Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po sedmi letech reprízování úspěšného divadelního představení se stejnojmenným názvem režisér Václav Marhoul převádí do filmové podoby vlastní scénář inspirovaný povídkami amerického spisovatele Raymonda Chandlera. Tomáš Hanák v něm představuje soukromého detektiva Phila Marlowa, tedy klasického hrdinu, romantického kovboje, který bere zákon do svých rukou v drsné prérii velkoměst. Je to poctivý a skeptický dříč, který se plahočí za svými případy, které řeší po mnoha omylech, často ztýraný, zmlácený zločinci, nezřídka i policií. V tomto světě násilí, nedůvěry a korupce je všechno prodejné. Všechno kromě jeho samého. Příběh je zasazen do prostředí města Los Angeles v roce 1937. Základní dějovou osou, tohoto jinak pro diváky vděčného komediálního a parodického žánru, je zprvu banální a chandlerovsky typické vyhledání pohřešované osoby. Celý případ je však samozřejmě daleko složitější a Marlowe postupně rozplétá celé zamotané klubko vztahů a motivů a to až ke zdárnému konci. (Warner Bros. CZ)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (564)

Spooner 

všetky recenzie používateľa

Ostře nabitá parodie s mála náboji.tak by se dal charakterizovat tento český snímek kterému chybí dobré nápady a o hodně více humoru.Je ale nutno podotknout že nebýt heců ve vedlejších rolích nebylo by na co se dívat.Takový Dušek,Liška,Preiss a Macháček své vedlejší role zvládly bravůrně a je radost se na ně koukat.Tomáš Hanák taky nic nezkazí ale žádnej zázrak to neni co si budem povídat.Zkrátka za 2 a půl. ()

Legas 

všetky recenzie používateľa

Tomáš Hanák sice umí bravurní vnitřní hlas, ale co je mu to platné, když mu ho někdo neumí napsat. Číší z něj sice jakýsi náznak parodie, ale k smíchu to moc není. Vizuální dojem z Tomáše Hanáka je perfektní. Jakoby se už narodil s kloboukem na hlavě. Bohužel se to nedá říct o jeho hereckém výkonu (mimo již zmíněný vnitřní hlas). Obsazení je jinak výtečné: opět výborná Vilma Cibulková, konečně netypický Pavel Liška, Macháčkova široká mafiánská čelist nemá chybu („Chceš taky kovovou plombu do tykve, bobane?“) a skvěle šílený Milan Šteindler je jednoznačně nejlegračnější figurkou (i scénkou) filmu, i když zrovna zde nejde snad o žádnou konkrétní parodii. Mám pocit, že kdyby Mazaný Filip zůstal „pouze“ u komedie a nezahrával si s tak ošidným žánrem, jakým je bezesporu parodie, pak by byl jistě daleko lepším filmem. Limonádový Joe to bohužel není. Atmosféru má dobrou, kulisy navodí patřičně parodijní dojem a hudba to vše doplní, ale když potom spousta fórků vyloženě vyšumí, pak se není čemu smát, což je u parodie trochu zádrhel. ()

