Réžia:
Sergej BondarčukScenár:
H.A.L. CraigKamera:
Armando NannuzziHudba:
Nino RotaHrajú:
Rod Steiger, Christopher Plummer, Orson Welles, Jack Hawkins, Virginia McKenna, Dan O'Herlihy, Rupert Davies, Philippe Forquet, Gianni Garko, Ivo Garrani (viac)Obsahy(2)
Napoleon sa vracia z vyhnanstva na ostrove Elba a vládne ešte posledných sto dní. 18. júna 1815 utrpí pri Waterloo osudovú porážku od časti vojsk koalície európskych panovníkov, ktorá znamená koniec napoleonských vojen. Sovietsky režisér Sergej Bondarčuk, ktorý svoj cit pre veľkolepé epické látky preukázal už svojim legendárnym spracovaním románu Vojna a mier, nakrútil film o Napoleonovej poslednej bitke historicky verne, s hviezdnym hereckým obsadením a mnohotisícovým komparzom. (RTVS)
(viac)Recenzie (148)
Obrovské, krásné, historicky epické a příjemně vyvážené. Takové filmy se dnes zkrátka už netočí a točit nebudou. Překvapením je, že v Napoleonově štábu nezasedá černošský generál a žena bojovnice, dokonce "nechápu", proč Napoleon nemá svého intimního přítele ... že by to byl skutečný historický velkofilm? ()
Velkolepý dojem, že filmu se účastní stejný počet osob jako skutečné bitvy o Waterloo, tentokrát zastiňuje vše ostatní. I když žádné "ostatní" de facto není, což u filmu, jehož konec zná předem úplně každý, nemusí být to nejšťastnější scénáristické rozhodnutí. Doporučuju také prostudovat alespoň stručný manuál k oné bitvě, jinak vám může uniknout důležitost a fatálnost některých strategických rozhodnutí. Ale podobný film jako tento už se zkrátka NIKDY nenatočí. Ani v Číně. ()
Tímto filmem Sergej Bondarčuk překročil laťku, kterou si vysoko nasadil ve "Vojně a míru" zpracováním bitvy u Borodina. Jeho "Waterloo" je téměř dokonalým válečným snímkem a jak nerad nadužívám superlativa, zde se tomu nevyhnu. Rod Steiger jako Napoleon je vynikající, přesto ho zastiňuje Ch. Plummer v roli Wellingtona. Děj má rychlý spád - stačí nás poměrně podrobně seznámit s okolnostmi Napoleonovy 1. abdikace a jeho návratu z Elby a už míří přímo k rozhodující bitvě. Její zpracování je bez přehánění školou režie bitevních scén - řada z nich by si zasloužila samostatný rozbor. Atak skotské jízdy, letecký pohled na Neyův útok proti Wellingtonovu karé, nástup Staré gardy - to jsou záběry nad nimiž se tají dech a nápaditost kamery si zasluhuje jedině chválu. Dále lze snad už jen zmínit výbornou hudbu Nina Roty a přát si aby i v budoucnu vznikaly podobné filmy s napoleonskou tématikou. Současné - převážně televizní - "výpravné" pokusy o tento žánr mohou zatím jenom tiše závidět. ()
Konečně! Konečně jsem našel historický snímek, který nastavil laťku tak vysoko, až se to zdá nepřekonatelné. Konečně jsem mohl docenit ruské filmaře ve vší své kráse. Na úvod se trochu poohlédnu za hereckými výkony. Christopher Plummer jako Wellington a můj oblíbený režisér Orson Welles jako Ludvík XVIII jsou opravdu vynikající, ale největší dojem na mě (překvapivě) udělal Rod Steiger, jemuž jsem postavu Napoleona věřil a věřil jsem i v to, že takový opravdu tento duchem velký, ale vzrůstem malý válečník byl. Hlavně v první půli platí, že každá věta od Steigera samotného je sugestivní. Než se přejde do akce, je hlavním tahounem právě on. Přejděme dále - stejně tak jsem věřil, že takto, jak jsem mohl vidět, bitva mohla skutečně vypadat. Aby také ne, když bez použití počítačů, tehdy neexistujivších, dokázal Bondarčuk natočit jednu z nejlepších davových scén v dějinách filmu. Během sledování se mi při tom tajil dech a přidávám se tímto k některým uživatelům, kteří tento fakt již ve svých komentářích zmínili. Technická kvalita, hlavně použití kamery, je stejně vynikající jako u již zmíněného Wellese (mám na mysli pochopitelně jeho nejslavnější dílo Občana Kanea). Scény snímané z letadla dělají dokáží v diváku vyvolat již zmíněné přesvědčění, že bitva je reálná. K podivení samotnému je fakt, že film ve své době propadl a znemožnil tak velikánu jménem Stanley Kubrick natočit svou verzi - mohlo to být jistě zajímavé. Ale nad tím nemá cenu přemýšlet, Kubrick byl autorem mnoha dalších veleděl a hlavně důležité je, že tomuto filmu uděluji pět hvězd hlavně za druhou polovinu - vykreslení bitvy samotné - a komentář zakončuji konstatováním, že bych tento film doporučoval a prosazoval jako učební pomůcku do dějepisu, tří vyučovacích hodin by mě líto nebylo. Taky bych ještě dodal, že je opravdu těžké napsat nějaký komentář, když to nejlépe za mě, a vlastně za všechny popsal velmi barvitě PaRi. Víc netřeba dodávat. Asi jen to, že stejně jako u mnou zbožňované Vesmírné odyssey či mnoha dalších filmů je Waterloo něčím, u čeho zapomenete na běh času. ()
Waterloo je jednou z mála ukážok výhodnej vzájomnej spolupráce medzi Východom a Západom a schopnosťou vycibriť jednotlivé dovednosti navonok odlišných civilizácií. Už z názvu plynie jasnosť a prehľadnosť tématiky, ktorá sa bude dopodrobna rozpitvávať : Napoleon začína rokom 1812 upadávať (nemyslím morálne, to začal už nástupom na trón) a svojou drzou neústupčivosťou znovu vytiahol desaťtisíce vojakov na istú smrť u dnes už slávnej bitky u Waterloo. Bondarčuk tento konflikt vlastne postavil pred pomerne zvláštnu výzvu, kde dejiny, ako ich poznáme sú tu podstatné iba z časti, viac "nás trápi" dobré počasie, dostatočná tvrdosť pôdy, mentálna príprava, presun vojsk, zásoby atď. Steiger je eso, čo viackrát potvrdil, potešia aj ďalšie západné hviezdy, ale určite najviac nenormálna megalománia a kooperácia samotnej bitky. Tá trvá bezmála 3/4 hodinu, kde vidíte komparzistov, ktorých by všetkých spolu nezachytilo niekoľko kamier navzájom. Ďalej nás sprevádzajú letecké zábery, obkolesenie dymu, u mužov pýcha vlastenectiev vs. strachu o život... Ale hĺbkovou precíznosťou ako Sergejov debut Osud človeka tento veľkofilm samozrejme nedosahuje. Je to kvalitné, to áno, ale po určitý dispozičný mantinel. ()
Galéria (57)
Fotka © Mosfilm
Reklama