Pravda a lež

Televizní pohádka, na kterou se příjemně kouká, ale k něčemu většímu se neodhodlá. To mně tam chybělo, ale možná tím, že je to takové obyčejné a televizní, to nedokážu až tak docenit. Mělo to svůj půvab a výběr herců byl trefný. Rovněž námět nebyl nějak moc ohraný, ale stejně jsem měl pocit jako by si vypůjčoval od jiných pohádek, ale šikovně to uměl zakamuflovat. Pěkná pohádka pro pohodové chvíle. 60% (28.02.2012)

Nikoliv čistě interiérová televizní pohádka, která pocitově trvá déle než onu hodinu a čtvrt avizované stopáže, a stále se v ní něco děje. Navíc až na Michaelu Kuklovou, která má tradiční naivní roli, všichni podávají velice dobré herecké výkony a jednotlivé postavy jsou "jako živé" (a pan Lukavský je naprosto lahůdkový). Ono vlastně tak celkově jde o dosti "dospělou" koláž několika pohádkových motivů, nejslabším bodem celé konstrukce je jednoznačně problém s kreslenými dívčími dvojčaty z Reflexu, který je pro změnu z kraje tovaryšů poněkud mdlejšího rozumu. Ale nic není dokonalé, ani totalita, takže jaképak copak. 70% s dost vysokým koeficientem opakovakoukatelnosti. (05.12.2010)

Televizní pohádka pro kterou mám už od dětství slabost. Jednak je to tím že se neodehrává pouze ve studiových kulisách, ale možná mírná většina je v exteriérovém prostředí. Druhak výbornými hereckými výkony hlavně vedlejších postav, Petr Kostka, Věra Kubánková, Radovan Lukavský jsou zkrátka jména, jež byly zárukou kvality pro dětské diváky. No a na Michaelu Kuklovou je zkrátka příjemný pohled. Ale nebyla by to správná česká pohádka, kdyby v ní šlo jen o tajtrdlíkování a záchranu "princezny". Inscenace Pravda a Lež (ano, v titulcích je v obou slovech velké písmeno takže zde uvedený název je špatně) je hlavně o slovech a síle která se v nich skrývá. Obě vypadají skoro stejně, jen si mění místa a obleky. Jak tedy poznat čemu věřit? Na to je potřeba trochu fištróna. Rozhodně nestačí najít si web kde píší úplný opak toho co říká ČT a tvářit se jako že jste objevili jádro pudla, to je pak lepší se do země propadnout... (12.05.2023)

Československá nadmíru povedená televizní pohádka o hledání lásky třeba na konci světa, jež je jasným důkazem, že i krásný a zamilovaný večer se může ráno změnit v zuřivý boj o vlastní čest. Jo a v hlavní roli řekněme průměrný V. Beneš jakožto Šimon, řečený Spravedlivý, dále zaujal P. Kostka, J. Hlaváčová či M. Kuklová. R. Lukavský jako komoří dvou imaginárních bytostí Pravdy (M. Vančurová) a Lži (J. Březinová) byl vynikající. Dále pobavily groteskní postavy služebné N. Divíškové, jež chodila denně kontrolovat totálně vybydlený statek nebo hluchý chasník V. Zavřel ve vycpaném kabátci. V pohádce V. Janečkové, jež nezapomněla do malé role Pána z Půlnočního dvorce obsadit svého elegantního manžela P. Štěpánka, je v podstatě dokázáno, že i naivní hlupec, symbolizovaný v tomto případě Šimonem, neboť jméno své dívky uhodl až třetí pokus, co jej předtím vyslovil, může dojít ke svému štěstí, což je pochopitelně v reálném životě naprosto vyloučeno. (16.08.2016)

"Slyšeli jste pravdu a lež, teď už na vás, kterou z nich poslechnete" Rozpoznat pravdu a lež není jen tak. To rozpoznat v tomhle krásně pohádkovém námětu rukopis Karla Šichtance (s inteligentním scénářem a několika povedenými hláškami) je mnohem jednodušší. Samotné zpracování téhle studiové pohádky rozhodně není fádní a herecké obsazení je též příjemné (Vladislav Beneš + Michaela Kuklová ale i ve vedlejších rolích třeba Hlaváčová nebo  Marta Vančurová coby jedna z víl). V neposlední řadě pak musím zmínit vcelku typickou hudbu Vadima Petrova. (29.12.2021)