Jean od Floretty

Kritický realismus může kvést i v naší době. Básník Provence Marcel Pagnol (1895-1974), který stojí v pozadí této filmové série, má svými pohledy do zřejmě meziválečné (?) jihovýchodní Francie, i Francie svého dětství, co nabídnout. Vrstevník např. našeho Jaroslava Havlíčka nebo výrazného představitele ruralistické generace Františka Křeliny či Švéda Moberga konfrontuje sluncem zalitou krajinu gaugoinovských či goghovských obrazů s nejpřízemnějšími pudy tamějších nejchamtivějších sedláků a statkářů. Dnes vyhynulý lidský typ je schopen všeho - i zničení slušného člověka. Trio Depardieu-Montand-Auteil v tomto tématu doslova exceluje; zvlášť silně působí Auteilova kreace sice přiboudlého, ale jinak stejně bezohledného jedince jako jeho neblahý strýc. Přidáme-li k tomuto triu čtvrté jméno, jméno slavného režiséra Clauda Berriho, jistota až geniální filmové kvality je takřka jistě zaručena. A s ní i nevšední divácký zážitek. (24.12.2010)

První část dvoudílného filmu podle románu Marcela Pagnola je skutečným blazámem na duši. Prosluněná provence, kde se pěstují květiny a v houfu pobíhají množící se králíci. Do idyly je však daleko. Je zde Cesar Soubeyran, který by rád získal sousedovu půdu, kde je skrytý pramen. A nezastaví se před ničím. Jeho synovec je strýci podobný, ale občas o své špatné povaze dá zapochybovat. Také tu je hrbáč Jean, původně výběrčí daní, který se oproti předpokladům usadí a neznalý praxe, chce zbohatnout na základě matematických příruček. Občas se zadaří, ale nakonec dopadne zle. Naopak film dopadl výtečně. To vše na mne skutečně kladně zapůsobilo. Chybí jen ukončenost, ale v očekávání druhého dílu Manon od pramene se nechám překvapit a první část ohodnotím absolutoriem. Oni si to páni Montand, Depardieu a Auteuil zaslouží. A nejen oni. (10.05.2009)

Aby som načrtol, kto je Jean od Floretty, tak je to zhruba 35. ročný chlapík, ktorý má ženu a dieťa, a čoskoro sa presťahuje na statok, kde to bude smrdieť samými pretvárkami, najmä zo strany jednej osoby, ktorej ide o všetko, pričom mu pomáha veľký m-e-n-t-o-r, ktorý ho koriguje, čo a ako má robiť... V samom úvode vidím, ako Cesar so synovcom, Ugolinom, idú navštíviť brata - matky, Jeana, od ktorého chcú kúpiť pozemok. Nechce o tom ani počuť, v tom zoskočí dolu zo stromu, kde sa schyľuje k šarvátke, Cesar ho tresne hlavou o skalu, čo ho zabije, a tak to obaja naaranžujú tak, aby to vyzeralo na nehodu. Chlapíkov pozemok skrýva p-r-a-m-e-ň, ktorý by poskytol dostatok vlahy na plán Ugolina, ktorý by chcel pestovať karafiáty, čím by sa rozprávkovo nabalil, ak by ich začal húževnato predávať. A F-l-o-r-e-t-t-a je práve sestrou zabitého, už mŕtvou matkou Jeana, ktorý sa sem nasťahuje so svojou rodinou, aby zorganizoval univerzálny nový život, ktorý by si riadil pestovaním úrody, má geniálne plány, ktoré mu z časti vychádzajú, ale čo mu chýba, je v-o-d-a, ktorá na pozemku je, ale skrytá pred jeho zrakom, utajená, aby náhodou o nej nevedel, lebo vtedy by sa chamtivým ľuďom skrížili plány. Jean má na chrbte - hrb, ale inak, je to dobrák od kosti, že by dal aj to posledné. Slizký Ugolin sa s ním dá do reči, spriatelia sa, že mu začne Ugolin pomáhať, ale to len preto, aby vyzvedal, čo ide robiť, potom, keď dorazí za strýkom, Cesarom, tak mu všetko vyžvaní, čo sa dozvedel. Cesar je vlastne v pozadí, tichý pozorovateľ, ktorý pozerá a skúma. Všetko sa odohráva práve medzi Jeanom a Ugolinom, ktorému Jeanova žena a dcéra - absolútne nedôverujú. Zo Jeana sa vykľuje strašný w-o-r-k-o-h-o-l-i-k, ktorý drie do úmoru, typický predstaviteľ s-e-d-l-i-a-k-a, ktorý vidí len tu robotu. Len niekto mu hádže polená pod kolená... Závisť, nenávisť, pretvárka a vypočítavosť, to vystihuje POVAHU ľudí, ktorí sú všade okolo nás, nielen v Pagnolovej knihe. Jedná sa o výnimočný film s Yvesom Montandom v pozadí, v popredí, sú perfektní Daniel s Gérardom, ktorí do slova a do písmena, predvádzajú h-e-r-e-c-k-ý k-o-n-c-e-r-t, až ma mrazilo !!! Nekonečne prospešný film, ktorý dokonalo vystihol pravú podstatu myšlienky, a to, že chamtivosť, je, bola, a bude... Claude Berri a Bruno Nuytten sú BORCI !!! Po celý čas som mal divný pocit... Excelentné !!! Majstrovské !!! Nadčasové !!! Dúfam, že pokračovanie - Manon od prameňa, ( ktorá je vlastne dcérou, Jeana ), bude rovnako strhujúce, ako prvý diel, kde sa na konci dozvedela pravdu, určite viem, že ich nenechá na p-o-k-o-j-i... (20.06.2016)

