O princezně se zlatým lukem

Jako není to úplně špatné,až na to, že je zde přepísničkováno, a to fakt až moc (btw, texty písniček psal Arnot Goldflam). Jinak je fajn vidět brněnské herce, než prorazili v Práglu nebo reklamě na pohádkové úvěry (ha ha, protimluv). Příběh se mi líbil, byl docela slušně promyšlený, i když Petře Jungmannové jsem přál lepší osud. Hezká krajina, dobrá kamera a výprava a velmi pěkný hostinec, kde se část děje odehrává, tam bych hned zašel. (13.04.2020)

Hvězdička za to, že to je v podstatě schizofrenní záležitost. Jinak to nemá s pohádkou moc společného, herci jsou prkenní a Igor Ondříček s dosti šílenou parukou, díky níž vypadá trochu jako úchyl, trochu jako disco 80. let 20. století, přímo stromový. Herecké umění = 0 slušelo Arniemu jako terminátorovi, ale zde princi ne. Do toho započtěmež nadpočet neuvěřitelně vlezle nyvých písní a říkanek s vysloveně a místy až nelidsky stupidními texty a na pozvolné utrpení je zaděláno. On ale je scénář i jinak neuvěřitelně stupidní. Pozvolné utrpení překvapivě - protože tou dobou si člověk myslí, že větší nesmysl už to být nemůže - vyvrcholí v závěru, kdy dojde k měření dovednosti a umu v maskované soutěži, kdy už stejně každý ví, kdo je kdo, přesto však protagonisté pod maskami pronášejí a v druhém případě huhňají "odhalující narážky/poznámky". Jedním slovem: bizár. (26.12.2020)

nemyslím si, že je chyba, že se v pohádce chovají postavy jako normální lidi a ne jako naivní dylinky, vy tomu říkáte nepohádkovost, feminismus, já myslím, že smysl pohádky je trochu jinde - i "amazonka" Jelena poznala, že její názor na muže byl špatný... mě to přijde jako jedna z TOP3 porevolučních pohádek... krásné písničky!! (26.12.2010)

Při prvním shlédnutí r. 2005 (zřejmě) se mi aspoň písničky docela líbily. Bohužel po shlédnutí dnešním vidím příšernost, která v českých pohádkách nemá velkou konkurenci. Vitázkovou mám ráda, tady ovšem hraje jak pod těžkými sedativy, Ondříček je frajer, dokud se neoholí a neudělá si hrůzyplné "dredy", nebo co to je, a Vojtka asi netřeba komentovat. Ačkoli je pohádka krátká, divák se netrpělivě dívá na hodinky, když už to proboha skončí. K tomu ještě plno nelogičností, toporné dialogy a je zabito. A přitom nemá pohádka vůbec špatný nápad, ale věčnými stupidně moralizujícími dialogy a absolutním neherectvím herců (vyjma Parduse, Apolenáře a Jungmanové), si ode mě nezaslouží víc, než 1 a 1/2 hvězdy. (08.05.2013)

„Každé tělo má svůj stín, na lásku jsou dva, já vím. Teprve ti dva jsou jeden, a láska počty nedovede. Ať je prudká, ať je stálá, pozvolná a nenadálá. Jaká jenom může být, nelze se jí ubránit.“ Na téhle pohádce oceňuji zejména krásné písničky (s trefnými texty Arnošta Goldflama). Ten příběh sice možná není tak pohádkový, jak by se na pohádku slušelo (chybí zejména jakékoliv nadpřirozeno), ale mě coby milovníka hudby v tomto případě na čtyři hvězdičky stačí ty krásné písničky (a celkově uchu libá hudba). Po herecké stránce jinak též nemám výhrady, potěší zejména Jitka Čvančarová. (27.12.2021)