Romeo krváca

Huh, tak tenhle film je hodne naslaplej. Co zde Gary Oldman predvadi, je nad prumer drtive vetsiny hercu a i Lena Olin hraje svoji roli s nevidanym enthusiasmem. Scenari se neda nic vytknout a pribeh, zezacatku vyhlizejici nudne, je ve skutecnosti velmi prekvapujici a poutavy. Prakticky jsem se od tohoto filmu nemoh odtrhnout, coz se mi uz dlouho nestalo. (24.07.2005)

Moje divácká zkušenost s Romeem, který krvácí by se dala rozdělit do tří fází. 1. fáze – návnada, čili název. Ten mne zaujal hned ve dvou rovinách. V žánrové (krev/detektivka/ + Romeo/vášeň/ = film noir) a deterministické (není každý Romeo už ze své podstaty postava tragická, čili nutně též krvácející?). 2. fáze – „zaháknutí háčku“ pomocí žánrových propriet, jazzové hudby, nápadité práce s vypravěčem a v neposlední řadě skvěle vymyšleného flashworwardu (kdy je hned z počátku filmu na vteřinu ukázán jeden z nejbizarnějších momentů, ke kterému se divák nedostane dřív, než v poslední třetině příběhu). 3. fáze – vylovení z vody a naporcování pěkně za syrova, o které se zasadily především dva elementy. Lena Olin hrající over-the-top femme fatale a maniakální ruskou vražedkyni v jednom a pak také věčně nenažraný/prohnilý polda Gary Oldman, kterému už od počátku příběhu nevyhnutelně zvoní hrana (jen tak mimochodem, toho detailu jste si možná všimli – oni skutečně vyzvánějí v pozadí zvony a to pokaždé, když se v příběhu stane pro Oldmana něco osudového (osudově špatného) – kupříkladu při scéně rozhovoru s mafiánským bosem, nebo když se jeho manželka modlí své litanie za prachy). Jinak pokud to není na první pohled zřejmé, můj komentář má strukturu rybaření z žánrových důvodů. Není ostatně každý film noir pouze jednou velkou hrou na lovce a kořist? (04.09.2016)

Zvláštny pocit som mal po zhliadnutí tohto filmíku. Jazzová atmosféra mi to silne ťahala k starším noirom, ale niečím to bolo od nich iné. Ako policajný thriller s nádychom kriminálky či mafiánky to bolo miestami nedotiahnuté a miesenie romantiky v druhej polovici to zase zatiahlo do iných vôd. Ale celkovo to nejak fungovalo a môžu za to najmä výborní herci (celý film stojí na charizmatickom Garym Oldmanovi, femme fatale Leny Olin je jednou z tých ukážkových a ujde aj mafián Roy Scheider) a divné, že aj scenár, ktorý je síce žánrovým patvarom, ale prekvapujúco sa nato dobre pozerá (neprekáža ani večné komentovanie rozprávača príbehu a niektoré nápady sú nazaj originálne - "nakrmit jámu", šialená ad absurdum pomsta Leny či "happáč"). (27.07.2005)

Vyprávění bývalého policajta a jeho zkurumpovaného příběhu. V duchu jsme každý hodný, ale v reálném životě se chováme podle okolností. Lena Olin jako naprostý magor - žena, které nemůžete věřit ani na chvilku a přesto věříte, protože je uhrančivá a blázen k tomu! Dokáže udělat cokoli, aby žila. Její touha žít je tak velká, že prodá kohokoliv. Film je hlavně o policajtovi (Gary Oldman), ale Lena Olin hraje prim + její bláznivý smích . (04.02.2010)

Lena Olin jako totálně ujetá a šílená ruská "zabijačka" jako kdyby vypadla ze Sin City nebo z nějaké Tarantinovky, Rodriguezovky apod. Bez sentimentu si uřízne ruku flexou a ještě se tomu šťastně směje, kakaja to ženščina... Její postava mě sice nadchla, ale zbytek filmu mě příliš nebavil. Bylo to celé příliš překombinované, vyumělkované a tak chtěně "noirové", až to působilo křečovitě. A pohřbívat mrtvolu pod okny věžáků v parku pod Brooklynským mostem bylo opravdu extrémně pitomé (snad to ale měla být nadsázka). Sciorra, Scheider a Wincott se mi sice líbili, zajímavý byl v menší roli "mladý" Ron Perlman, ale Oldman byl strašně nesympatický sr.č a Juliette Lewis mi byla protivná jako vždycky. Ani kvůli Leně Olin v postroji s umělou rukou tomu nemůžu dát víc než průměr. (11.12.2013)