Réžia:
Miroslav CikánKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Josef StelibskýHrajú:
Růžena Nasková, Jiří Steimar, Nataša Gollová, Stella Májová, Antonín Novotný, R. A. Strejka, Jan Pivec, Vlasta Hrubá, Stanislav Neumann, Emilie Hráská (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
"Nebyly to žádné herecké problémy, spíše jsem hrála proto, abych lidu v těžké době poskytla trochu veselí," řekla o svých komediálních rolích v době okupace herečka Růžena Nasková. Jednou z nich byla i postava Růženy Brychtové v půvabné komedii o babičce, která vychovává svou vnučku Jarmilu podle pravidel starých časů. Teprve její druhá vnučka, vysokoškolačka Jiřina, důstojnou starou dámu přiměje nejen ke změně názorů na mládež, ale také ji naučí trampovat, říkat "Ahoj!" a střílet z luku. Nakonec však okolnosti přinutí babičku, aby zanechala lehce výstředního života a vrátila se do starých kolejí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (100)
Hezká, ale až moc naivní klasická starší komedie, ve které Nataša Gollová nezáří zcela tak, jak jsme na ni zvyklí z těch známějších filmů. Celkem upozaděná vnučka dokáže přesvědčit ráznou a zásadovou babičku o změně stylu života. Babička dostane "druhou mízu", stane se z ní skoro tramp, aby na konci filmu zjistila, že už je na to docela stará. Milé, hezké, ale víckrát to asi vidět nemusím. Hudba: Josef Stelibský ()
Mám ráda filmy pro pamětníky, ale tento mi nesedl. Spíše než vtipné mi to přišlo trapné, přehrávající, umělé, hloupoučké a nedostalo do děje, přitom rádoby "výchovné." Nedostavil se sladký úsměv, přenesení se do idylických časů plného lidí z reprezentativních vil, elegánů v kostýmech, ze kterých srší zábavné věty a žijí v kouzelném světě lepší společnosti. Ani jsem neprožívala sladkobolně melodramatické emoce, nezasmála se, nepokochala se, myšlenkově se neobohatila, prostě prázdno. Bylo to bez atmosféry a příliš nucené. "Příklady" mě nepřitáhly ani ničím neoslovily. A do toho ten způsob konverzace... Naivní a bez invence. Patnáctiletá opožděná Jarmila s opakovaně vyplazeným jazykem, úmyslně prkenná obrýlená vychovatelka (jak nevšední nápad!) ... Další film na pohodičku? Ne, tentokrát fakt ne. ()
Po velmi, velmi dlouhé době zase pětihvězdičkový film. Naška Gollová ve své první komediální roli. Přijíždí ke své přísné babičce na letní prázdniny, kde je také její sestřenice, zničená z věčného učení se a žádné zábavy. Hyperaktivní Jiřina (měli ji nechat Natašku, vážně) přinese ale do domu tolik radosti, naučí babičku trampovat a užívat si u táboráku v teplácích. Nesekunduje ji naštěstí žádná vrstevkyně, naopak, zastoupení herců je sice ve starší kategorii, ale o to lepší. Nesmíme ovšem zapomenout na krasavce Novotného ( i když nevím, co na něm všechny tak měly....), komedianta Strejku a samozřejmě pana Neumanna! Výborná příležitost vidět Natašku na klavír hrající, tepláky mající, ve vodě plavající a nenuceně kouřící. Vřele doporučuji, je to totiž šlágr! ()
Udělat si někdy výlet do starých časů, je osvěžující lék na stres a uspěchanost dnešních dní. Tento film takovou možnost poskytuje a Růžena Nasková, je kouzelná stará dáma, která nás tam zavede. Každý člověk, stejně jako ona v této přívětivé letní komedii, může někdy opustit své zajeté koleje a stereotypy a udělat něco nečekaného, i když se za čas obvykle vrátí ke své přirozenosti. Tak si říkám, jak by se dneska tato stará dáma srovnala s barevnou televizí, videem a počítačem, a jaké rozpaky by u ní asi vzbudily pojmy jako satelit, fleschka nebo MP3. Taky trempování už není, co to bývalo a mládež dává přednost jiným aktivitám. Tak jsem se na chvilku zastavila a nechala se pozvat k táboráku a do toho starého domu, kam Nataša Golová vnesla svěží vítr, slunce, smích a dobrou náladu. Líbilo se mi tam a pokud bude příležitost, přijmu pozvání i příště. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (7)
