Father Ted

Dějiště: Craggy Island, zapomenutý ostrov kdesi poblíž Irska a místní fara. Postavy: Tři kněží odsouzení svými nadřízenými - pro ne zcela přesně specifikované incidenty - k zřejmě doživotnímu pobytu zde. Dobře uklizení, nikoho neohrožující, nikoho nezajímající. A tak hlavním nepřítelm je jim (mimo místního biskupa) především nuda. - Tenhle seriál mě vážně baví ... A baví mě o to víc, že sama přesně nerozumím tomu proč. Je to s podivem, ale přestože jsou tři hlavní hrdinové notně přemrštění, dokážu uvěřit v jejich existenci. A tak se ptám, co je to, proboha, vlastně za chlapíky? - Teda vidím jako muže odsouzeného k životu, který si nevybral - v totálním zapadákově, navíc spoutaného pravidly, o nichž není na 100% přesvědčen. Věčně unuděný, deprivoný, občas rebelující - nikdy příliš. Dougal je zas velké naivní dítě, takový čistý bloud, který zásadně říká, co si myslí, i tehdy, kdy je to naprosto nevhodné. Byl by z něj bezvadnej hippie. Pokud jde o můj názor, tak na Craggy Island ho určitě uklidili právě pro jeho nebezpečnou upřimnost. Pak je tu ještě Jack, ale rozebírat jeho osobnost nemá mnoho smyslu, protože ji dávno utopil v lahvích whisky. Každopádně vypadá na chlapíka, kterému žádná pravidla nikdy nezábranila v tom, užívat si život podle svého. Celkem rozjetá partička, která to však ke své smůle většinou nemá kde rozjet :) - Příjde mi příliš jednoduché označit Otce Teda nálepkou "proticírkevní" humor. Je to spíše ten nejprapůvodnější druh legrace, kdy si utahujeme z důstojných věcí. Řekla bych, že Almodovarovy jeptišky z jeho filmu Černá roucha jsou vzdálenými příbuznými tehle irské trojice duchovních. Pravda, i já si teď nechtěně budu představovat, že to v katoliské církvi vypadá jako v tomto seriálu. Ale koneckonců, kdyby to na ostaních farách vypadalo jako na té z Craggy Islandu, byla by to docela legrace. (31.07.2008)

Ak by som hodnotil najviac vydarené diely, tak by dostali 4* cejch. Bohužiaľ na jednu sériu dostanete v takejto kvalite max. 2. Väčšina dielov je v podstate kvalita na úrovni jedným uchom dnu, druhým von. Čo však nikdy nesklame je Otec Jack. Účinná jednoduchosť vyťažená na maximum, ktorá sa za tri série neokuká. Jeho štyri slová a ksicht proste fungujú geniálne. Škoda, že tvorcovia nemali záujem byť viac kreatívny a zacyklili sa v tuposti na úrovni Joey z Priateľov. (01.11.2020)

Zatím nejslabší práce Grahama Linehana, která je pozadu oproti IT či Black Books mílovými kroky, ale v té době ještě taková konkurence na Britských ostrovech nebyla, a tak se za klasu považovat dá. Velké mínus je strašlivý nepoměr vtipných scén, kde je jimi jeden díl zcela nabitý, ale na další už žádné nezbyly. Například po pilotu jsem měl ohromnou chuť to zabalit. Řekl jsem si tedy, že zkusím ještě druhý, a v případě neúspěchu končím. Ten mne doslova bavil, tudíž stahuji třetí. A vida, opět jsem se dočkal zklamání. A takhle to pokračovalo celou první sérii, a poté mi došla trpělivost. Prostředí, ve kterém se jednotlivé epizody odehrávají, je jistě zajímavé, herci sympatičtí, rozhodně je to nevšedně originální. 75%. (11.01.2012)

A do třetice zase bomba! Britcomy Grahama Linehana jsem viděla pozpátku, začala jsem Black Books, pokračovala IT Crowd a skončila u Father Ted. A ač vím, že humorem Black Books už nikdy nic nepřekoná (pokud se spojení dvou géniů Morana a Linehana nebude v budoucnu opakovat), tak ale musím uznat, že Father Ted se svou kvalitou vyrovná IT Crowd a v mnohém předčí jiné "top" britcomy. Katolická církev je vděčné téma, charaktery hlavních postav jsou vybroušeny k dokonalosti - Dougal je ultimátní blbeček s rozumem desetiletého retardéra, otec Jack je zase senilní zahnívající prasák s notnou dávkou lstivosti (je-li jí zapotřebí, aby získal chlast) a otec Ted je prostě chudák, který se snaží zachovat si alespoň špetku zdravého rozumu (s větším či menším úspěchem). Pokud trpíte větší než malou mírou infantilnosti a netrápí vás nedostatek nadhledu, tak si tuhle nádhernou úchylnou blbinu užijete do sytosti. Jako já ;) (20.02.2012)

Seriál, na kterém je sice poznat, že jde ještě o Linehanovy začátky, ale který není možné si neoblíbit. Graham Linehan je výborný autor seriálů, i na tomto je jasně patrný jeho rukopis... výborný humor, originální námět, geniálně divné postavy (tří kněží, kteří byli za trest posláni na odlehlý irský ostrov), nemyslitelné situace, přičemž v těch nejhorších si nejokopávanější postavy opět zahrál sám autor. Pro mě další z důkazů geniality jeho smyslu pro humor. (14.12.2010)