Svatý boj

Židovský chlapec ve škole::"Existuje Midraš, který to podporuje. Můj otec četl knihu Shaloma Spiegela, která říká, že lzák zemřel a byl znovu zrozen." Učitel: "Tenhle Midraš nikdo neuznává". Chlapec:-"Já ano! Já ho uznávám. Ale dobře, řekněme, že Bůh dodal berana. No a co? Jakmile Abrahám zdvihl nůž, bylo to, jako by ho už zabil ve svém srdci. Nikdy na to nemohl zapomenout, stejně jako lzák. Jednu neděli oznámil jeden kněz, že se na faře promítá film "Believer", česky "Svatý boj". No, kdo by se zajímal o film, který se jmenuje "Believer" a promítá se na faře, že? Pak jsem si přečetl oficiální text distributora, v duchu jsem se zasmál, jestli teď církev nastupuje starý KKK styl, představil si jak na projekci na faře dojde jen pár lidí převlečených za strašidla, vduchu se zasmál podruhé a zůstal jsem doma. O to víc mě mrzelo, když jsem zjistil, že takhle nějak měl vypadat film, kvuli kterému Ed Norton tvrdě nabíral hmotu. K té diskuzi tedy - Svatý boj si bez pochyby zaslouží o hvězdu víc než Kult hákového kříže. Mnohem lepší scénář, mnohem lépe napsaná hlavní postava, mnohem přirozenější změna, míň doslovnosti, míň moralizování, mnohem lepší punch line. (28.02.2009)

Iracionální? Co to je?! Při správně nastavené rétorice lze přece nenávidět kohokoliv a cokoliv. Nenávist totiž vždycky byla nesmírně atraktivní zboží. Je jednoduchá, intenzivní a nic nestojí. Stačí si vybrat. Danny Balint má v hlavě solidní gulage, nicméně vzpupně sígrovitý Ryan Gosling ho hraje tak, až nakonec nemáte problém uvěřit, že Davidova hvězda a hakenkreuz k sobě můžou mít blíž, než by se na první pohled mohlo zdát. Svatý boj nezapře inspiraci (IMHO lepším) Kultem hákového kříže, ale než aby nekorektně zasel ono příslovečné semínko pochybností, to spíš chvílemi připomíná prvoplánovou sionistickou agitku. Bez hlavního hrdiny a jeho horlivé demagogie by šlo „jen“ o lehce nadprůměrný anti-xenofobní příspěvek do hodin občanské nauky. Působivost některých scén je ale i tak obrovská a z hlavy tenhle film určitě hned tak nedostanete. Slabší 4* (03.07.2013)

Nejvyšší hodnocení dávám především proto, že se Believer nespokojil s jednoduchým a černobílým zpracováním, ke kterému téma antisemitismu vybízí. Namísto toho polemizuje nejen s rasismem, ale i s judaismem a vírou obecně. Některé myšlenky jsou opravdu odvážné, ale stojí za to se nad nimi zamyslet. Rozhodně se najdou chyby, především ústřední postava (hraná opět charismatickým Goslingem) se chvílemi chová trochu zmateně a její psycholocký profil by mohl být vykreslen lépe. Přesto v kontextu filmů jako Romper Stomper nebo Kult hákového kříže nemohu hodnotit jinak, definitivně mě v tom utvrdil úžasný závěr. (15.04.2007)

Svatý boj je více filozoficky zaměřený film, který se snaží co nejvíc zapůsobit na divákovu psychiku a zanechat v ní řadu otázek. Některé myšlenky v člověku opravdu nechají těsný pocit, který nutí k trvalému přemýšlení. Na druhou stranu, otázka židů je v tomto směru mezi pravicovými extrémisty dávno pasé, víc by mi nervy pocuchal rasistický podtext co se barvy kůže týče, což je v moderní společnosti bohužel častější problém, tudíž by to více sedlo do ,,dnešní" doby. Každopádně je film celkem silná záležitost a výkon hlavního aktéra zaslouží velikou poklonu. (18.09.2011)

Ve filmu mimo jiné zazní, že kdyby Hitler neexistoval, Židé by si ho vymysleli, protože nenávist okolí je to, co podmiňuje jejich existenci. Jenže ono to platí hlavně opačně, protože to my jsme si Židy doslova vydupali ze země. Oběť rasismu – ať je jí Žid, Turek, Alžířan nebo kdokoliv jiný – je uměle zkonstruovaná postava. Základní argument rasismu zní: kdyby tu nebyli oni, život by byl dokonalý a společnost by znovu byla harmonická. Tento argument vsak pomíjí fakt, že obětí rasismu je postava, která je tu jen proto, abychom si mysleli, že taková harmonická společnost je skutečně vůbec možná. Jinými slovy, kdyby neexistoval Žid, museli bychom si takovou postavy vynalézt, abychom uchovali iluzi, že můžeme mít dokonalou společnost. Ve skutečnosti je společnost vždy rozdělena. Rasistická postava je jen cestou, jak zakrýt nemožnost dokonalé identity celé společnosti. Co se jeví jako překážka plné identity společnosti se sebou samou, je ve skutečnosti její pozitivní podmínkou: tím, že se na Žida přesune role cizího tělesa, které vnáší do sociálního organismu dezintegraci a antagonismus, je umožněn obraz společnosti jako konzistentního, harmonického celku. Tímto způsobem za nás udržují neonacisté pořádek a iluzi dokonalé společnosti. (17.11.2009)