Bezmocná

Tak to mě překvapilo. Čekala jsem béčkový film, při kterém se budu nudit i při žehlení a ono zatím...! Skvělý soundtrack, naprostá modernizace Emmy a myslím si, že někoho spíš může oslovit toto podání než puritánský začátek 19. století v Anglii, který se mě osobně sice líbí víc, ale to nesnižuje hodnotu tohoto filmu, která má svá kouzla a své plusy. (30.08.2011)

Od začátku mi tahleta fraška něco připomínala, měla jsem pocit, že mi uniká nějaká souvislost, něco vznešeného a čistého. Po chvíli mi došlo, že příběh je paralelou k románu Emma od Jane Austenové. Když jsem identifikovala zdroj toho pocitu, ona neurčitá úcta k filmu se rázem vypařila. Takovéhle adaptace opravdu ráda nemám. Přestože ve všech základních bodech se příběh předlohy drží poměrně slušně, film absolutně postrádá austenovskou nonšalanci a eleganci a celkově to kouzlo, které šikovný filmař dokáže z knihy paní Austenové vytáhnout. Autoři tohoto snímku jsou však všechno, jen ne šikovní filmaři... Clueless lze považovat tak možná za parodii na Emmu a ty dvě hvězdičky dávám jenom za to, že tato parodie byla občas i trochu legrační. 37% (10.01.2016)

Na rozdíl od jiných teen filmů obsahuje "Praštěná holka" spoustu perfektních a ne sprostých gagů, které by sice soutěž inteligence nevyhrály, ale dokáží upřímně pobavit. Dostavilo se dokonce pár nefalšovaných záchvatů... Takže "Co kdybyste nechali sebevražedné pokusy až na druhé pololetí?" a raději si pustili tenhle film?;-) (25.10.2009)

V rámci daného žánru je to rozhodně nadprůměr. V hlavní roli na pohled vcelku hloupá a povrchní barbie, která má ale ve skutečnosti přeci jen něco v hlavě. Alicia ji zahrála skvěle. Není tu žádná vyloženě rušivá vedlejší mean girl, která každého jen otráví a postavy jsou víceméně sympatické. Což nemůže říct 90% dnešních teens filmů, hlavně pak z řad rychlokvašek od netflixu, kde je většinou hlavní aktérkou naivní koza a manipulativní blboun. Tohle je prostě příjemná a milá oddechovka. (09.08.2022)

Musím říct, že pro mě byl objev tohoto filmu vcelku příjemným překvapením (nikdy jsem o něm myslím neslyšel). Na Alicii Silverstone se zde kouká více než příjemně, byl jsem jí vyloženě okouzlen, a hlavní postava v jejím podání mi byla strašně sympatická - Cher vůbec není zlá, hloupá, povrchní nebo tak něco. Jasně - ovšem že ztělesňuje takový ten americký konzumerismus v jeho nejčistší podobě, kdy to s fotříkovou kreditkou a v doprovodu kamarádky roztáčí ve velkém na nákupech a je vždy dokonale oblečená a tak vůbec, ale ona je prostě jen dítě své doby, nic jiného nezná, a v půlce devadesátek se ještě nějaké věci jako omezování spotřeby nebo ekologická móda vůbec neřešily, takže nemá smysl jí to vyčítat (a podle mě - pokud ji někdo odsuzuje kvůli tomu, že je atraktivní a bohatá, pak mu to vadí jen proto, že ho kdysi takoví lidé ve škole šikanovali). Naopak mi přijde super, jak se hezky stará o svého otce-vdovce a jak jí záleží na tom, aby lidi kolem ní byli šťastní - až jí nakonec dojde, že právo být šťastná má i ona sama, a byl-li ten film do té doby jakousi zvláštní povahovou studií jedné středoškolačky z prominentních kruhů - pak se v závěru žánrově přehoupne ve víceméně tuctovou romantickou komedii o tom, jak si k sobě nakonec najdou cestu dvě postavy, které si na na začátku ani nemohly přijít na jméno. S tím, že jsem ovšem dalek ten film shazovat jako nenáročnou a hloupou záležitost - vůbec ne, naopak, z mnoha dialogů je evidentní, že autorka a režisérka scénáře v jednom není žádný hlupák, a místy je to fakt chytré (a vtipné). Což je docela překvapivé, vzhledem k tomu odpudivému plakátu, kvůli němuž by člověk měl tendenci ten film zatratit předem - a to by byla chyba. Na vyšší hodnocení ale nakonec přece jen nejdu, protože jsem tam postrádal nějaký větší závan originality - podobných amerických filmů ze středoškolského prostředí je nespočet, a tento mezi nimi objektivně nijak zvlášť nevyniká. Jako výlet do bezstarostných devadesátek ovšem - v roce 2020 - funguje velice dobře - internet a sociální sítě zde ještě neexistují, ale z mobilu si už kupodivu volají všichni. Hned v úvodu filmu také zarazí zvláštní sofware, v němž má Cher - v roce 1995! - kompletně digitalizován svůj šatník (včetně věcí jako jsou boty a šperky), a v němž si sestavuje, jaký outfit si oblékne, přičemž jí ten program dokonce radí, jak se k sobě jednotlivé kusy hodí či nikoli! (a úsměvným detailem je, že ho Cher ovládá dotykově na obrazovce klasického CRT monitoru, který byl samozřejmě nedotykový). (29.06.2020)