Hriešny tanec

Ještě těsně před pádem režimu dostal můj táta možnost jet pracovně do Norimberku. Přivezl odtamtud lecos od sladkostí po modely Revell, ale hlavně přivezl video Fischer a několik čistých videokazet. ČST tou dou dávala jak všechny díly Angeliky, tak kupodivu i americký Hříšný tanec. Jak Angelika tak Hříšňák byly otcem natočeny na videokazetu v režimu longplay a to neměl nikdy dělat. Mladší sestra to začala sjiždět prakticky každý den a to v takové intenzitě, že jsem chtě nechtě po pár dnech znal nazpaměť jak všechny dialogy markýzy andělů se sultánem, králem i Peyracem tak z Hříšňáku. Nakonec padl zákaz rodičů tyto filmy pouštět, ale bylo už pozdě. Filmy se pro mne staly na jednu dekádu naprosto nenáviděnými. Dnes, po mnoha a mnoha letech jsem na Hříšňák koukl. Je to vlastně taková soft verze Padesáti odstínů šedi pro dospívající dívky. Zajímavé je, že tehdy se mi ve filmu líbily více ty šedesátkové hity místo těch osmdesátkových, které převládají ač se film odehrává na začátku šedesátek. Holt punc doby vzniku filmu. A překvapilo mne, že je tomu dnes tak stále. Já ty osmdesátky prostě nějak nerad... Ale nikdy neříkej nikdy, to jsem se u hudby už dávno naučil. Film nevybočuje z řady tehdy podobných filmů ať už se týkaly také tančení či dokonce krasobruslení. Hrdina zde tedy hrdinka po tvrdém drilu nakonec prorazí a všem ukáže (zejména posměváčkům a pochybovačům)  zač je toho loket a jak to umí. Prolém u mne je, že nemám moc rád Patricka (zde navíc s trvalou na hlavě) a ani J. Grey mi nepřišla nikdy nijak extra sexy... Takže za mně je to taková klasická americká limonádička co je neškodná a někomu se může líbit i víc. Dávám za 3 zvedačky. * * * (06.08.2021)

Nezapomenutelný fenomén, kdykoliv a kdekoliv na zopakování. Pohádka o naivní dívce z dobré rodiny, která propadne pouličnímu tanci plného tření, ohýbání a kontaktu a především tanečníku Johnnymu. Pohádka řešící i mnohá sociální témata, která vlastně vůbec nemusela spatřit světlo světa. Látka nezaujala a studia se prakticky jen omlouvala. Nakonec vznikla, ovšem za mizivý budget (jen 6 milionů, tržby se přitom vyšvihly celosvětově na astronomických 217 milionů dolarů). Přesto jeden z důležitých poradců, který viděl hrubý sestřih, naznal, že by měl výsledek skončit v koši. Ačkoliv z nich byla na zkouškách cítit solidní chemie, ani duo Jennifer Grey a Patrick Swayze ze společné spolupráce příliš radosti neměli. Nakonec to zvládli i s Patrickovým bolavým kolenem, jednoduchým příběhem i s památnou replikou, že „Baby nebude sedět v koutě!“ Kouzelné. Nesmrtelných 85% (09.04.2006)

Vlajková loď pokleslé estetiky 80. let aneb velmi, velmi přeceněný romantický slaďák. Veškeré neduhy hollywoodské mainstreamové kinematografie osmdesátých let z něho bohužel s odstupem času doslova trčí... (a jako na muže na mě jistě také nepůsobí kouzlo Patricka Swayzeho, což by určitě v opačném případě mé ohodnocení zvedlo, charizma jistě má, tomu bych se v ženském těle asi neubránil...) (08.03.2007)

Místy je skutečně náročné uvěřit, že se příběh Baby a její první letní lásky odehrává v roce 1963. Tohle je film řešený optikou roku 1987 a dobová nostalgie je jen příjemným bonusem. Navzdory tomu, jaký je to kultovní kýč, je to zároveň čistá žánrovka, ukázkový coming-of-age story, kde všechno klape, nic tu nechybí a všechno do sebe zapadá s precizní přesností. (03.02.2009)

Na to o čem to je se na to dá dobře koukat a občas se mi to dokonce i líbilo, je to už taková klasika, kterou zná skoro každej. Patrick Swayze je tady ve formě a tancuje fakt dobře, bude to asi tim že to býval tanečníkem, ale to na tom nic nemění. A Jennifer Gray i když je jí o deset let víc než hraje ve filmu, tak to neni skoro poznat a fakt na těch 17 vypadá a tancování jí taky docela jde. Příběh je sice typicky romantickej a lehce předvídatelnej, ale o nějakou předvídatelnost tady ani moc nejde, ten příběh kterej to má postačuje a dokáže dobře zabavit. (12.11.2005)