Los ojos azules de la muñeca rota

Gilles má za sebou temnou minulost, a tak je stále na cestách. Přijme práci v rozsáhlém domě na samotě, který obývají tři sestry. Dvě mají následky jakési nehody, nejmladší se pak cítí jako pták v kleci. Brzy dojde v okolí k vraždě, a pak už mladé dívky s blond vlasy a modrýma očima hynou jak na běžícím pásu. Vraždy jsou brutální (ale gore spíše umírněné, byť krví se nešetří) a vrah vydloubává obětem oči. P. Naschy (Gilles) si jako obvykle napsal do scénáře několik žhavých scén, takže vedle vraždění je zde i četné erotické jiskření. Jak bývá pro giallo typické, dívky jsou často naháněny v podivných prostorách - hřbitov, obří vinný sklep či chodby domů. Vizuálně tedy fajn. Také barvy, jímž vévodí červená - šaty, pláštěnka, krev....pěkná je třeba i scéna s bouří. Pro dobové italské horory, a jak vidno i španělské, běžné scény s utrácením zvířat - zde podříznutí kvičícího prasete - by dnes už nejspíš neprošly. Původně jsem uvažoval o třech hvězdách, ale čtvrtou dám za svižný konec, kdy měla smrt práce nad hlavu. (13.01.2023)

Zlaté desaťročie pre giallo žalo úspechy nielen v Taliansku, ale aj v ostatných kútoch sveta. Jacinto Molina ako Paul Naschy si vždy, ak mal tú možnosť, vedel vybrať krásne ženy, ktoré by presne zapadali do jeho scenára napísaného krvou s jemným nádychom vzrušenia a erotiky. Hlavnej úlohy ako aj objektu mocného štvanca trpiaceho za svoju násilnú minulosť sa zhostil práve on, môjho srdca šampión Naschy (Gilles). Jeho túlavé topánky túžiace po novom svete a myseľ zmietajúca sa v útrapách sa spoja a zavedú ho do malého mestečka niekde pri francúzskych hraniciach aby zabudol kto bol a začal odznova. Náhoda, osud alebo naplánovaná vypočítavosť si vybrala v jednu pokojnú noc Gillesa za nového správcu na panstve troch krásnych sestier túžiacich po opatere sídla, duše a tela. Vražedné tempo podporované francúzskym soundtrackom „Frère Jacques“ sa razom začína stupňovať. ### PS – okrem tradičných krvavých gore-teskných záberov mierneho až umeleckého charakteru, sa vo filme objaví aj reálna porážka prasaťa, čo môže byť pre niektorých mestských divákov prekvapenie. (23.01.2017)

Zapadlý giallo thriller s notnou dávkou krve, mystéria a hromadou ošklivě zabitých obětí. Španělé na italskou školu sice nemají, ale vydloubané oči a řady odhalených dámských hrudí naleznete i zde. Pro milovníky zapadlých filmových rarit učiněný unikát! Pro ostatní zájemce malé varování: Pomalý rozjezd, úsměvné herecké výkony a laciné provedení „gore“ efektů. (02.03.2024)

V roce 1973 spolu Aured a Naschy natočili 4 filmy a Los Ojos azules de la muñeca rota je z nich jednoznačně nejslabší a rozhodně to není tím, že se na rozdíl od ostatních (hororových) kousků, jedná o giallo... Je to proto, že skoro do poloviny filmu (bez vražd!!!) se jedná spíše o milostné drama, bez jakékoliv atmosféry, zato velmi nudné... Od poloviny filmu, kdy vražd začne rapidně přibývat, nastupuje i slušná atmosféra (v giallu vytvořena netypicky osamělým domem) a na konci i slušná (i když předvídatelná) pointa... Nemůžu říct, že je tohle špatný kus, ale vzhledem ke zcela zbytečně nudné úvodní čtyřicetiminutovce nemůžu dát více než tři (a to jsem dlouho uvažoval o dvou), průměrné bodíky... (11.06.2011)

Velice prosté a nudné giallo. Ze začátku to ani na tento žánr nevypadá, spíše na milostný trojúhelník, k první vraždě totiž dojede až po 40 minutách. Snímek se pak sice trochu rozjede, vrah začne řádit a vyřezávat obětem oči, ale není to zas až takové terno, jak to může z mého popisu vypadat. Možná, kdyby byl režisérem filmu Fulci a přidal jeho pověstné gore scény, tak by to byla jiná. Nejvíce mi, ale na filmu vadila příšerná absolutně se nehodící hudba, která dokázala zahnat i ty velice malé náznaky nějaké atmosféry. Pachuť celého snímku mi aspoň trochu spravila jakš, takš dobrá pointa, to že můj typ na vraha tak ne zcela úplně vyšel +sem tam nějaké ty kozičky:-). S odřenými uši za 2,5*. (23.05.2009)