Otvor oči

Povinných 5*. Remake ma zastihol nepripraveného v kine, v čase, keď zoznam mojich obľúbených režisérov znel Smith, Crowe, DiCillo, a hneď letel do topky. Doteraz si pamätám ten pocit (mal som 14). Nasledujúce dve dekády Amenábarov originál odkladám, aby som aspoň trochu zabudol a dokázal si ho užiť. Nepodarilo sa. Tá pointa sa zabudnúť nedá. Takže 5*, lebo si ich to zaslúži, má to depresívnejšiu atmosféru, Noriega hral lepšie jak Cruise, Penelopa bola o 4 roky mladšia a možno je to aj lepší film, ale sorry, už som to poznal. A v reále spomienky nevymažeš. (20.10.2020)

Syrovější a řekněme realističtější než Vanilkové nebe, ale právě tím poněkud odtažité. I zde mi vadí přepálená stopáž, protože příběh samotný by vystačil na ty Krajní meze. Na Penélope se sice hezky kouká, ale přijde mi, že tady nemá co hrát, nebo hraje trochu chaoticky, nevyzrále, nevím jak to popsat. (27.07.2013)

Před lety viděný remake tohoto snímku jsem ohodnotila stejnou známkou, chyba je, že si pro porovnání už příliš nevybavuju drobné odlišnosti. Amenábarově verzi určitě chybí hollywoodská uhlazenost a líbivost, což je rozhodně plus, u Crowa bodovalo lepší obsazení zhrzené milenky Julie. Nicméně, příjemně zamotanou hlavu jsem měla v obou případech, zde bych ještě přidala pomyslný bod navíc za téměř psychedelický zážitek z noční diskotéky, který naprosto vyjadřoval duševní stav zoufalého Césara. (21.02.2009)

Někdo tvrdí, že remake nemůže být lepší, než originál. Ale já tvrdím, že to záleží na tom, co uvidíte jako první. Ano, mluvím o Vanilkovém nebi, které jsem viděl jako první a až pak jsem se dozvěděl, že to je remake. A možná je to těmi detaily, možná je to tím, že remake je delší o 20 minut anebo je to jednoduše proto, že jsem Vanilkové nebe viděl dřív, ale se mi prostě líbí víc, než originál. Nicméně, to nic nemění na faktu, že i tohle je jednoznačně 100% záležitost. Hlavně díky Eduardovi a (opět skvělé) Penélope. Uzavřu to tím, co se tady snažím říct celou dobu - v tomto mimořádném případě otázka nezní, jestli je remake lepší/horší než originál, ale co jste viděli dříve. Protože to si pravděpodobně zamilujete. (21.07.2010)

Komplikovaný film, na který si v podstatě nejsem schopen vytvořit názor. Při jeho sledování jsem měl pocit, že se ten film bortí a rozpadá. Z počátku to vypadalo na silný příběh o hledání čehosi jako osobní identity a nového smyslu života po osudové autohavárii. Jak však film postupně plynul dál, jeho dramatická struktura se hroutila do chaotického prolínání flashbacků, snů a reality, ve které čert aby se vyznal. Svou nelineární narativní strukturou a sci-fi nádechem mi to připomnělo třeba snímky "Věčný svit neposkvrněné mysli" nebo "Truman Show", oba mě ale oslovily víc. Emoce tam ale byly a především každý záběr na Penélope Cruz mě uzemnil její temperamentní krásou. Hlavně kvůli ní tak hodnotím tento film relativně vysoko, ale ke druhému zhlédnutí nebo delší úvaze nad tím, o čem ten film vlastně je, chuť nenacházím. (25.09.2011)