V plnom nasadení

Tak tento seriál patrí z môjho pohľadu madzi to najlepšie čo vzniklo z nemeckej mašiny na výrobu kriminálnych seriálov. Po Derrickovi, nudnom Siskovi, Wolffovi a ďalších je tu psychiater Dominik Born, ktorý pomáha chytať tých najhorších a najzvrátenejších vrahov. Postava je celkom príjemná už len z pohľadu toho, že je to človek z mäsa a kostí, ktorý má strach o svojho syna a podľahne i nešvárom ako alkoholizmus. Vraždiaci maniaci sú dosť chorý a kolegovia celkom v pohode najmä cynizmus patologičky Kordovej. Hodnotenie je znížené z dôvodu, že seriál je podstate kópiou amerických i britských (Cracker) kriminálok. (07.09.2007)

Souhlasím s tím, že tohle je patrně nejlepší německý seriál. H. W. Meyer vypadá opravdu jako psycholog a dokonce mu chybí nějaká větší vlastní úchylka, krom občasné náchylnosti k alkoholu. V Americe by už měl vidini nebo mluvil s mrtvými, či něco podobného. Že umřela Glaserová mi nevadilo do doby, než jsem začala sledovat nástupkyni. Výměnu ale chápu. (18.07.2008)

Tak především nechápu a apeluju na ty, co si tady tomuhle seriálu dovolili dát odpad!... Copak, jednotlivé epizody na vás byly příliš složité a vy jste nepochopili jejich obsah...? Nebo jste jenom usoudili, že jde o další produkt zpod německé etikety, takže si vyšší hodnocení snad ani nezaslouží....? Přitom Specialisté na vraždy jsou naopak snad první německou tvorbou, která si na nic nehraje, nepřidává do svého díla žádné logické nesmysly, ale představuje nám, jak taková práce kriminálního psychologa (potažmo profilitika), doktora Dominika Borna, chodí ve skutečnosti, že je přednostní uvažovat jako vrah, pokusit se odhalit, co se mu právě honí hlavou, zkrátka nemyslet ze strany oběti, a to vše na základě praxe a dlouhodobého studia psychologie. Tato práce však později nezůstane bez různých nešvarů, neboť člověk, který celý svůj život nahlíží do nemocných duší ostatních, začne být sám psychicky na dně, což během seriálu pozorujeme u Dominika několikrát - od špatných nálad, kdy se mu přímo před očima pachatel sám zabije, po vystavování nebezpečí své rodiny, která se od něho následně odlučuje co nejdál a on se tak musí vypořádávat s takřka omezeným vídáním svého milovaného syna až po zaručeně nejdepresivnější období, které nastane ve čtvrté sérii, kdy propadne alkoholické závislosti kvůli již zmíněnému důvodu, ke kterému se -aby toho nebylo málo- přidá smrt jeho dlouholeté kolegyně zrovna ve chvíli, kdy si oba uvědomí, že se milují a prakticky jeden bez toho druhého nemůže být. Chápu, že šlo o rafinovaný scénáristický tah, nicméně zapůsobil více než efektivně. Dál tak nezbývá sledovat, jak se postupně vyvíjí vztahy mezi ním a jeho dalšími dvěma kolegyněmi, a že každý z nich nabízí úplně něco jiného, např. odlišnou vzájemnou chemii mezi hlavními hrdiny. Návraty starších postav byly podle mne leckdy povedenější, než jejich osudy v původních příbězích (viz. Lore Limmerová nebo Felix Nachtigal). Já jsem opravdu rád, že jsem si tento seriál mohl znovu kompletně zopakovat, k mému osobnímu nastávajícímu studiu psychologie je to více než dobrý doplněk. A nejoblíbenější nebo nejzajímavější epizody? Šachista (Schach der Dame), Poslední kapitola (Der letzte Kapitel), Starosti jedné matky (Sorgen einer Mutter), Dvojčata (Zwillinge), Born a ženy (Born und die Frauen), dvojdíly Tajemství vlků (Der Kannibale / Das Geheimnis der Wölfe) a Děti (Kinder)... 8-) (16.03.2007)

48/48 Jeden z nejzajímavějších německých krimi seriálů tvoří pilotní film a celkem šest sérií po osmi dílech. Zajímavé je, že na poslední sérii se čekalo celé tři roky. Ostatně to nebyly jediné problémy, které se týkaly vysílání po celém světě. U nás jsme si na Primě užili také špatné pořadí jednotlivých epizod. Ale konec dobrý, všechno dobré. Dnes už je komplet dostupný na DVD v originále a kromě skvělého doktora psychologie Dominika Borna (Hans Werner Meyera) si můžeme postupně užít všechny tři jeho kolegyně, vrchní policejní komisařky: Evu Glaser (Astrid M. Fünderich), Isabel Becker (Delia Mayer) a Katrin Rasch (Esther Schweins). S každou z nich má Dominik hodně zajímavý vztah, takže kromě případů, které jsou převážně řešeny metodou prvotního vytváření profilu pachatele, jsou tu také jiskrné dialogy a tu a tam nějaká ta příjemná týmová hravá přestřelka s profesorkou-patoložkou Konstanze Kordou (Barbara M. Ahren). Ta nádherně žárlí na Dominika a tak žádná jeho parťačka to s ní nemá vyloženě lehké. Některé díly jsou ale poměrně drsné a jiné zas skutečně vyžadují znalost předešlého děje, i když primárně by neměl být problém usednout k seriálu náhodně. Já sama jsem tak začínala a dnes se vracím hlavně k dílům, kde se míchá závažný případ, i vnitřní ironie a humor. Doporučit bych jich mohla většinu, nejvíce ale ty ze třetí a čtvrté série: Panenskou pálenku (Jungfrauenschnaps), Upíra (Der Vampir), Stuttgart Rot (Stuttgart Rot), Dvojčata (Zwillinge) a dvojdíl Bohyně (Die Göttin). Závěrečná šestá řada je výjimečně složená hned ze tří dvojdílů a pokud si seriál chcete opravdu užít, shlédněte Děti (Kinder) až na úplný konec, kromě zajímavého případu se zde dořeší i soukromé příběhy. (25.01.2009)

Mě to bavilo. A co víc, připadalo mi to i docela inteligentní. Člověk sice obvykle od začátku ví, kdo je vrah, ale je zajímavé sledovat postup, jakým to zjistí i kriminalisté. Profiling ve forenzní psychologii je lákavý a tady si ho člověk užije požehnaně, navíc v podání maniodepresivního svůdníka Meyera. Impertinentní Fünderichová jako Glaserová svou práci zvládá taky dobře. A cynická patoložka je dobře doplňuje. Po smrti jedné z hlavních postav ale bohužel umřela i kvalita. (09.03.2011)