Šťastně až na věky
Happily Ever After
VOD (4)
Obsahy(1)
Sonda do novodobých podob partnerských vztahů od polyamorie přes otevřený vztah po lásku přes internet anebo milenecký vztah se zadaným partnerem... Režisérka sleduje v dokumentu pět příběhů lidí, kteří se rozhodli hledat své štěstí v jiných partnerských soužitích, než je běžné. „Jak vypadají partnerské vztahy 21. století? Přestává v dnešní době stačit monogamní model muž a žena? Nejsou podoby lásky ve skutečnosti rozmanitější než ty, které společnost akceptuje jako normu?“, ptá se Jana Počtová... Polyamorie, otevřený vztah, láska přes internet nebo dlouholetý vztah se zadaným partnerem. Přestože příběhy protagonistů skládají pestrou mozaiku různých partnerských vztahů, jedno mají společné: každý se nějakým způsobem odklání od zažitého vztahového modelu. Přestože by se mohlo zdát, že ony „podoby lásky” nejsou dnes již tak výjimečné, stále se o nich otevřeně nemluví... Nebinární propagátor polyamorie Fró chodí s Honzou, ten ale žije ve společné domácnosti s Andreou. Andrea se vídá s Jakubem, který žije s Michaelou. Dohromady tvoří takzvanou polykulu. Alexandr a Šárka se rozhodli pro otevřený vztah. Tvoří stabilní pár, ale jejich filozofie připouští i další paralelní intimní vztahy. Čtyřicetiletá Dagmar udržuje dlouholetý vztah se zadaným partnerem. Zdánlivě to vypadá, že jí taková situace vyhovuje. Miroslava, kterou manžel „vyměnil za mladší model“, partnera zas hledá na internetu. Láska přes internet ale přináší určitou nejistotu: Co když ten další bude ještě lepší? Poslední dvojicí naší mozaiky jsou katolíci Kristýna a Mirek, kteří věří, že opravdová láska je možná jen v monogamním vztahu. Zatímco pro Kristýnu je vztah, do něhož si přivedla malého syna druhým pokusem, Miroslav s prvními intimnostmi i společným bydlením čekal až do svatby... Příběhy, které napsal sám život, sledovala Jana Počtová v průběhu tří let. (Česká televize)
(viac)Videá (7)
Recenzie (50)
Snad neplánovaně, přesto je výsledná podoba dokumentu extrémně negativním obrazem všech typů zobrazených vztahů. Množina stereotypů, ledabylé situace bez vysvětlení. Lidi z polyamorní polykuly lépe představil díl Polyamorie, volba svobody z cyklu Queer. V tomto výseku není vysvětleno ani pohlaví Fro. Přestárlá milenka chvíli věří, "že se kvůli ní rozvede", později hořce lituje. Hippie komunita pěstuje volnou lásku, ona se neustále hledá, on žárlí jen na hmotné statky a řešením je samozřejmě další "pozdní plod". Rozvedená žena si několik let užívá na seznamkách a hledá neexistující ideál, načež dojde ke smíření "s tou mladší", která byla důvodem k rozvodu. No a ten největší průser je věřící dvojice z Moravy, kde se ona rozvedla s otcem prvního dítěte, aby žila "lépe", přičemž výsledkem je tupý manžílek, který jde po jejím náročném porodu (kdy na životě byla ohrožena ona i dítě) radši pomáhat mamince na barák. Marnost nad marnost. Lehkosti Manželských etud se to nepřiblížilo ani zbla. ()
Nejzajímavější dokument z několika, které jsem zhlédla v rámci letošního brněnského Jednoho světa. Oceňuji, jak se režisérce podařilo (prostřednictvím výběru vhodných protagonistů, úseků z jejich života, které se rozhodla nasnímat, trefnými otázkami, které těm lidem pokládala...) představit nám opravdu pestrou škálu přístupů k partnerským vztahům na poměrně velké skupině osob, přičemž jste jako divák neměli pocit, že byste měli moc či málo informací, že by se některým protagonistům režisérka věnovala více než jiným, působilo to hezky vyváženě. To už chce jistě nějakou dávku umu. Ačkoli budou asi každému divákovi (např. i dle vlastního přístupu ke vztahům) sympatičtější jiní protagonisté, věřím, že zajímat vás