Réžia:
Richard LoncraineKamera:
Peter BiziouHudba:
Trevor JonesHrajú:
Ian McKellen, Annette Bening, Jim Broadbent, Robert Downey Jr., Nigel Hawthorne, Kristin Scott Thomas, John Wood, Maggie Smith, Edward Hardwicke (viac)Obsahy(2)
To, kvůli čemu jsi ochoten položit život, stojí i za to život vzít. Shakespearova tragédie moderního světa.
V Anglii třicátých let 20. století zuří občanská válka, která končí zavražděním krále. Země, vyčerpaná léty bojů, nutně potřebuje klid a mír. Naštěstí nový panovník Edward má se svou americkou manželkou tři děti, takže se zdá, že o trůn bude na řadu dalších generací postaráno. Je tu však ještě Edwardův mladší bratr, charismatický a po moci prahnoucí Richard, vévoda z Gloucesteru. Richard, jemuž příroda odepřela fyzickou krásu a zdraví, jehož však místo toho obdařila odzbrojujícím šarmem, odvahou, vtipem a podlostí. Vlastnostmi, které mu dokáží získat přízeň žen a oddanost mužů. A ten si budoucnost země představuje úplně jinak. "Kdyby Shakespeare žil dnes, psal by filmové scénáře," říká Richard Loncraine, spoluscenárista a režisér jedné z nejnovějších verzí klasické Shakespearovy tragédie. Verze, jejíž text je ryze shakespearovský, i když pochopitelně zkrácený. Její kontext je zcela moderní a povědomý. Snímek, jehož děj je zasazený do imaginární Anglie třicátých let dvacátého století, bohatě využívá ducha, stylu i hudby tohoto období, právě tak jako atmosféry latentně narůstající tyranie v Evropě. Loncraine chtěl vytvořit zcela unikátní obrazovou stránku filmu a s pomocí imaginativní výpravy Tonyho Burrougha a citlivé kamery Petera Bizoua se mu podařilo dokázat, že i současná filmová adaptace Shakespeara může dosáhnout filmařské dokonalosti. Použil k tomu všech dostupných prostředků, včetně počítačové animace, s jejíž pomocí například dokázal přemístit prostředí, v nichž natáčel do zcela nových lokalit (nádraží St. Pancras, kam umístil jeden z paláců, se například ocitlo na břehu Temže, brightonský Pavilion, ležící v centru města, na břehu moře, atd.). "Stylizoval jsem ten film do koktejlu obrazů dvacátého století a dialogů šestnáctého století tak, aby tomu lidé věřili. Chtěl jsem vytvořit verzi, kterou by přijali i ti, kdo se Shakespeara bojí. Protože Shakespeare nebyl elitářský autor. Psal pro obyčejné lidi a já jsem chtěl, aby ten film byl srozumitelný pro každého." Originalita tohoto tvůrčího přístupu přilákala ke spolupráci na filmu výkvět britského herectva. Od Iana McKellena - který spolu s režisérem napsal scénář - přes Jima Broadbenta, Nigela Hawthornea, Kristin Scott Thomasovou, až po Maggii Smithovou a řadu dalších. Loncraineův Richard získal řadu prestižních filmových cen, mj. Stříbrného medvěda na MFF v Berlíně či nominaci na dva Oscary (za výpravu a kostýmy).
