák, a místy je to fakt chytré (a vtipné). Což je docela překvapivé, vzhledem k tomu odpudivému plakátu, kvůli němuž by člověk měl tendenci ten film zatratit předem - a to by byla chyba. Na vyšší hodnocení ale nakonec přece jen nejdu, protože jsem tam postrádal nějaký větší závan originality - podobných amerických filmů ze středoškolského prostředí je nespočet, a tento mezi nimi objektivně nijak zvlášť nevyniká. Jako výlet do bezstarostných devadesátek ovšem - v roce 2020 - funguje velice dobře - internet a sociální sítě zde ještě neexistují, ale z mobilu si už kupodivu volají všichni. Hned v úvodu filmu také zarazí zvláštní sofware, v němž má Cher - v roce 1995! - kompletně digitalizován svůj šatník (včetně věcí jako jsou boty a šperky), a v němž si sestavuje, jaký outfit si oblékne, přičemž jí ten program dokonce radí, jak se k sobě jednotlivé kusy hodí či nikoli! (a úsměvným detailem je, že ho Cher ovládá dotykově na obrazovce klasického CRT monitoru, který byl samozřejmě nedotykový). (29.06.2020)