Niko Pirosmani
Pirosmani
Obsahy(1)
Filozoficky ladená filmová balada o neľahkom životnom údele maliara-naivistu Nika Pirosmanišviliho. Neobyčajne emotívne sa tu prejavuje jeden zo základných motívov Šengelajovej tvorby - motív samoty, tu prezentovaný ako pocit odcudzenosti čestného umelca v spoločnosti. Svojrázna poetika filmu pramení aj z premyslenej výtvarnej štylizácie záberov a sekvencií. Film, ktorý chce priblížiť tajomný proces umeleckej tvorby a naučiť vidieť krásu v najvšednejších životných prejavoch, je komponovaný do štyroch noviel: Žirafa (symbol plachosti a mlčania, príchod Pirosmaniho do mesta), Biela krava (symbol pokoja a optimizmu, Pirosmani ešte nie je profesionálny maliar), Knieža (takú prezývku získal v bohémskom období svojho života; ľúbostný románik, priateľstvo s tromi kumpánmi, krúžok maliarov ho neprijíma medzi seba) a Žltý lev (symbol múdrosti; opustený a chorý maliar umiera). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (17)
Moc pěkné je tu orientální myšlení. Narace je jiná stejně jako je na východě jiné divadlo - záběry ze šantánu a la francaise jsou padesátkové - a sedmdesátkové - připomnělo mi to Akermanové závěr Les rendez-vous d’Anna. A ještě jedna věc je tu odlišná od západního kina - tady jde o ty nejdůležitější věci - kontakt člověka s transcendentnem a jeho zasazení do společnosti. Jde o život. Velmi čistě podané. Má to styl. ()
Leckdo by řekl, že tempo tohoto filmu je příšerně pomalé, že se tam vlastně nic neděje, že je nudný... Mně to tak nepřišlo. Snímek je poskládán ze zajímavých epizod naivního malíře Pirosmanišviliho, jehož osud může vyznívat universálně, ať už v jeho touze pořád něco malovat (čili něco tvořit), v jeho odlišnosti nebo odcizenosti vůči okolí. Film je vyprávěn v neobvyklém, ale o to přitažlivějším duchu, atmosféra souzní s malířovými výtvory a jakkoli se jeho Žirafa může jevit primitivně, má své kouzlo a svou specifickou poetiku. Stejně tak tento film, jehož kamera je podobně laděná. ()
Krásně pomalé vyprávění, příběh o hledání, ale příběh je ztracen na začátku, je tedy zbytečný, jen něco málo přežilo, hledání konce... a snad i hledání malinkých krás všedních dnů, když se stávají nevšedními, Niko měl vlastně celý život nevšední, putování bez konce, hledání hodnot žití a kresby znamenající bytí... ()
LFŠ '07 - Pomalé tempo, nádherná kamera. Nebýt v Měšťanské besedě tak nesnesitelné dusno, užil bych si film daleko více a hodnotil možná maximálně. Ale ono, když z vás neustále lije pot a vy si říkáte, kde se to z vás stále bere, hodnotit maximálně se prostě nedá, protože to minimálně působí rušivým dojmem. :-) ()
Tento štýl naivnej maľby mi veľa nehovorí, zato život gruzínskeho umelca bol nepochybne zaujímavý. Celý život trel biedu, chľastal podobne ako Toulouse-Lautrec a vymaľoval snáď všetky vinárne v Tbilisi. Disponujem dokonca informáciou, že na jeho obrazoch prevláda čierna farba preto, lebo mu ju zadarmo dávali výrobcovia rakiev. Veľa jeho obrazov je namaľovaných na vývesných ceduliach obchodov, takže spod maľby občas presvitá nejaký ten nápis typu "tabak" alebo "magazin". Toto poňatie je čisto umelecký film, veľké prázdne miestnosti, lyrika, sem-tam folklór. Nebolo to zlé, mohlo to byť lepšie. ()
Galéria (9)
Fotka © Gruziya Film
Reklama