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (40)
Většinou nemám moc problém s různými adaptacemi mistrova díla.Nemyslím si že Šejkspírovi hry stojí na kostýmní poplatnosti doby. Samozřejmě je to hlavně o textech a ty jsou u něj rozhodně nadčasové. Pokud se variace na dané téma povede zpracovat s vkusem a nezmizí podstata příběhu,tak proč ne (ne vždy se ovšem zadaří,-viz. Romeo a Julie/96/,nebo naprostá hovadina "O"/Othello).V tomto případě se zadařilo,hlavně militantní agrese zachycena naprosto skvěle. Té expresivity (nebo střihu?) snad až příliš,-a výprava jak po TV, -ale kdo by to zaplatil,že. Vždyť to by pak nemusely zbýt prachy na Titaniky,nebo na Avatary. Proboha!! Pro koně!! ()
Tenhle Richard mi připadá poněkud uspěchaný - všechno dělá v trysku, honem honem zavraždit toho a vlísat se do přízně oné a zas utíkat dála jen plášťs vyhrnutým límcem za ním vlaje a ani nemá čas si své intriky vychutnat.... I noční scéna před závěrečnou bitvou byla pro mne ve srovnání s jinými inscenacemi jaksi odbyta.... McKellen ve vojácké stylizaci skvělý, ale vedlejší postavy neměli při tom tempu vůbec čas nějak na diváka zapůsobit - v mysli mi zůstal jen floutek R. Downeyho Jr..Ta hvězdička navíc od průměru hlavně za nápad přesunu do 40-tých let.... ()
Neviem, či moja recenzia bude objektívna, pretože som film nedopozeral. Na film som náhodou natrafil na stanici AMC a úvodnými titulkami a žánrom som sa nechal zlákať. Hviezdne mená v titulkoch ma stále prekvapovali a na jeden film ich je až-až. Po chvíli ma oblial studený pot pri zistení, že film je ladený v Shakespeareových dialógoch, ktoré fakt nemusím a Mckellen neváha strčiť hlavu priamo do kamery a komunikovať priamo z divákom. Pre niekoho možno originálne, ale za seba hovorím, že to vôbec nefungovalo. Vymyslený dej mi prišiel úplne blbý, ale blbec budem nakoniec ja, pretože po zistení, že film je v kategórii drama a vojnový som už ani nečítal obsah filmu. Inak by mi došlo, že film nemá s 2. svetovou vojnou nič spoločné. Moja smola...40%. ()
My Lord protector, what should we do if we perceive Hastings will not yield to our plans? Chop off his head. 1) Film sází na svou hlavní "inovaci" příběhu - zasazení do 30. let 20. století. Hned se tak nabídne asociace s nacisty (nejenom s nimi) a tvůrci ji hojně využívají: architektura londýnské elektrárny Battersea, fašistické německé uniformy (límcové nášivky) či uniformy NDR (helmy Volkspolizei), anachronický ruský tank T-55 či německé samopaly. Let us to't pell-mell, if not to heaven, then hand in hand to hell. 2) Problém je, že uvedené bizarnosti způsobují, že divákova pozornost je odváděna od (velmi seškrtaného) textu k margináliím. Snaha rozšířit vyznění Shakespearovy hry pak, alespoň pro mě, vyznívá poněkud rozpačitě. 3) Skvělé herecké obsazení, v němž se angažovala většina britské herecké špičky, věci jistě neškodí, ale ani zvláště nepomáhá. Pamatuji si 30letého Roberta Downeyho Jr. (lord Rives). 4) Výstižný koment: Marigold***, Skip***, Nos***, PhillM****. 5) A horse! A horse! My kingdom for a horse! ()
Netradičná shakespearovská dráma. Veľmi sa mi pozdáva nápad presunutia deja z obdobia vojny ruží do 20. storočia. Síce tak vznikol kolosálny historický nezmysel, ale ako samostatný príbeh z fiktívneho sveta pôsobí zaujímavo. Rovnako podivné sa mi spočiatku zdalo, že táto „dobová“ dráma s vojnovými prvkami si zachovala podstatné divadelné rysy – dialógy sú ponechané vo veršovanej forme a hlavná postava sa občas prihovára priamo divákovi. Richard III. má mnoho dôležitých postáv, z ktorých každú stvárňuje dobrý herec, no kľúčový je samozrejme titulný charakter tradične vynikajúceho Iana McKellena. A celková sympatickosť počinu úspešne prebíja aj najmenšie náznaky televíznosti. "Let's do it pell-mell! If not to heaven, then hand in hand to hell!" (7/10) ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (4)
- Scéna, v ktorej Tyrell (Adrian Dunbar) kŕmiaci prasatá podá Richardovi (Ian McKellen) jablko, vôbec nebola v scenári. McKellen však pohotovo zareagoval a hodil jablko po kvíkajúcom prasati. (SarumanKo)
- Prvý celovečerný film, v ktorom si zahral vtedy ešte začínajúci Dominic West. (SarumanKo)
- V divadelnej hre, z ktorej snímka vychádza, princezná Elizabeth nikdy nebola na scéne. Vo filme sa táto postava objavuje v podaní neznámej Kate Steavenson-Payne. (SarumanKo)
Reklama