Silný příběh o tom jak dokážeme myslet jen na svůj prospěch a kam až dokážeme zajít. Přitom by stačilo si jen pomoci a nejen, že si splníme sen, ale získáme i mnohem více a to přátelství. Takhle jsem se skoro celý film modlil za déšť a držel Jeanovi pěsti. Gérard tu hraje jednu z Top rolí, pracovitý sympaťák, kterému by byla radost pomoci. Daniel svou roli hraje taky zatraceně dobře a nejen on. K tomu moc krásná hudba a už teď se těším na druhé pokračování. 9/10 (13.02.2018)

Dalsi kvalitny film z europskej kinematografie, kam bez debaty patri aj Cinema Francaise. Sice u mna je este vyssie British Cinema, Cinema Espagna a Cinema Italiano spolu so Skandinaviou, ale Francuzi tiez natocili par kultov /v hororoch su Francuzi uplni zabari, no ale to tuna nepatri/. A Jean od Floretty od rezisera Claude Berriho /Uranus 1990, Germinal 1993/ je toho krasnym dokazom. Filmu vladne krasna preslnena Provence, ktora ma ale tvrde podmienky na zivot. Ludia su tu neuprosni, nielen xebe, ale aj k susedom. Uvod filmu divaka navnadi, nuda nehrozi a bola pekne stlacena na minimum. Skoda potom, ze uprostred snimku sa nuda preca len dostavila a rezia az sklzla do priemernosti. Depresivne je vykreslena tema "clovek cloveku vlkom" - teda o nejakej harmonii, klude a vyrovnanosti sa tuna moze tak akurat snivat. Gerard Depardieu /Dva Muzi ve meste, Preparez Vos Mouchoirs/ sa predstavil v roli hrbaca, ktory sa snazi zveladit podu po predkoch a dobyva jej bohatstvo aj za cenu osobneho nasadenia. Namiesto uznania a pochvaly vsak zozne len posmech susedov a okolia. Okrem Depardieu-a sa tu predstavil aj Daniel Auteuil /Nenapravitelni 1980/ a Yves Montand /Brany Noci, Mzda strachu/. Zaver filmu je neskutocne depresivny : namiesto spravodlivosti zvitazila nespravodlivost, depresia a smutok. Claude Berri ako reziser natocil podla mna svoj najlepsi film : 100 % (11.08.2015)