Dom duchov

Dych vyrážajúci film. Veľmi chválim tvorcov za to, ako sa im túto úžasnú, magickú, nádhernú knihu podarilo previesť na plátno. Aj tých 140 minút je málo na takýto film. Ale aj tak je to hodnoverne natočená adaptácia s niektorými nepredstaviteľnými scénami a hlbokými emóciami. Keď si k tomu pridáte doslova plejádu úžasných hercov - veľmi ma zaujal mladý Banderas - máte o skvelý zážitok postarané. (17.06.2011)

„Kedysi som ťa nenávidela. Chcela som sa pomstiť. Teraz to ale postupne vyprcháva. Začínam si uvedomovať, že medzi jednotlivými udalosťami sú súvislosti. Pýtam sa sama seba, či mám dôvod prispievať do toho bludného, nekonečného kruhu plného vrážd, pomsty a nenávisti.“ Pôsobivá adaptácia slávneho románu zo žánru „magický realizmus“, ktorý je natoľko originálny, že film nemohol s takým režisérom a hercami (Jeremy Irons bol presne taký tvrdý Trueba, ako som si ho predstavoval pri čítaní) dopadnúť zle. Kniha svojrázne miešala dokopy krvavé scény (nad scénou, v ktorej dievčatko sleduje pitvu staršej sestry som rozmýšľal tri roky v kuse) s poetickými, až nadprirodzenými. Odohrávala sa naprieč desaťročiami a mala obrovské množstvo postáv. Všetko sa to miesilo s úmrtiami, znásilneniami, vraždami i snovými zážitkami, z ktorých zostával rozum stáť (ústredná hrdinka od detstva vie hýbať predmetmi bez toho, aby sa ich dotkla a v obrovskom dome sa motajú priesvitní duchovia). Skrátka látka, ktorá sa nedá ľahko sfilmovať. Tvorcovia to však napriek tomu zvládli. Jediné, čo ma mrzí, je absencia záhadného tvora, ktorý bol v románe predstavený ako kombinácia obrovského psa, menšieho dinosaura a koňa. Je to komplikovaný a dlhý film, pomerne náročný na pozornosť a nedá sa pozerať trikrát do roka. Ale to nie je mínus. (28.05.2011)

Zachytiť mágiu a poéziu života na celuloid nie je jednoduché. Napriek tomu sa to, podľa mňa, tvorcom čiastočne podarilo. Meryl Streep bola miestami takmer priesvitná a Jeremy Irons sa ako Trueba snáď narodil. Aj vďaka nim ostala vo filme skutočná láska, tá čarodejka všedných dní, ktorá sa ako vrkoč prepletá, vinie potôčikom a s pretekajúcimi rokmi rastie v rieku, prekrýva sa naplaveninami a bahnom, aby napokon všetko spolu splynulo so slaným morom, ktoré občas po kvapkách zaplaví každé oko čo sa díva na tento svet plný Estebanov, Férulí, Clare, Pedrov a Blaniek.... na všetky nedostatky som už zabudla. Aj keď knihe sa zďaleka nevyrovná, za poetiku má u mňa ****3/4. (16.06.2005)

Mám moc ráda Meryl Streep, takže nevynechám jediný film s ní. Dům duchů není výjimka a musím říct, že tenhle její film patří k těm u mě více oblíbeným. Nevím proč, prostě u mě navodil takovou tu správnou atmosféru, což rozhodně všechny filmy nedokážou. Moc se mi líbilo, jak se jednotlivé postavy měnily v běhu času. Třeba Meryl hrála svou Claru od slečny až po stařenku a to samé i Jeremy Irons. Výkony obou byly prostě skvělé. I když Esteban mi jako člověk moc sympatický nebyl, Jeremy ho zahrál skvěle, a tak jsem mu to odpustila. Ve filmu jsou krásně ukázány povahy několika lidí, někteří méně, někteří více příjemní. Když umírala Clara, musím říct, že mi i slza ukápla. Film se mi líbil, byl o lidech a lidských charakterech a na třech generacích jedné rodiny krásně dokázal ukázat dobu, lidi i prostředí. (09.06.2014)

Četla jsem knihu a film má k ní hodně daleko. Chápu, že tak obsáhlý román musí být upraven a okleštěn od zbytečností. Ale stalo se z toho úplně něco jiného, ani stejnou atmosféru si to nezachovalo, postavy nemají tak silný charakter, děj je hodně pozměněn, ještě se dá pochopit, že Clara má pouze jedno dítě místo třech, aby se tak ubralo na postavách, ale že tam jsou pomíchané generace, to neodpustim......porovnávat knihu z filmem je těžké a je to asi i chyba, ale nemůžu jinak. Kniha se mi moc líbila, ale filmové zpracování zklamalo. (10.01.2011)