- Postavu Vaška (R. A. Strejka) měl původně ztvárnit Ladislav Pešek. (Marthos)
- Slavná píseň „Právě proto“, kterou si lid přejmenoval na „I kdyby se lidi na mě mračili“, složil Jaroslav Mottl. Ve filmu si ji zazpívali herci Strejka a Novotný a za Gollovou Inka Zemánková. Na desce však vyšla v podání Oldřicha Kováře. (sator)
- Růžena Nasková ve filmu skutečně střílí z kuše, sama tento sport provozovala soukromě doma. (M.B)
Není lehké se ze starých zažitých zvyků, přizpůsobit se novému stylu (nejen v oblečení) a nové době..Nakonec byla teta Růžena přeci jenom ráda že její názory zůstali uvnitř mladé, a že svůj styl života přispůsobila svému věku. Ale tak jak to udělala a dokázala doposavad poněkud staromódní ale jinak velice důstojná a vážená dáma Růžena Nasková alias Bártlová, to nemělo vážně chybu. Už jen zmíněné noční trampování, společné táboráky, změny v zažitých každodenních činnostech jako je jídlo, pití, léky atd. Pozdrav "Ahoj"! na překvapeného doktora Kosinu. Dokonce nám všem co jsme tento film viděli dokázala jaká je i výtečně znamenitá lukostřelkyně, nebo také jako řidička nebyla vůbec špatná že..? 36. koní pod kapotou je holt třicet šest koní, to nejsou ani dva ani pět docela živých koní, kterými se nechala ještě donedávna ve svém kočáře voziti. O tom se ostatně sama na konci filmu mohla přesvědčit. Její role tedy byla významná (nikoliv však ta nejlepší), myslím že nedosahovala kvalit její tety Berty z Tetičky nebo Vilemíny z Kouzelného domu. Člověku se nechce ani věřit kolik úsilí musela do této své role vložit, než vyhověla představám režisérových. Ale nevěřte tomu přátelé..Někde jsem totiž četl, že byla sportovně nadaná a že se dokonce sama sportovní lukostřelbě věnovala ! A dokonce tímto nářadím vybavila i své letní sídlo v Ládví v Kobylisých. Nataša Gollová (Jiřina), už nebyla tak potrhlá jak jsme ji znali, ale dokázala také docela solidně zahrát i významnější a vážnější role. Myslím si že první. Pak až teprve přišli ty její potrhlé crazy role viz. filmy : Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda. Antonín Strejka (Vašek) a Antonín Novotný (Karel) se znovu setkali před kamerou a to od filmu Škola základ života (kde hráli oba mladé studenty), a znovu nám ukázali své přednosti, a to že nás diváky stále dovedou pobavit ale také zaujmout. Poslední roli kterou však nešlo přehlédnout byla role sluhy Adama (Stanislav Neumann), v té době známý to figurkář, podobně jako třeba Václav Trégl, Otakar Motyčka či Alois Dvorský. Jeho usměvavé šibalské grimasy, stálé se divení něčemu, spolu s typicky sluhovskou, avšak v přírodě s trochu nemotornou chůzí a s obrany schopností mě přiváděli stále k velkým záchvatům smíchu. Vzpomenuli-si jen na scény kdy šel s nějakým košíčkem s jídlem a pitím za mladými na chatu, tedy než tam vůbec došel, a pak ta rána kterou dostal od pastičky v chatě, nebo stálé popíjení a schovávání koňaku který byl ve skřínce na zdi. To vše zahrál opravdu přesvědčivě a s osobitou elegancí. Jan Pivec, tentokrát v roli podvodníka Koláře takový prostor nedostal ale opět to bylo v rámci všech jeho možností, a výkon co do podoby to byl určitě velice solidní s jeho typicky mladým suverénně elegantním a sebevědomým vyjadřováním. Jedná se o takový starý milý film plný pevně stanovených zásad který neurazí ani nezklame. Navíc za krásnou letní přírodu s Posázaví a ze zámku Břežany dávám přeci jenom nakonec o hvězdičku víc než jsem původně plánoval. () (menej) (viac)