budou osudy všech a když bude režisérka zrovna sledovat jednoho, budete se už zároveň těšit na to, co nového se děje u těch dalších. Místy se můžete u filmu pobavit, místy zamyslet, zarazit, žasnout, naštvat. Podle mého názoru může být tenhle dokument také taková pěkná zkouška respektu a tolerance i pro diváka, který se považuje za otevřeného, liberálního. Já jsem se asi nejvíce zamýšlela nad modelem otevřených a polyamorních vztahů a při sledování filmu si zase jednou posílila svůj dojem, že tato (a zejména asi ta polyamorní) soužití, jakkoli je určitě neodsuzuji a jakkoli mohou některé jejich aspekty/teze působit moc hezky, asi nebudou dlouhodobě z různých důvodů příliš fungovat, vždycky v té skupině bude někdo nespokojen. Ale možná zatím jen narážím na případy, kdy se to úplně nepovedlo, přičemž někde tímto způsobem žije spousta lidí, kteří všichni spokojení jsou, kdo ví. Každopádně není vůbec špatné zkusit se na vztahové věci obecně podívat takto z více úhlů pohledu, uvažovat nad různými přístupy, proto jsem ráda, že jsem Šťastně až na věky, které tomu zdařile otevírá prostor, viděla. 80 %. ()
Film pojednává o tom, jak jsou na tom lidé s partnerskými vztahy. Ukazuje se, že jsou na tom různě, což nepřekvapuje. Film nepřináší nic zásadně nového. Jeho zajímavost je daná zajímavostí tématu, které v běžném životě (vedle debat o vlastnostech, počinech a poklescích našich bližních) patří k nejčastějším námětům hovorů. Probírat vlastní i cizí vztahy lidi snad nikdy neomrzí. Vzpomínám si, jak jeden kamarád vyprávěl v hospodě historku o tom, jak ze své stále patrnerky udělal občasnou milenku a ze své občasné milenky stálou partnerku. Tato zdařilá rošáda žen se stala tématem večera. Takové věci se nedějí každý měsíc! Pro pobavení připojuji jednu vlastní historku. - - - Moudrá žena - - - Svého času jsem udržoval poměr s vdanou ženou. Jednou, když jsme odpočívali po milování, se mě otázala, co řekneme jejímu manželovi, pokud celá věc vyjde najevo. V dané chvíli jsem o tom neměl žádnou konkrétní představu. „Pokud jde o mne,“ pravila žena, „řeknu, že já jsem jenom ležela. A z toho, co jsi dělal ty, se budeš muset zodpovídat ty.“ Sklonil jsem se před její moudrostí. - - - Podnětné recenze: rhol, NinadeL, rivah. ()
Ľudia sú rôzni a rôzne sú aj vzťahy medzi nimi. V tomto dokumente sú také rôzne, aké si len bežný človek dokáže predstaviť a tiež také, aké by si predstaviť ani nevedel. Mám rád takéto pohľady do neznámych miest a nebudem hodnotiť zobrazené vzťahy, ale dokument samotný. Ten má na vzťahy a dlhé sledované obdobie málo času, ale aj tak sa mi pod kožu dostali. Zaujímavé je, že pre väčšinu ľudí z filmu (nie pre všetkých) je nakoniec po rôznych úletoch najvhodnejší jednoduchý monogamný vzťah. Veľký palec hore majú rodičia chlapa z polyamorického vzťahu, ktorí prišli na návštevu aj pred kamery napriek tomu, že sa im situácia viditeľne nepáči, a berú to dokonca s vtipom a bez odsudzovania. ()
My si nezaslúžime prežiť, keď medzi nami behajú takéto zrúdičky. Od začiatku do konca som na tie príbehy kukal s otvorenou hubou a nechápal som, jak je toto možné. Skvelá zostava vysoko nesympatických ľudí, pri ktorých ma ich vzťahové kotrmelce ani neprekvapujú, oni nemajú na výber. Polyamorná trojka je niečo skutočne otrasné, prestarnutá milenka detto, hen ten pobožný pár, no to ma pojeb a ezo píča tiež nieje úplne v pohode. Jáááj, a ešte kurva, čo plodí deti ale nevie obsedieť s manželom, lebo má pičulu nezbedu. Seriózne, toto je už za hranicou pochopenia. ODPAD! ()
Galéria (30)
Fotka © Punk Film
Zaujímavosti (1)
- Píseň, která hraje při závěrečných titulcích, je „Krevní oběh“ od české skupiny WWW Neurobeat. (Azurose)
Reklama