Mladí a slobodní

Hergot, mládí je krásné, chtěl bych to ještějednou zažít. To bolo v Perinbabe a film je presne o tom, len je teda menej rozprávkový aj romantický, Je o hľadaní lásky v mladom veku, o tom čo v hlave riešia v hlave ženy a muži, avšak nemá presah ani prekvapenie na záver, všetko dopadne tak, ako má. Až mi to príde, že tak to v živote nefunguje. (22.03.2021)

9/10 - Že o tomhle grunge rock nebyl a Kurt Cobain o tomhle nezpíval? A víte, že mi to vůbec nevadí? Ano, o tzv. grunge generation pravdivěji referuje např. novela Michaela Hornburga Břečka nebo biografické knihy o výše zmíněném zpěvákovi, pro něhož Pearl Jam byla pouze komerční rocková kapela a Alice in Chains obyčejný heavy metal (mimochodem obě tyto skvělé kapely mají s filmem hodně společného, netřeba se o tom ani rozepisovat). Přesto nehodnotím kladně jen hudbu (ve filmu zazní např. i Pixies, Screaming Trees a další kapacity amerického nezávislého rocku), ale i příběh – inteligentní, který nesklouzává ke kýčovitosti či ´kontroverzi´ mnohých amerických filmů či seriálů o mládeži. Nadprůměrný film, objektivně – na pět hvězdiček asi není, ale prostě nemohu jinak. (31.01.2007)

Památník Seattlu 90. let je bombastický nejen po stránce hudební (Pearl Jam, Soundgarden, R.E.M. aj.), ale (kupodivu) i po stránce dějové. Po "Řekni cokoliv..." jsem si v duchu přísahala, že ať si Crowe říká cokoliv, mně to bude jedno. Naštěstí jsem na tuhle vnitřní přísahu zapomněla a užila si "grunge-retro" jak se patří, navíc ve skoro až povídkovém příběhovém hávu a s překvapivým množstvím sympatických postav. Sečteno a podtrženo: "Láska a hudba přežijí svět!" :-) (11.01.2012)

Byli jsme mladí a singles. Sedávali jsme zásadně na zemi, nosili dlouhý vlasy, otevřeni světu, čerpali jsme od všech, kteří se kolem nás pohybovali. Bydleli jsme na hostelu nebo na bytě, a ani jsme nevěděli, kdo s náma vlastně bydlí trvale a kdo jen přechodně. Tráva, občas i nějakej jinej experiment, Nirvana, Pearl Jam, Soundgarden, Alice in Chains. Spousta lidí, který přišli, znamenali moc, a zase zmizeli v nenávratnu. Nikdo nikoho nesoudil. A snili jsme o ženskejch, který budou úplně stejný jako my, stejný názory a stejný kapely, na který budem spolu chodit pařit. Dnes už se to těžko vypráví, když to vidím na plátně, je to i malinko směšný. Ale byla to moje doba a byl jsem to i já. Díky za ten film, abych si mohl připomenout kým jsem byl a snad i jsem, neboť ty kapely mi hrajou doma velmi velmi často... (07.01.2010)

Jelikož nemám rád filmy, jejichž scénáře jsou založené na jednoduchém řešení vztahů, nezaujala mě ani tato vztahovka ze Seattlu. Co mě na filmu nadchlo, byla výborná grungeová hudba místních kapel... s tím však musím dodat, že se bohužel už příliš nedostavila místní grungeová atmosféra. Zřídka se dostalo i na výborné vtipy, hlavně během dvou vystoupení členů Pearl Jam. Jinak ale pro mě vcelku nezáživný film. (17.07.2012)