Jeden život

Nicholas Winton je pro mě podobná osobnost jako Oskar Schindler. Oba vnímám jako velmi statečné muže, díky kterým bylo zachráněno několik set lidí židovského původu, kteří by jinak byli posláni do koncentračního tábora a pravděpodobně nepřežili. Tento film krásně mapuje dvě důležité etapy života právě Nicholase Wintona. Ta první je z roku 1938 a ukazuje zabrání Sudet a následnou okupaci Československa, a právě Nicholase Wintona, který se rozhodl ke svému činu. Druhá část je až z 80. let a máme možnost sledovat život Nicholase, jak zpětně vzpomíná a celkově se s tím vyrovnává. Roli Nicholase se zhostil nejprve Johnny Flynn, který je za mě průměr, a později Anthony Hopkins, který rozhodně Flynna smetl a naprosto ho převálcoval v jeho výkonu. Jeden život dost často přirovnávám a srovnávám s filmem Schindlerův seznam, protože oba filmy jsou vesměs podobné. V obou jde o stejnou dobu, v obou jde o záchranu Židů. Co se týče ale kvality, tak Schindlerův seznam ve mě zanechal daleko znamenitější pocity a byl více smutný, takže si divák dovedl lépe představit pocity hlavní postavy. Tady u toho nemůžu říct to samé. Je tu pár momentů, kdy teda na hlavní postavu všechno "dopadne" a projeví nějaké známky emocí, ale jinak jeho osobnost je dost chladná a neprojevuje nic. Každá jednotlivá pasáž filmu má co nabídnout, ale když vezmu výsledek, tak mi připadá dost prázdný. Zejména v pasážích z roku 1938, kde za mě mohlo být více "akce", aby výsledek byl více přitažlivější na oko a aby se divák mohl vžít do role a poznat jak těžké období to bylo. Za mě se tedy jedná o velice přibarvený a lehký film na který se mohou podívat i lidé, kteří téma holokaustu moc nemusí, protože nejeví moc žádné známky hrůzy a zrůd, co se děly během druhé světové války. Kolikrát mi přijde, že kdyby se přidalo na tvrdosti, tak by výsledek více odpovídal realitě a ukázal by lidem tu pravou hrůzu. Výrazné plus musím také dát českým lokacím a občasným českým větám, které ocení hlavně český divák. Celkově si ale ode mě tento film odnáší 7/10 (20.02.2024)

I když jsem se nedozvěděl téměř nic o samotném Nicholasi Wintonovi, jen to, že to byl jak sám o sobě řekl, obyčejný člověk, tak jde o velmi dobré a dojemné drama. No ale jak vidno, i obyčejný člověk zvládne neobyčejné. Chvílema film možná ztrácel údernost a napětí, ale i tak je cennou připomínkou odvahy jednoho chlápka. (25.02.2024)

Skvělý životopisný snímek o muži, který se snažil zachránit z Československa, co nejvíce židovských dětí před vypuknutí války. Film, který se Vám zaryje pod kůži a na konci nádherně dojme. V hlavní roli jako vždy vynikající Anthony Hopkins (můžu ho úplně všude). Je to poctivě natočený film, který filmařsky není ničím ohromující, ale jeho příběh je Tak nosný a silný, že vlastně hledat chyby na tomto filmu je úplně zbytečný. Kdo si chce užít silný příběh a ne pořád chodit na komiksovky a jiné blbosti, tak tohle musím doporučit. Za mě 9/10. "Ten, kdo zachrání jeden život, zachrání svět". (11.02.2024)

Jeden život sází především na silné ústřední téma. Příběh Nicholase Wintona je fascinující a jsem rád, že jsem se o celé československé akci, i když s velkým zpožděním, mohl touhle formou něco dozvědět. Bohužel mám pocit, že tvůrci až příliš spoléhají právě na námět a samotné zpracování je v mnoha ohledech neuspokojivé. O Wintonovi se toho člověk příliš nedozví, nemá šanci jeho charakter prozkoumat do větší hloubky, a některé jeho činy (v obou časových rovinách) tak působí trochu z ničeho. Pasáže z minulosti jsou navíc dost uspěchané, chybí jím větší napětí a trpí i na herecké výkony některých zúčastněných, které mi přišly až strojené. Zvlášť u mladého Wintona je ten rozdíl oproti skvělému Hopkinsovi až propastný. Z filmařského hlediska jde tedy o mírné zklamání, ale co naplat, snímek mě i přesto třikrát dohnal k slzám. Ačkoliv to celé mohlo být mnohem komplexnější, tomuhle filmu o čisté lidskosti prostě ty slabší 4* dát musím. Ale pokud chcete o Wintonovi víc informací, hledejte jinde. 7/10 (03.02.2024)

Vidět Zónu zájmu týden po Jednom životu zřejmě umocnilo nepříjemný pocit, který přetrvává. Sir A. Hopkins exceluje v malém filmu o velkém člověku. Ve skromném snímku, jako byl (zdá se) i život onoho hrdiny a právě onen obyčejný způsob pojetí jeho příběhu o obyčejných lidech je jeho největší přednost, která prostě dojímá k slzám. Zóna zájmu je odlišná. Precizní. Chladná. A řeže hluboko. Filmů na téma holocaustu jsme viděli dost, ale dovolím si tvrdit, že jsme z oné zrůdnosti nikdy neviděli tak málo a zároveň tak moc. Lehkost, se kterou Glazer servíruje ono odlidštění z pohledu nacistických příslušníků je až mrazivě děsivá. Ve chvíli, kdy se řeší výkonnost pecí a padají slova jako "náklad" si už jenom potichu ublinknete do pusy... Na formu, kterou je celý snímek uchopený, tedy stručný a zároveň nesmlouvavě vypovídající, můžu říct jen: bravo. (08.02.2024)