Halloween: Predvečer Sviatku Všetkých svätých

HALLOWEEN mě neoslovil už v pubertě, kdy jsem hltal jeden slasher za druhým (a paradoxně zbožňoval sérii PÁTEK TŘINÁCTÉHO, inspirovanou úspěchem HALLOWEENU) a nejinak je tomu i po letech, ačkoli Carpentera řadím k mým nejoblíbenějším režisérům. Ano, hudba je tu geniální a zejména díky ní to má atmosféru. Ale to je vše. To, jak během první půlky kamkoli se Laurie podívá stojí Myers, je až legrační, stejně jako Loomisovy démonizující hlášky. A když se v druhé půlce konečně začne vraždit, vraždy jsou značně nenápadité. Pár pěkných strašidelných momentů tu sice je (útěk z nemocnice, šatník, otevřený konec), ale dohromady rozhodně žádný zázrak. (26.11.2006)

Nebylo to takové, abych byl zažraný do obrazovky a fandil buď prchajícím holčinám, nebo Michaelovi, a abych odvracel zrak kvůli strachu z toho, jestli tam najednou ze stínu, nebo pohybem kamery, někdo vyskočí. Přeci jen už bylo natočeno tolik slasherů a najdou se mezi nimi opravdu mistrovská díla. Tento patří k těm prvním, kteří éru slasherů započali, zacož mu děkuju, ale kvůli tomu si hned nezaslouží vysoké hodnocení. Přesto se mi vryl do paměti a určitě si na něj najdu někdy opět čas. (03.11.2012)

I když už měl v roce 1978 John Carpenter za sebou pár zdařilých snímků (např. Temnou hvězdu a 13. okrsek), byl to právě Halloween, který ho proslavil po celém světě. Jednoduchý příběh, naplněný perfektní hororovou atmosférou a několika žánrovými klišé (byla to tenkrát vlastně klišé?), doslova rozpoutal diváckou mánii a dal vzniknout několika pokračováním kolísavé úrovně. Původní snímek však patří k filmové klasice a vystřelil do první ligy ještě jednu budoucí hvězdu - ječící královnu Jamie Lee Curtis. (02.09.2013)

Pesimistický film bez děje, který pohromadě drží hlavně mistrná režie a hudba Johna Carpentera. Začátek je děsivý zejména díky momentu šokujícího překvapení, kdy se vrahem stává teprve šestileté dítě (!), jenže po jeho útěku z ústavu snímek usíná na vavřínech a jen velice pomalu plyne dál. Napětí vyvolávané vždy vynořením Michaela na nějakém nečekaném místě a děsivém zapištění nepatří zrovna mezi funkční způsoby, ale je třeba upozornit, že tenhle slasher je proti starším snímkům v mnohém inovativní a rozhodně nemůže za to, že jeho praktiky jsou dnes již okoukané a používané v každém tuctovém hororu. Veliké plus si tvůrci zasluhují za dlouho ukrývaní tváře samotného pachatele, což se může pro neznalce stát zajímavým lákadlem pro dodívání se (detail přichází až někdy v 68 minutě). Nejzajímavější částí je pak bezpochyby samotné finále (a samozřejmě místa kde se vyskutuje skvělý Dr. Sam Loomis), kdy se tehdy ještě celkem pěkná Jamie Lee Curtis, vydá do domu hrůzy a setkává se jak s Michaelovým dílem, tak i s ním samotným. V tuto chvíli se konečně začne něco dít. Vcelku nudná povídaná, která bůhví proč odstartovala nevídanou vlnu slasherů. Vždyť tenhle film ani nemohl nikoho šokovat, zdá se že zachovává kodexy o tom, co se smí a co nesmí ukazovat. Ani vraždy nejsou zrovna nápadité, až na jednu mrtvolu houpající se ve skříni není o co stát. Halloween na mě bohužel zrovna nezapůsobil, v téměř celém rozsahu je to jen nudný snímek který nemá dnešnímu publiku co nabídnout. [TOP 19/11 87%] (04.06.2007)

Pure Evil. Fear itself. Michael Myers. Jeden z nejdůležitějších filmů v historii žánru spolehlivě zaujme a funguje i dnes, což se o mnoha jeho pokračovatelích říci nedá. Osobně bych sice uvítal více vražd, ale snižovat kvůli tomu hodnocení by byl nesmysl. Horror movie of the year (15.08.2007)