Reklama

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Skvělá kamera, hudba, výprava a spol. Neselhávající Tomáš Hanák versus selhávající scénář. Některé scénky s příběhem víceméně (či vůbec - Smraďoch Miller) nesouvisely, jiné byly delší než bylo zdrávo (filmové studio) a Milan Šteindler mi připomněl Leslieho Nielsena. Když máte málomluvného hrdinu ve filmu, kde nejzajímavější jsou jeho hlášky, máte zaděláno na problém. A citace filmových hitů nebo reklam to nezachrání. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Najdeš Aňu? Každý štěk excelentně obsazen (včetně armádního generála Šedivého) a ta sestava: Vedle všech těch Sklepáků, Trojanů, Lišků nebo Dušků tu máme Preise, Kaisera, atd. atd., až po legendárního starého I. Vyskočila, jehož podezírám, že větu „zapomněl jsem mu zout boty“ ve scénáři neměl, srov. jeho vlastní reakci s Hanákovou jen stěží zvládnutou nereakcí. S citacemi známých filmů se Marhoul mohl krotit – skromné či málo nápadné jsou fajn, ale použití celého výstupu z Triger Whisky Saloonu ve zhruba stejném kontextu není právě potentní (ač na divadle třeba být mohlo) a o „Kydech“, o nichž vím dobrou půlminutu předem, platí, že opakovaný vtip není vtipem. Hanák mě zase na začátku zklamal odtažitým přednesem epesních přirovnání; jak si na to zvykneš, tak už na té vlně jedeš, ale směrem k závěru kvalita hlášek klesá. Typově je ale Hanák do-ko-na-lý. A naskočit na vlnu tohoto filmu je jediné, co potřebuješ, protože jeho kvality jsou prvotřídní, některé scény geniální a třeba kamera excelentní. Ale nevadí. Mazaný Filip je skvost, jemuž jistá pozapomenutost i modré hodnocení jen sluší. „Ten telefon moh´ něco znamenat. Jenže já nevěděl, co.“ ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Filmová adaptace legendární divadelní hry (kdo viděl, ví o čem mluvím...) divadla Sklep parodující klasické gangsterky Raymonda Chandlera se soukromým očkem Philem Marlowem alias Tomášem Hanákem v hlavní roli... Režisér Václav Marhoul, též vzešlý z kruhů kolem divadla Sklep, přistupuje ale k parodii z jiného směru, než jsme zvyklí od klasiků - pánů Brdečky a Lipského... Zachovává formální, tedy torzovité, vyprávění sklepáckého dramatu, přebírá zalidněný prostor řadou marginálních komických figurek (obsazen je tu snad každý, kdo v oblasti českého alternativního humoru něco znamená), stejně jako ponechává klasickou sklepáckou poetiku, plnou absurdna (,,Doslova se mi přilepili na paty..."), dadaismu i hraní si s jazykem (boss Perrugini - výborná slovní hříčka založená na české výslovnosti jména v 1. pádě:-) atd.), a přidává svůj díl imaginace a tvůrčího podílu - formálně co možná nejpřesnější postižení atmosféry a nálady žánru noir a gangsterek, obvykle s Bogartem v hlavní roli, a vykreslení klasického Hollywoodu 30. let... K tomu navíc přimísil moře filmových odkazů a citací z klasických filmových děl (v jednom z vedlejších ateliérů právě natáčí Ed Wood, basketbal na zastrčeném plácku hrají chovanci psychiatrické léčebny z Přeletu nad kukaččím hnízdem...), ale i z děl moderních (gangsteři ,,Zabili Kennyho", postavu ze South Parku, je tu i díky své četné citovanosti trochu sporná aluze na Matrix...). Marhoul si ale se svým filmem opravdu vyhrál do posledních detailů - pozorný divák v něm nalezne plno vtípků až kdesi v druhém plánu (kupříkladu prohozená zpětná projekce nesynchronizovaná se stylem jízd Phila Marlowa)... Většinu svých propriet ale tenhle film přebral z geniální sklepácké hry - bláznivý ředitel psychiatrického ústavu v podání Milana Šteindlera byl kdysi v divadle ještě potrhlejší, všechny ty Chandlerovské hlášky Tomáše Hanáka ještě zemitější (,,Vlhký vzduch studil jak popel vychladlého vztahu..." ... ,,Piju cokoliv...když je to whiskey..."), odstup a nadhled k parodovanému ještě výraznější... Ztrhané bránice se ale do filmu přenést nepovedlo...a to je, myslím, jediné mínus toho snímku. Všechny ostatní složky filmové stavby sedí dokonale - promyšlená a erudovaná režie, výborná kamera pana Smutného, typově přesní a dokonalí herci (zvláště Oldřich Kaiser v roli mafiánského bosse Perruginiho a jeho skupina gangsterů, ale i nesklepačka famme fatale Vilma Cibulková...mimochodem, tohle je přesně ten film, který si mnohem lépe vychutnají cizinci bez znalosti českého kulturního prostředí a bez v podvědomí uložených obličejů a stereotypů spojených s jejich typologií...), stylová hudba... Tedy téměř dokonalý Phil Marlowe... ,,Nikdo mi nerozumí, jsem záhadný..." ()

Galéria (16)

Zaujímavosti (28)

  • Po třech letech shánění finančních prostředků měl Václav Marhoul stále jen 200 000 Kč. Celkem oslovil přes 300 firem. Pouze osm z nich se nakonec na snímku podílelo. (hippyman)
  • Václav Marhoul se nad vlastnoruční adaptací své divadelní hry zamyslel takto: "Kdybych to měl vyjádřit procentuálně, řekl bych, že šedesát procent je z předlohy a čtyřicet je nových. Musel jsem projít autocenzurou a spoustu scén a dialogů vynechat. Líbily se mi, ale děj by strašně zdržovaly nebo zamotávaly. Problém – i když radostný problém – je totiž v tom, že jde na jednu stranu o parodii, ale zároveň je to taky detektivka, takže příběh se musí nějakým logickým způsobem odvíjet. Tudíž jsem se pohyboval na dost tenkém ledě a pořádně jsem se s tím natrápil, ale myslím si, že z toho nakonec vyšla i ta detektivka. S legrací jsem problém neměl, protože jsem z divadla věděl, čemu se diváci smáli a čemu ne, ale ta detektivka mi vrásky nadělala.“ (NIRO)
  • Scénář napsal debutující režisér Václav Marhoul podle vlastní stejnojmenné hry pro Divadlo Sklep, které ji mělo v repertoáru již bezmála 20 let. Teprve od sedmé verze scénáře začínal být spokojený. Než padla první klapka, napsal jich celkem dvanáct. (hippyman)

Reklama

Reklama