Harvie Krumpet

Zdá se, že ve světě Harveka Miloše Krumpetzkiho jste postižení buď psychicky, nebo mentálně, nebo obojí. A v divácký zkušenosti je celkem vzácný, aby vás na konci snímku hřálo, že hlavní hrdina zřejmě jednou umrzne k smrti nahej při čekání na falešný autobusový zastávce, s osudem podobným osudu jeho rodičů. Animace mi sice zrovna nesedla, ale celkem věrně dokreslovala svou zdánlivou bezútěšností ladění snímku. Cit pro detail a práce s obrazem je taky znát – nejpodařenější věc Harvieho života, jeho adoptovaná dcera, nosí červený šaty, který kontrastujou s okolnim vyblitym prostředím; Harvie má ve zvyku nablble se usmívat, když Geoffrey oznamuje ty nejdepresivnější skutečnosti a je tu i pár slovních hříček. Všechno to přispívá ke krátkýmu snímku, kterej se může zdát jako hořkosladkej, ale kterej je ve skutečnosti čistě hořkej, přesto je to ale zvláštní pachuť, kterou si člověk užije. Síla filmečku pak spočívá v tom, že jakýkoli pocity sympatie, lítosti nebo smutku jsou naprosto dobrovolný. (19.12.2014)

Nuže, bylo to zvláštní nezařaditelné dílko. Ani nijak zvlášť vtipné, ani nijak zvlášť poetické, s malým poselstvím, které však není nijak šokující. S krátkými filmy mám problém - mám asi vůči nim zvýšené očekávání, chci, aby mě něčím dostaly - byly vtipné, děsivé, alarmující, tragické, prostě nějaké, úderné nahuštěním myšlenky do krátkého časového úseku - a tady se mi zdá, že se to úplně nepovedlo. (02.05.2010)

Film se snaží působit intelektuálně, chrlí na člověka nejrůznější pojmy a v jádru je strašně jednoduchý. Působí to až příliš protikladně, což jsem nějak nedokázal během celého filmu vstřebat. Tudíž Harvey nebyl jediný, kdo se cítil poněkud deprimovaný. *** Ve zkratce: Died. Died. Died. ... She too. (24.10.2010)

5* u nás doma nejoblíbenější a nejčastěji pouštěný krátký film i návštěvám, a to je myslím dostatečně jasný komentář ;-) Animovaný skvost o životě jednoho (ne)obyčejného človíčka. Z těchto pár důvodů ho mám zařazen i mezi své nejoblíbenější filmy a zastupuje tak v něm i ostatní kraťasy, které patří mezi mé oblíbené filmové žánry. [ PŘÍBĚH: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (25.04.2012)

Asi jsem natvrdlejší než sám Harvie (a předesílám, že lebku zatím operovanou nemám!). Vůbec jsem totiž nepochopila poselství tohoto kraťasu. Neholduji ani kouření, ani nemám chorou zálibu v nahotě, autorův humor mi vůbec nepřipadá vtipný a animace, no, někomu se třeba líbí, mně ne. Poslední ťafkou divákovi je závěrečné "moudro", že život je jako cigareta a je třeba si ho vychutnávat až do konce. (A když už ti nechutná a máš třeba rakovinu jako Vilma, nu co, je tady dózička tabletek a adié, milý světe!) Že film dostal Oskara mne naprosto nepřekvapuje! PS. Pořád přemýšlím, za co dát aspoň jednu hvězdičku? Aha, už vím! Za plastelínu, je to takový příjemný materiál dětem na hraní, ale Elliotovi bych ho už víckrát do ruky nedávala (02.02.2017)