Che Guevara: Partyzánská válka

Che cast 2 pokracuje tam, kde skoncila slaba cast 1? Dozvedame sa nieco viac o vnutornej motivacii Che Guevaru, ktora ho viedla k "revolucnej pomoci" v Amerike? Ani by som nepovedal. Z Kuby Soderberg preskakuje bez akehokolvek vysvetlenia do Bolivie, kde nechava Guevaru pobehovat, bojovat a viest partizansku vojnu, proti tamojsiemu diktatorovi. Okrem jeho problemov s astmou vsak opat nemame nic, cim by sa nam hlavny "hrdina" vykresloval ako clovek z masa a kosti. Vztah Casto vs. Guevara je ponechany takmer bez povsimnutia a nebyt tych niekolko naozaj vydarenych partizanskych scen, asi by som pri filme zaspal. 2,5/5* (28.07.2009)

Obě části Che Guevary prakticky nejde hodnotit odděleně, protože se (koneckonců i podle slov samotného tvůrce) jedná v podstatě o jeden film. Soderbergh se rozhodl životopisné drama o kubánském revolucionáři pojmout skoro až dokumentárním způsobem. Čekají nás dlouhé záběry, velké množství dialogů a téměř žádný hudební doprovod. Jednoznačně na něm musím vyzdvihnout, že skutečné události nijak nehodnotí a pouze okem kamery nezávisle pozoruje. (Což ocení hlavně ti, kteří stejně jako já nepovažují Che Guevaru za bůhvíjakého hrdinu). Dalším pozitivem je určitě Benicio Del Toro, jenž podal přesvědčivý herecký výkon a svému předobrazu je dost podobný i fyzicky. Jinak jsem byl, ale celkem zklamán. Více než čtyř hodinová metráž se neuvěřitelně vleče. Až na závěrečnou popravu, zde není jediná zapamatováníhodná scéna. Možná jsem hodnocením ovlivněn svým názorem na Kubánskou revoluci, ale stejně bych od režiséra jako je Soderbergh čekal víc. Mnohem víc! (23.10.2011)

Čistý partizánský film, pravdivě špinavý, ve vykreslení jednotlivých bojovníků( kromě samotného Che Guevarry) anonymní, malickovsky průzračný. Na rozdíl od prvního dílu( a např. Stoneova suchopárného W.) zobrazuje boj jednoho muže, přesvědčeného a houževnatého, namísto figury uprostřed vnějšího politického dění. Džungle se díky Soderbergově kameře stává opravdickou džunglí, zdánlivě podružné záběry nebo scény nakonec pečlivě vydláždí cestu až k nutnému konci. (07.08.2009)

Tak Soderberghův Che mě nakonec nepřesvědčil. A přitom po první Revoluci měl našlápnuto docela dobře a já se vážně těšil. Guerilla má zásadní problém v tom, že jí průměrný divák nemá jak a za co uchopit. Není tu nějaký nějaký styčný moment, žádný zárodek příběhu, narace skáče ve stovkách dnů... Snad pokud jste fandou bolíviské revoluce, ale obyčejnému diváku pobíhání několika chlápků po různých místech místní džungle toho moc neřekne. Ne že by Soderbergh neměl pro záběr oko, to ne - když už k něčemu dojde dívá se na to dobře. Ale právě že se tady toho moc neděje. Guevara tady ani není nějakou zásadní postavou - z jeho "po-kubánské" části života moc faktů použito není. Tím pádem se ze snímku stává tradiční "film", což v případě absence provázanosti jednotlivých scén je ještě horší... To survive here, to win... you have to live as if you've already died. (04.09.2009)

Tak nějak jsem si říkal, že dvojka z Bolívie bude trochu svižnější než jednička. Koneckonců má název dovětek - partyzánská válka. Nebudu napínat, opět to nudilo. Nevím proč, ale když jsem jezdil na čundry, byla naší Biblí mimo jiné kniha Mirko Vosátky - Tábornická encyklopedie. Film bych rozdělil do tří úseků. Získávání bobříků a učení se lesní moudrosti, puťák a samozřejmě závěrečná bojovka s jiným oddílem ! I tady soudruzi přichází do džungle, učí se tábořit, spát v lese, stavět přístřešky proti dešti, dělí si úkoly, noční hlídky, vaří... Do toho jim Che předává moudro starých zálesáků, snaží se aby kucí byli čestní, stateční a pravdomluvní. Po výcviku putují buší. Mají žízeň, puchýře, popruhy alic se jim zařezávají do revolucionářských zad... No a nakonec bojovka, kterou jak už víme vyhrál ten lepší oddíl. Jasně, měl víc jídla, vybavení, ale jen sebral hozenou rukavici. Takže prohra soudruhů fousaté pracky mně osobně nijak nemrzela ani nebolela. Líbilo se mi jak si tvůrci dali práci s herci. Po měsících putování vypadali opravdu sešle, mundůry měli krásně otrhané, vyšisované, ale tak nějak přirozeně, ne že do nich někdo kvůli natáčení udělal nůžkami pár děr... Sami soudruzi byli správně špinaví, vousatí, vlasatí, mastní, naimpregnované dýmem táborových ohňů... prostě správní čundráci ! Všem samozřejmě vévodil Del Toro, který se pro tuhle roli asi narodil. Celkem překvapilo, že se Che neřídil radou Čecha Karla Němce, který při dobývání Severního pólu zjistil, že je potřeba zásoby vynásobit dvěma. El comandante si pro jistotu inhalátor na astma nevzal vůbec... No jeden by se divil, co všechno může zvrátit revoluci. :-).Vidět to bylo zajímavé, ale jednou stačilo. Dávám za 3 pesos. * * * (31.01.2019)