Vreskot

Prvá časť trilógie "Vreskot", od významného, amerického, horrorového tvorcu Wasa Cravena, je veľmi podarený film. Pri druhom pokračovaní úroveň išla o stupienok nižšie, no a záverečná časť sa už takmer ani pozerať nedala. Malo to výrazne klesajúcu tendenciu. Ale ako som už napísal, úvodný snímok sa naozaj podaril. Moderný, svižný slasher horror pre teenagerov. V malom kalifornskom mestečku Woodsboro začínajú umierať násilnou smrťou stredoškoláci ako na bežiacom páse. Kto sa skrýva za bielou maskou šialeného vraha? Kto to bez zľutovania reže, pára, bodá, vraždí miestnu mládež? S napätím som očakával ako to dopadne. ***** (19.01.2011)

Mnoho jednotlivých scén jsem již viděl v originále nebo zparodované ve Scary Movie, ale snad nikdy celé. O to vic mě fascinuje jak to stále funguje i dneska a že vůbec něco jako slasher v dnešní pokroucené době není zakázán, jelikož někdy je to fakt moc. A Wes Craven se s tím obzvlášť (ne)páral. (10.03.2022)

Klíčový film pro vývoj teen horroru do dalších let a zároveň nedostižný stavební kámen. Brilantní úvod, zajímavý průběh a solidní herci se nakonec promíchají do záměrně přetwistovaného kolotoče, kterým Williamson s Cravenem překonávají jakákoli očekávání a bez toho, aby sami sebe shodili, mě nechávají napjatého a zároveň potutelně se usmívajícího. A hlavně silně spokojeného. (09.10.2005)

Dnes už klasika, na ktorú je potrebné sa pozrieť už len preto, aby človek pochopil odkazy na tento snímok v iných filmoch. Vcelku zaujímavý dej, resp. scenár a rozuzlenie bolo tiež celkom fajn avšak za príšerný český dabing by mal prinajmenšom niekto visieť. I keď bol hlas vraha skreslený, pri prvom hlasovom prejave som zistil už na začiatku filmu, kto sa skrýva pod maskou. Sadlo mi obsadenie, tá slabá linka humoru v podtexte bola veľmi dráždivá. Tiež ma milo prekvapila Courtney Cox. (22.01.2015)

„Ty poslouchej, ty malá bestie, ještě jednou zavěs a vykuchám tě jako rybu, rozumíš?!“ První z Vřískotů bude mít dvacetileté výročí, takže ideální příležitost si ten úžasný feeling z druhé poloviny devadesátých let znovu vychutnat. Tedy alespoň u prvních dvou pokračování, kdy fungoval spolehlivě. Wes Craven natočil poctu žánru (a o necelé dva roky později ji zopakoval) plnou odkazů a stylových hlášek pro znalé. Mate diváka (tipů na vraha je překvapivě víc než u druhého pokračování), vrací se ke svým předchozím látkám (Volal jste mě? - Tebe ne, Frede!) a pro tehdejší diváctvo byl zatraceně atraktivní. Začalo to promyšlenými telefonáty, skončilo velkým ostrým nožem. Když se vrah v hororu řídí hororovými pravidly, postavy o oněch pravidlech neustále klábosí, připomínají je, z filmu se stává jakási „parodie na druhou“ a v mnohém vystupuje právě proti pravidlům. A kdo ví, co se stalo kupříkladu v Elm Street, může očekávat ještě silnější zážitek. Craven si se svým týmem dělá, co chce, v rozporu s očekáváním odkrouhne hlavní hereckou hvězdu hned v úvodu a přichystá mnohem víc dramaturgických naschválů. Kladem jsou i svižné dialogy. Příběh je naopak prostý, ovšem děj tu není tím hlavním. Poklidným městečkem Woodsboro to otřáslo už před rokem. Někdo znásilnil a zavraždil matku dospívající studentky. Těsně před ročním výročím vrah udeří znovu. A zase. Město je na nohou, všude jsou média, policie, nechybí novinářka Gale Weathers, která píše knihu o rok staré vraždě. A nebude jediná, komu půjde o zdraví. Potěší, že maskovaný zabiják je obyčejný člověk, chybující, místy nemotorný. Prostě „lidský“. Když už by někomu vadilo to kloubení komediálních a hororových prvků, nemůže jednoduše ignorovat, že Craven v polovině devadesátých let odstartoval další hororovou vlnu. A to se počítá!! (02.08.2015)