Rodinná pouta

Nedobrovolně jsem shlédl pár dílů. Jelikož jsem nebyl zcela při smyslech, zdálo se mi místy, že to docela ujde. Pak jsem si dal několik týdnů "oraz", a nyní, s čistou hlavou si, pomalu vybavuji o kom a o čem to vlastně je. Aaa, už vím - je to o hovnu! (Omlouvám se za ten výraz, ale nešlo to říci jinak.) Ovšem vzhledem k faktu, že v porovnání s latinskoamerickými telenovelami je tohle unikátní perla, z vlastenectví dávám aspoň jednu hvězdičku. :-) (04.03.2005)

Strašně hloupý seriál, který je k tomu plný těch nejhorších herců a pokud je některý z nich solidní, pak svou přítomností v tomto opusu jen potvrzuje pravidlo, že český herec je často jen prodejná děvka. Řeknu to tvrději než spousta jiných, pokud někdo pravidelně sleduje tento seriál, bylo by dobré aby uvažoval o sterilizaci.0% (10.01.2008)

Váham mezi pěti hvězdičkama a odpadem. Nedobrovolně dobrovolně jsem na to byl nucenej zírat s přítelkyní až jsem se dostal do tý fáze, že když jsem to nestíhal, tak jsem jí volal, aby mi to nahrála, potažmo mi to musela druhej den všechno vyprávět a to jsem si byl pořád vědom toho, že je to neskutečně tupej seriál, ale nedalo mi to. Prostě padouch Krátký a alkoholik Liška mi byli nade vše a v druhý řadě mě dostával již níže zmiňovanej Navrátil. Dávam odpad, ale jenom proto, že v ententýky padlo slovo na pět hvězdiček a ty musely z kola ven. (22.03.2008)

Uz jsem zabijel cas leccim, ale za opakovane shlednuti tohoto serialu by mel za divakem prijit ten chlapik z Cervenyho trpaslika, co sem tam nekoho vyzmizikoval. Jiste dobre a mozna i potrebne pro lidi, co si nemaji za cely den s kym popovidat a zivot je jedna nezajimava seda smouha, ale jinak ...smutne konce. (24.06.2009)

Je úterní večer a na Mary přicházejí první známky absťáku. Dlaně se začínají potit, oči se zalévají krví. Ve stavu totálního deliria hledá jedinou možnou pomoc u svého přítele Tesly. Přichází k němu a lehce se ho dotýká. Tesla ji obdaří mrknutím a začne konějšivě zpívat: Mááám se lááásky svéé vzdááát... Mary je na vrcholu blaha. Dostala svou pravidelnou dávku... Tento úvod měl být jakousi demonstrací, jak to asi vypadá ve většině českých domácností v inkriminované večery, kdy nám po televizních obrazovkách juchá prkenná Dana Morávková (nad jejíž prkenností by mohl žárlit kdejaký dub, ba i leckterý majestátní cedr by hanbou svěsil své větve), jíž zdatně sekunduje Klára Jandová, která je tak neuvěřitelně neuvěřitelná (neuvěřitelná ve tom smyslu, že jejímu výkonu nevěříte ani nos mezi očima) a pomalu svými "kvalitami" dohání Laďku Něrgešovou a již zmíněnou Morávkovou. Ale ani muži nezůstávají pozadu. Tomáš Krejčíř proplouvá seriálem s jedním jediným výrazem (přiblblý úsměv - většina lidí ho nevyprodukuje ani když se hodně moc snaží) přimontovaným na ksichtě a Jan Révai je výrazný asi jako Afroameričan ve tmě a svým "umem" skvěle doplňuje ostatní herecký ansámbl tohohle výkalu. A to nejlepší na konec v podání eunucha Matuše. Zkrátka naprosto dementní seriál, který vůbec nemusel vzniknout, uvážíme-li možnost dávkovat se emocemi u jihoamerických velkoseriálů. Dávka je přece nutná, ne? No jediný, kdo ji potřebuje jsou tvůrci a ta dávka by jim měla být aplikována automatickou střelnou zbraní z bezprostřední blízkosti do obličeje. (11.06.2005)