Přísahám a slibuji

trošku neprávem opomíjený celovečerní seriál na téma: poválečné osídlování pohraničí od A do Z. Podívaná je to sice příjemná, nicméně nudně ateliérová (právě exteriéry Sudet by seriál dost pozvedly) a na začátku taky slušně ideologická. Nyní k obsahu: Hlavní postava primáře Alberta je hodným dvojčetem primáře Blažeje a podle toho se taky tak chová, jako souznění všech ctností. Ačkoli je primář Albert na scéně cca 95 % stopáže, jsou ve Starém městě (Týništi) i jiné postavy: intrikující ředitel nemocnice Urban, moudrý doktor Stein, jeho kůň, Olda Bican, který v laboratoři míchá lektvary, účes Zuzany Bydžovské a především Viktor Vrabec v charakterní roli okresního tajemníka KSČ. Jednou z postav je i doktorka Čeňková, která v dalších dílech pojme primáře Alberta/Blažeje za muže. Na závěr seriálu do Sudet přijíždí starý primář Sova, aby v některé zabavené vilce po Němcích vybudoval nový Soví hrad... (17.07.2011)

„Medicína je jen jedna, služba pacientů.“ Doktor Albert možná druhým může připadat trochu jako „asketa co měří druhé lidi svým asketismem“, nebo jako člověk co si hraje na „soudce či anděla spravedlnost“, ve skutečnosti je to ale muž s úžasnou vnitřní odvahou  řídit se vždy a za každých okolností lékařskou přísahou. V některých chvílí se divák asi neubrání dojmu, že dotyčný se svou idealistickou morálkou snad „spadl z nebe“ a musí se ptát, zda v poválečném čase mohl v pohraničí někdo takový jako doktor Albert vskutku existovat. Josef Abrhám tuhle postavu dokonalého gentlemana ztvárnil na jedničku s hvězdičkou, já ale těch pět hvězdiček ani po tomto opakovaném shlédnutí (po dlouhé době) dát nemohu. Hlavně proto, že na tom seriálu je přeci jen znát, že jeho scénář byl napsán ještě na sklonku éry reálného socialismu (viz některé scény, kdy některé postavy seriálu mají tendenci do medicíny míchat politiku – ač hlavní postava tomu úspěšně vzdoruje). Trochu mám tak tendenci jej hodnotit stejně jako ředitel nemocnice Urban (L. Munzar) primáře Alberta: „Milovat tě člověk nemůže, ale vážit si tě musí…“ (22.05.2022)

Lékařské prostředí je samo o sobě atraktivní, k tomu navázaný příběh z let cca 1945-1947 o lékaři, který během války přišel o důležité pilíře života (rodinu i práci) a začíná úplně znova, od začátku, kdesi v zapadlém městečku v pohraničí, je zajímavý a působivý.. Josef Abrhám propůjčil hlavní postavě zejména sebe samého a mně se moc líbil, no a zřejmě chci věřit, že jsou lékaři, pro které je jejich povolání posláním.. (23.05.2022)

Nemocnice na kraji republiky. Trochu neprávem polozapomenutý seriál/čtyřdílná televizní inscenace z hektické doby konce komunistické totality a počátku budování demokratické společnosti, kde se obě tyto éry homogenně propojily v jeden tvar, což vytváří zajímavý oblouk s dobou zobrazovanou v seriálu, tedy roky 1945 - 1948. Castingově to hodně navazuje na legendární Nemocnici na kraji města (což asi nebude úplně náhoda), námětově i scenáristicky je to ovšem o dost výš...přeceňovaný Dietl sahá Otto Zelenkovi ledva ke kotníkům... Škoda jen z dnešního pohledu televizního provedení, lépe by možná vyzněl celovečerní film... (09.11.2017)

I já bych pravděpodobně podlehl zdejším oslavným ódám na tento film, kdybych předtím neviděl celou Zdivočelou zemi. Tento doktorský příběh z pohraničí oproti Zdivočelé zemi jen zlehka klouže po povrchu, je takový bezkrevný, umocněn Abrhámovým nevýrazným hereckým výkonem ala Člověk proti zkáze. Obecně bych řekl, že i další velká herecká esa tak nějak procházejí seriálem a nezanechávají za sebou skoro nic. Divák tak zůstává nezasažený. Odsun německých doktorů ve mně nevyvolal žádné emoce a to určitě měla být silná chvíle. Vlastně ani vůbec nevíme o co tomu Abrhámovi ve finále jde, zklamání. 70% (25.06.2022)