Priepasť

V roce 1990 mě tenhle film v kině naprosto fascinoval ( jak by řekl pan Spock). Mám slabost pro podmořské filmy, dokumenty od Jacquesa-Yvesa Cousteaua jsem hltal odmalička. Tajemný svět hlubin, neprobádaný, čarokrásný. A Cameron dokázal svůj napínavý příběh zasadit právě sem. Akční honička podmořských člunů byla na filmovém plátně velkolepá. A což teprve, když režisér použil poprvé ( ještě před Terminátorem 2) počítačové 3D efekty! Vodní had jakoby přišel opravdu z jiného světa.... Občas se film dostává až do jakési polodokumentární polohy, například když sledujeme, jak lze dýchat ve vodě pomocí speciální tekutiny. Musím říci, že já se rozhodně nenudil ( asi za to může trénink na klubových filmech náročného diváka, a nebo okouzlení podmořským světem, nevím) a nakonec mi ani moralizující a výchovný závěr až tak nevadil. Rozhodně nemohl přebýt to, co se vše před ním odehrálo. Ostatně podobné konce mají i Spielbergovy sci-fi počiny. Kdysi byla doba tzv. happy endů, pak se jako protiklad začaly prosazovat tragické konce filmů. Jeden ze spisovatelů prohlásil: proč by měly mít knihy šťastné konce? Vždyť život končí taky blbě - smrtí....a filmy se začaly opičit. Kdysi mi to bylo sympatické, neboť slaďáků bylo přespříliš...A dnes? Je to nějak vyvážené, což se mi líbí. Někdy pořádně nevíte, jak příběh skončí, a to je přece fajn, ne? Propast holt nejsou ani Vetřelci, ani Terminátor, ale mám je rád všechny stejně. (17.08.2010)

Vyšperkovaný feeling osmdesátek v megalomanské výpravě do hlubin temného moře skrývajícího ještě víc než, co by už tak v úzkosti a strachu, člověk mohl očekávat. Sympatické charaktery, pěkná vizuální stránka filmu, detailnost prostředí a slušivá atmosféra se postarají o vtahující zážitek v podstatě po celou dobu monstrózní stopáže (SE verze), ale bohužel, najdou se i místa, ve kterých mě Cameronovy hollywoodské tlaky neskutečně obtěžovaly (celá role mimozemšťanů v čele s idealistickým závěrem)... 8/10 (28.12.2009)

Propast je filmem sakra hollywoodským, a to tím, jak neustále nabourává vážný koncept různými vtípky a odlehčováním. Jak na jedny znaky neustále používá dvojí kódování – vážné a komediální – a námořníky profiluje buď jako kamarády od vedle, anebo jako ostré hochy, se kterými nechcete nic mít. Tohle je posílený i rozvracením norem, kdy vědátoři nejsou zas tak vědečtí a nechají klidně uvolněné koleso. S tím souvisí binární opozice aktivní-pasivní, dominantní-submisivní, smělý-zdrženlivá, kdy si svoje můžou takzvaně vyhmátnout ženy i muži. V neposlední řadě Propast umožňuje čtení politické, protože potápěčské obleky vypadají stejně jako skafandry a klima ruský ofenzivy není než otevřená aluze na studenou válku a závody v dobývání vesmíru. (31.07.2008)

Poslední půlhodinové rozuzlení je naprosto dechberoucí, o tom žádná. Cameron vždycky miloval vodu a hloubky. Ovšem dokodrcat se tam, zvláštně v prodloužené téměř tříhodinové verzi, pro mne bylo velice zdlouhavé a místy bolestné. Výš jít tedy nemohu.. PS : Ed Harris asi vždycky vypadal o 20 let starší. (23.06.2019)

Opravdu rok 1989 ? Nemohu uvěřit vlastním očím jak atraktivní a přitažlivý vizuál film má. Tipoval bych tak rok 2005, škoda, že i horory v 80 letech nebyly na tak vysoké technické stránce jako právě Abyss. Zpočátku jsem si myslel, že se bude jednat o vesmírné Sci-Fi, nakonec se film odehrává v jaderné ponorce( což příliš nemusím), ale naštěstí byl film okořeněn mimozemskou návštěvou i spousta jinými prvky, které mi sedí. Ke své stopáži má film slušné tempo a nenudí. Highlightem je pro mě emotiviní resuscitace a průzkum dna oceánu Edem Harrisem. Jako mínus vnímám pouze, že thrillerová psychóza se nevyvinula v nějaký ráznější masakr. 80% (03.06.2015)