Reklama

Reklama

Epizódy(9)

Obsahy(1)

Muzikálová féerie autora Jaroslava Dietla a Jaromíra Vašty z let 1967- 1968. Pamětníci si na pražského řezníka Rudolfa a jeho rodinu určitě vzpomenou a zaplesají. A ti mladší budou asi přijemně překvapeni tím, jak nápaditě se písničkové pořady mohou také dělat. O řezníku Rudolfovi (Darek Vostřel), který jaksi ve víru všedních dnů ztratil schopnost zasnít se, odpoutat se alespoň na chvíli od běžných starostí a trochu se "rozlétnout". Naštěstí je tu dcera Šárka (Iva Janžurová), která má zřejmě fantazie nadbytek (jak už to v patnácti letech bývá) a s pravou ženskou chytrostí přiměje ke snění i svého otce. A je nutno přiznat, že řezník Rudolf, když se do toho jednou dá, sní opravdu velkoryse... (Česká televize)

(viac)

Recenzie (71)

sportovec 

všetky recenzie používateľa

"Pouze" znamená mnohdy všecko. To "všecko" tvoří obligátní instrumentárium nápadu a zvládnutí návazných výrobních složek - v tomto případě televizní tvorby. A pak "maličkost" - jiskra, nevypočitatelná a nevykalkulovatelná, která způsobí zázrak: trvalou pozornost, neutuchuchající obdiv vzdorující času a konečně všeobecně sdílenou a uznávanou hodnotu. Pohlédneme-li z tohoto hlediska na klasický čeký muzikálový seriál - i tak to lze charakterizovat toto Dietlovo zralé dílo - jsme konfrontováni s vícefunkční, navýsost profesionální Vaštovou režií (Jaromír Vašta), skvěle vybraným mladickým hereckým duem Hrzán-Janžurová a dobře zachyceným dobovým prostředím světel i stínů zavedeného komunistického životního stylu té doby i prvků. jež prorážely viditelně jeho povrchem. Na tomto pozadí písně, vybírané tak, aby mohly navázat na úspěšné televizní soutěže první poloviny šedesátých let (PÍSNIČKY NA ZÍTRA, KDO - S KÝM - O ČEM - PRO KOHO) i rozmach malých divadelních scén (Semafor, Rokoko, Alfa), a události Pražského jara a rané, postupně prosazované normalizace (píseň PŘEJDI JORDÁN), nemohly neuspět - zvlášť když byly interpretovány špičkovými zpěváky doby (Gott, Matuška, Neckář, Pilarová, Vondráčková, Kubišová). Symbolické je. že poslední díl, předvídavě nazvaný DINOSAURUS, nikdy nebyl vysílán. Zaujmou i politické reflexe v obou posledních dílech (7. a 8.). Způsob, jakým Dietl vtělil do romantického syžetu Dumasova románu i biblické vánoční scenérie soudobou politiku, je jedinečný (scéna podpisu vázacího aktu Třemi králi na Herodesův příkaz v 8. díle). Je dobře, že dílo je konečně také dostupné i na DVD nosičích. ()

kajas 

všetky recenzie používateľa

V rámci československé televizní tvorby a s přihlédnutím k historickým událostem (srpen 68) obdivuhodný počin. Přesto se mi jednotlivé epizody zdály příliš rozvláčné (na celovečerní stopáž to vážně nebylo) a bavily mě jenom určité fragmenty. Ráda si ale někdy zopakuji například díl třetí (populární zpěváci v rolích učitelů a "Podívej, kvete růže" Helenky Vondráčkové) nebo čtvrtý středověký. ()

Reklama

tranquill 

všetky recenzie používateľa

"Který vy jste, tajný, uniformovaný, pomocníci VB nebo svazáckej všudybyl?" Ano, poslední díly byly opravdu odvážné, na svou dobu... Dost písniček bylo hezkých, ale také spousta nezajímavých. A protože celkově mne téma a styl tohoto muzikálového seriálu míjelo, jednou stačí. "My jsme se neprovinili ničím, tím vším byla vinna doba..." ()

petaspur 

všetky recenzie používateľa

Rudolf III. není žádným habsburským monarchou, nýbrž pragmatickým socialistickým řezníkem - uzenářem Rudolfem Vandasem. Jeho dospívající dcera Šárka, v jejíž hlavince se svižně rozvíjejí feudální fantázie, v něm však dokáže bez problémů vidět vladaře, či kohokoli jiného. Seriál je založen na trefných hovorech zejména mezi otcem, dcerou či sympaticky zakřiknutým nápadníkem Vaňkem, které nenuceně vyúsťují v kostýmové videoklipové hity své doby. ()

Sandiego 

všetky recenzie používateľa

Jestli mi něco nejvíc evokuje populární kulturu šedesátých let, tak je to tenhle originální seriál. Samotný děj sice působí občas trochu těžkopádně, ale nelze mu upřít výborné reflektování doby, které se postupně stává kritičtějším až do posledního vánočního dílu, který je plný vtipných narážek. Největším kladem jsou však nesmrtelné písničky nejoblíbenějších dobových interpretů, jimž rozhodně kraluje Kubišová, Neckář a Matuška v mnoha ztělesněných. Modlitba pro Martu zde tvoří nesporný vrchol, ale dosti emotivně na mě zapůsobil obrazový doprovod k Vondráčkové písni Podívej kvete růže. Jednoduše jeden z vrcholů hudebně-hrané tvorby u nás. ()

Galéria (179)

Zaujímavosti (42)

  • Píseň Modlitba od Marty Kubišové zazněla v tomto díle, který byl vysílán na podzim roku 1968, to ji ale už znal celý národ, protože autoři se rozhodli ji nasadit do rozhlasového vysílání v důsledku okupace v srpnu 1968. První verze písně se nahrávala v hudebním studiu na Petynce, autor hudby Jindřich Brabec přijel vyděšený v rozstříleném autě od kulek spřátelených vojsk. V této nahrávce je drobná chybička v textu, která vznikla tím, že autor textu Petr Rada text přečetl do telefonu, protože jej dopisoval na poslední chvíli. Místo „lide“, zazpívala Marta „lidé“. Je zvláštní, že v místech, kde se píseň „Modlitba“ nahrávala, je dnes sakrální prostor malé modlitebny. (sator)
  • Iva Janžurová vzpomínala: „Tehdy jsme nemohli do studia. Byl srpen roku 1968. Neměli jsme k dispozici náležitou techniku, maskéry, kostýmy, museli jsme si vybrat sami doma ve svých skříních něco, co se hodilo na naše postavy. Pro mě to bylo dost obtížné, protože mi nebylo 15 jako Šárce, bylo mi už 27. Nenašla jsem ve své skříni podkolenky, neměla jsem doma ani brýle, které Šárka nosila. Ale díl jsme chtěli natočit a také jsme to dokázali.“ (sator)

Reklama

Reklama